České Budějovice

Jihočeská metropole České Budějovice patří k perlám jihočeského kraje i celé České republiky. Historie samotného města sahá hluboko do dávné minulosti. V roce 1265 založil český král Přemysl Otakar II. na soutoku řek Vltava a Malše město České Budějovice, které mělo sloužit jako obrana proti rozpínajícím se Vítkovcům. Město čelilo velkému množství přepadů a proto obdrželo mnoho královských výsad. Nutno ovšem dodat, že samotné město bylo dobito jen jednou a to lstí, jinak lupičské bandy nebo nepřátelé řádili hlavně v okolí města. Bohatství zajišťovalo objevení stříbra v oblasti Lišovského prahu roku 1569, kdy byla také zřízena nová mincovna. Díky tomu se měnila nejen architektonická tvář, ale také samotné obyvatelstvo. Po povstání českých stavů v roce 1618 zůstalo město jako jedno z mála na straně císařského dvora. V době třicetileté války bylo město také útočištěm nejvyšších zemských úředníků, kteří opustili Prahu. V dnešním chrámu Sv.Mikuláše byly dokonce uloženy korunovační klenoty a královské listiny a město se tak na krátkou dobu stalo hlavním městem Českého království.
Aktuální fotografie

Na prázdniny jsem si pro vás připravil snímky z léta roku 1992, kdy naše město navštívil kamarád Honza Ryšánek a pořídil zde černobílé fotografie, zachycující tehdejší provoz. Snímky pro tyto účely nechal na vlastní náklady nascanovat, takže se můžeme pokochat tehdejší atmosférou. Omluvte prosím u některých fotografií zhoršenou kvalitu. V době digitálů jsme zvyklý na bezchybná fota, před šestnácti lety autor stiskl spoušť (často při pořizování vzácné nebo unikátní fotografie) a tiše doufal, že to vyjde. Takže jdeme na to. Třetí snímek z prázdnin 1992 představuje vozovnu plnou trolejbusů, ve které se to jen hemží "teheránci". Ty na snímku vpravo mají dokonce ještě původní - zářivě bílé stahováky, zatímco u vozidel v tomto nátěru v pozadí snímku jsou "boule" červené - prohozené s předchozí sérií.
Foto: Jan Ryšánek (1992)
Významným mezníkem, nejen v historii Českých Budějovic, bylo vystavění první koněspřežné železnice v Evropě, která spojovala České Budějovice s rakouským Lincem. Vystavěna a otevřena byla v roce 1832 a od tohoto data město zažívalo výrazné zlepšení ekonomické situace a obchodu. Do dnešních dnů se dochovaly některé památky, které tuto železnici připomínají. V roce 1847 bratři Hardtmuthové otevřeli světoznámou českobudějovickou továrnu na výrobu tužek Koh-i-noor Hardtmuth, která dodnes tvoří úspěšný vývozní artikl. Z dalších velkých podniků nesmí chybět zmínit českobudějovické pivovary Budvar (založen 1895) a Samson (1795). Historické centrum bylo v roce 1980 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Nejznámější dominantou je 72 metrů vysoká Černá věž, která se nalézá v těsné blízkosti hlavního náměstí Přemysla Otakara II., které se vyznačuje přesným čtvercovým půdorysem o rozměrech 133x133 metrů. Ve středu náměstí se také nalézá Samsonova kašna a na západní straně náměstí má své místo renesanční radnice z roku 1555, později přestavěná do barokního stylu. Radnice je po nedávné celkové rekonstrukci chloubou města. V centru se dále nachází řada dalších památek, které stojí za prohlídku, např. věž Železná panna, Jihočeské muzeum, Jihočeské divadlo apod. Dnes je město přirozeným finančním, hospodářským, kulturním a dopravním centrem jihočeského kraje. Zároveň je statutárním městem a sídlem krajského hejtmana.

Fotografie motorového vozu č. 5 a vlečného vozu č. 22 na Pražské třídě krátce před ukončením provozu tramvají.
Reprodukce z knihy "Tramvají po Českých Budějovicích" - Archiv Jiřího Hertla
Dopravně jsou Budějovice také neméně zajímavé. Zavedení pouliční kolejové dopravy bylo sice později, než v jiných československých městech, zato ji doprovázela tehdejší novinka - trolejbus, neboli v té době nazývaný elektrobus. Trolejbus byl do Českých Budějovic nakonec zaveden třikrát, což je v bývalém Československu jedinečný unikát. Vstupní branou do Českých Budějovic je mohutná budova vlakového nádraží a do nedávné doby i rozlehlé autobusové nádraží v těsném sousedství, které ale nyní prochází přestavbou.

Velmi vzácný snímek jedné z bývalých mosteckých T 400 před vjezdem na most u Justičního paláce.
Reprodukce z knihy "Tramvají po Českých Budějovicích" - Archiv Jiřího Hertla
Na začátku 3. tisíciletí dopravu ve městě zajišťují autobusy a páteř městské dopravy tvoří trolejbusy, které převzaly velmi důležité dopravní proudy při obsluze sídlišť, nádraží nebo nemocnice. Trolejbusy, v pořadí již třetí provoz, prodělaly v 90.-tých letech celkově velmi slibný rozvoj, který se sice v posledních letech zastavil, ale i tak síť nezůstává nezměněna. Autobusová doprava ale také plní nezanedbatelnou funkci systému, autobusy jezdí v mnoha směrech, kde je trolejbusy nemohou nahradit a plní jejich doplňkovou funkci zejména v okolí města.
V současné době je naplánován rozvoj trolejbusových linek do míst, kde ve své historii trolejbus ještě nikdy nebyl. Je jen škoda, že trolejbus ve městě Rudolfově je zatím dnes bohužel jenom zajímavá historická kapitola a dodnes jí připomínají např. staré trakční sloupy podél Rudolfovské ulice až na Rudolfov a několik dochovaných závěsů na domech. Kromě Českých Budějovic jsou do systému městské hromadné dopravy zahrnuty i další okolní obce a město Rudolfov. Trolejbus zajíždí do obce Borek, autobusy pak zajíždí do města Rudolfova a obcí Boršov nad Vltavou, Dobrá Voda, Homole, Hosín, Hrdějovice, Roudné, Srubec, Staré Hodějovice, Šindlovy Dvory, Včelná, Vidov, Vrábče, Vráto. Do integrované dopravy je ještě zapojeno město Hluboká nad Vltavou.

Dnešní páteří čekobudějovické městské dopravy jsou trolejbusy, které zajíždějí i mimo město do obce Borek. Zcela vyjímečně se na zdejší točně setkaly dva trolejbusy 15Tr.
Foto Jiří Hertl (24. 9. 1994) - Archiv Jiřího Hertla
Fotogalerie
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |

Mapka elektrifikovaných současných i historických drah na území města České Budějovice.
Autor Jiří Hertl