Get Adobe Flash player

Tyto stránky provozuje občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a jsou věnovány našemu kamarádovi Jiřímu Hertlovi (1960 - 2002), spoluzakladateli sdružení i jeho internetových stránek.

Fotogalerie

Velké Meziříčí

Město Velké Meziříčí leží v kopcovité krajině Českomoravské vrchoviny na řece Oslavě, asi v polovině cesty mezi Jihlavou a Brnem. První zmínky o něm pochází z 12. století, městská práva obdrželo v roce 1408. V době husitských válek stálo Meziříčí na straně Husitů a za vlády Jiřího z Poděbrad potom došlo k velkému rozmachu města. Během třicetileté války však utrpělo značné škody a jeho význam klesl na úroveň poddanského města. K většímu oživení došlo až během 19. století, kdy se stalo sídlem okresu a vzniklo zde postupně i několik škol. V první polovině 20. století ovšem začalo Velké Meziříčí ve svém vývoji stagnovat. Bylo sice i nadále okresním městem, ale např. nové továrny zde již nevznikaly, spíše naopak. To se změnilo v padesátých letech, kdy zde vznikly zcela nové průmyslové podniky jako např. Kablo nebo Motorpal. V roce 1960 přišlo o statut okresního města na úkor sousedního Žďáru nad Sázavou. Do života Velkého Meziříčí od sedmdesátých let výrazně zasahuje dálnice D1, která se významnou měrou podílí i na trvalém rozvoji průmyslu v nových průmyslových zónách na okrajích města. V osmdesátých letech dosahoval počet obyvatel až čtrnácti tisíc, po roce 1990 se některé okolní obce osamostatnily a počet obyvatel se od té doby udržuje na cca 12 000.
Autobusové nádraží ve Velkém Meziříčí v době přepravní špičky kolem 14:00 hod.
Autobusové nádraží ve Velkém Meziříčí v době přepravní špičky kolem 14:00 hod.
Foto Roman Bezemek (18. 11. 2005)
Ještě než se pustíme do popisu městské dopravy, udělejme malou odbočku, a podívejme se na dopravní situaci města ve vztahu k jeho okolí. V těsné blízkosti Velkého Meziříčí prochází dálnice D1, která zde údolí řeky Oslavy od roku 1978 překonává monumentálním železobetonovým mostem Vysočina, jenž je jednou z největších staveb svého druhu u nás. Přímo městem pak prochází stará brněnská silnice – dnes silnice č. II/602, která se zde setkává se silnicí č. II/360. Bez zajímavosti není ani Muzeum silnic a dálnic, jehož expozice je umístěna ve zdejším zámku. Železnice spojila město se světem v roce 1886, kdy byla otevřena dnešní trať č. 252 ze Studence, prozatím jen jako trať koncová. To se změnilo na počátku 50-tých let 20. století. Tehdy se nově budovaná trať mezi Ždárem nad Sázavou a Tišnovem přiblížila jen na pár kilometrů severovýchodně od Velkého Meziříčí a v roce 1953 tak byla meziříčská lokálka prodloužena a napojena na novou trať ve stanici Křižanov. Bylo však nutné nejprve sklesat s tratí do údolí Oslavy, a tak byla nová přeložka vybudována již od stanice Oslavice. Starý úsek trati byl ale ponechán v původní podobě pro nákladní dopravu do místních podniků a využívána byla i remíza na starém nádraží, což se ostatně sporadicky děje dodnes. Na přeložce bylo postaveno nové nádraží s prostornou, a z dnešního pohledu poněkud naddimenzovanou odbavovací halou, podchodem a jedním ostrovním nástupištěm. Přibližně v místech starého nádraží, ale o něco níže pak vznikla ještě nová zastávka. V blízkosti nového nádraží se nachází také nádraží autobusové, které bylo ale v nedávné minulosti odsunuto stavbou supermarketu. Ten se zřejmě podílel na financování jeho nové podoby, neboť zázemí autobusového nádraží (čekárna s trafikou, sociální zařízení a služební místnost řidičů) je stavebně součástí objektu supermarketu. Kvůli tomu je však dnes při cestě z města nutné nejprve projít přes parkoviště na zastrčený a jakoby v pozadí utopený „autobusák“… Za zmínku stojí i další nedaleký supermarket, který pro změnu odřízl část zdejšího dopravního závodu. Ten byl v minulosti jednou z provozoven státního ČSAD, konkrétně závodu 614 Žďár nad Sázavou, který se po privatizaci v roce 1994 změnil na akciovou společnost ZDAR. Ta je i dnes dominantním dopravcem v tomto regionu a zajišťuje s více než sto vozy většinu autobusových linek na území žďárského okresu, a tedy i v okolí Velkého Meziříčí. Krom toho sem zasahují i linky jiných dopravců ze sousedních regionů a Velké Meziříčí je také pravidelnou zastávkou několika linek dálkových.
Autobus městské dopravy odstavený po výkonu na stanovišti č. 1 autobusového nádraží. Na vysokém náspu v pozadí je kolejiště nového vlakového nádraží.
Autobus městské dopravy odstavený po výkonu na stanovišti č. 1 autobusového nádraží. Na vysokém náspu v pozadí je kolejiště nového vlakového nádraží.
Foto Roman Bezemek (18. 11. 2005)
A nyní již tedy k samotné městské dopravě. Její historie je velmi mladá. Zavedena zde byla teprve v roce 2001 a patří tedy k našim nejmladším provozům. Do té doby byla vnitroměstská frekvence zajišťována jen běžnými příměstskými linkami, které kromě autobusového nádraží zastavují i na několika dalších zastávkách ve městě. Během devadesátých let, kdy se na okrajích města začaly rozvíjet průmyslové zóny, však tyto linky přestaly vyhovovat potřebám občanů, dojíždějících do nových továren za prací. Vedení radnice tedy oslovilo dopravce ZDAR a po dohodě byly zavedeny dvě linky městské dopravy. Prvním dnem provozu se stalo 1. září 2001 a vyšlo se tak vstříc i školní mládeži dojíždějící za svými povinnostmi do škol z různých částí města. Zpočátku měl provoz spíše zkušební charakter, s tím, že o jeho budoucnosti se rozhodne na základě získaných poznatků. Systém se ukázal jako životaschopný a tak byly licence na provoz linek prodlouženy i v dalších letech.
Odbavování cestujících na zastávce „Hornoměstská“. Typové označení autobusu je chybně uvedeno jako LC735.
Odbavování cestujících na zastávce „Hornoměstská“. Typové označení autobusu je chybně uvedeno jako LC735.
Foto Roman Bezemek (18. 11. 2005)
MHD byla od svého počátku podřízena především potřebám průmyslových závodů a škol. Neprošla do dnešní doby žádnými zásadními změnami a jsou tedy stále provozovány dvě linky jezdící pouze v pracovních dnech:
1(845201) Autobusové nádraží – Novosady – Výtahy
Linka slouží prakticky výhradně k návozu a odvozu zaměstnanců podniků Motorpal a Výtahy, které leží v údolí Oslavy severně od města. Pro dopravu po městě nemá prakticky žádný význam. Linka má jen dva páry spojů – jeden ráno a druhý odpoledne. Dříve měla linka ještě třetí pár spojů večer (po 22:00), ten však od platnosti jízdního řádu 2004/2005 již nejezdí.
2/3(845202) Autobusové nádraží – Hřbitov – Novosady – Fr. Stránecké – Oslavická, škola / Draka kabely – (Oslavice)
Linka svou trasou obsluhuje celé město. Po výjezdu z autobusového nádraží autobus nejprve zamíří na jeho východní okraj ke hřbitovu, kde se otočí na křižovatce a poté po hlavní průjezdní komunikaci projede přes celé město až do jeho západní části. Zde se přes ulici Fr. Stránecké blokově otočí a vrátí se zpátky do centra, odkud pak prudkým stoupáním pokračuje do průmyslové zóny jižně od města, kde se autobusy otáčejí přímo v areálu podniku Draka kabely. Jeden pár dopoledních spojů je odtud prodloužen do asi 1 km vzdálené obce Oslavice. Naopak tři páry víceméně školních spojů jsou ukončeny ještě ve městě u školy v Oslavické ulici. Zde je vybudována plnohodnotná točna autobusů, protože kromě MHD sem z autobusového nádraží zajíždějí několika páry spojů i příměstské linky č. 840206 (Velké Meziříčí – Tasov – Ruda, Lhotka), 840210 (Velké Meziříčí – Osové) a 840213 (Velké Meziříčí – Křoví). Celkem má linka č. 2 13 párů spojů mezi 5:00 až 22:15 hod. ZVnich jsou tři vedeny jako přímé spojení autobusového nádraží sVprůmyslovou zónou, další tři jsou určeny primárně pro školní mládež a končí na již zmíněné točně Oslavická. Ostatní jsou pak plnohodnotně vedeny v celé trase, kromě posledního večerního spoje, který již nezajíždí do ulice Fr. Stránecké.
Ještě je nutné upozornit na jeden z odpoledních spojů, který sjede z trasy, udělá okruh po vesnicích východně od města a poté pokračuje dále po trase MHD. Kvůli tomu je tento spoj uveden v samostatném jízdním řádu, kde je úředně označen jako linka č. 3 (845203). Je to však označení formální – linka č. 3 má právě jen tento jediný jednosměrný spoj, který např. i na webových stránkách města Velké Meziříčí figuruje s ostatními pod linkou č. 2.
V roce 2006 přibyly do jízdního řádu linky další tři páry spojů, zajišťujících tentokrát spojení autobusového nádraží s průmyslovou zónou na východě města. Mírně byla změněna i trasa linky č. 3.
Jízdní řád linky 1 - pochází ze stránek dopravce (ve formátu pdf)
Jízdní řád linky 2 - pochází ze stránek dopravce (ve formátu pdf)
Jízdní řád linky 3 - pochází ze stránek dopravce (ve formátu pdf)
Na točně Oslavická, škola očekává městský autobus krátce po poledni školáky, kterým právě končí vyučování.
Na točně Oslavická, škola očekává městský autobus krátce po poledni školáky, kterým právě končí vyučování.
Foto Roman Bezemek (18. 11. 2005)
Byť se již o MHD nejedná, je vhodné se také zmínit o dopravní obsluze nemocnice. Ta se totiž nachází doslova v lese asi 2 km za obcí Mostiště severně od Velkého Meziříčí. Na nemocnici byly totiž po válce adaptovány objekty někdejšího vojenského sanatoria (obdobně jako např. i rehabilitační ústav v Kladrubech u Vlašimi). Nutná dopravní obsluha je zajištěna příměstskou linkou č. 840204 (Velké Meziříčí – Radostín nad Oslavou – Žďár nad Sázavou), jejíž některé spoje závlekem zajíždějí přímo před hlavní vchod, tři páry (v neděli jeden) jsou dokonce přímo tady ukončeny. Možná by nebylo špatné tyto spoje začlenit do souběžné linky č. 1. Přepravují v podstatě taktéž vnitroměstskou frekvenci, a to nejen k nemocnici, ale i do mezilehlé obce Mostiště, která je jednou z místních částí města Velké Meziříčí.
Linkový SOR C9,5 (ZRA 19-22, ev. č. 02709) na parkovišti před nemocnicí Sv. Zdislavy v Mostištích.
Linkový SOR C9,5 (ZRA 19-22, ev. č. 02709) na parkovišti před nemocnicí Sv. Zdislavy v Mostištích.
Foto Roman Bezemek (18. 11. 2005)
Tarif MHD je nepřestupný, do vozidel se nastupuje pouze předními dveřmi a odbavení probíhá přímo u řidiče pomocí elektronické pokladny USV24 od firmy Mikroelektronika. Jízdné je možno uhradit hotově, pravidelní cestující pak mohou využívat buď předplatní časové jízdenky nebo čipové karty. Základní jízdné pro jednotlivou jízdu je stanoveno ve výši 7,- Kč, při platbě z čipové karty potom 6,- Kč, zlevněná jízdenka stojí bez rozdílu 3,- Kč. Měsíční časové jízdenky v ceně 140,- Kč, resp. 60,- Kč zlevněné, lze využít i ve spojích linkové dopravy v úsecích vymezených obvodem MHD. Stanoveny jsou i pokuty za jízdu bez platného jízdního dokladu.
Od 1. března 2007 dochází k úpravě tarifu. Nově je základní jízdné 8,- Kč, při platbě čipovou kartou 7,- Kč, zlevněná jízdenka stojí 4,- a 3,- koruny. Změna se dotkla i předplatního jízdného, které je nově 160,- Kč v plné výši, 70,- Kč pro důchodce a studenty starší 15 let a 30,- Kč pro žáky mladší 15 let.
Autobus MHD na světelné křižovatce ulic Sokolovské a K novému nádraží.
Autobus MHD na světelné křižovatce ulic Sokolovské a K novému nádraží.
Foto Roman Bezemek (18. 11. 2005)
Zastávky jsou označeny stojany, jejichž základem je dopravní značka „Zastávka autobusu“, na níž je piktogram autobusu nahrazen nápisem „MHD“. To je doplněno tabulí s názvem zastávky a deskou s vylepenými jízdními řády. Ty jsou linkového provedení a od jízdních řádů linkové dopravy se liší jen přípisem „MHD Velké Meziříčí – linka č. …“. Zastávky, které ve městě vznikly až se zavedením MHD, vymezuje jen označník na okraji chodníku, ty co slouží i linkovým autobusům jsou většinou plnohodnotnými zastávkami se zálivem a většinou i s přístřeškem pro cestující. Na autobusovém nádraží mají linky MHD určenou zastávku na stanovišti č. 1, odkud ale odjíždějí např. i příměstské linky ve směru na Mostiště a Žďár nad Sázavou.
Zastávkový označník na zastávce „Sanborn“, kterou ovšem jízdní řád uvádí pod názvem „Katastrální úřad“…
Zastávkový označník na zastávce „Sanborn“, kterou ovšem jízdní řád uvádí pod názvem „Katastrální úřad“…
Foto Roman Bezemek (18. 11. 2005)
Při zahájení provozu městské dopravy byl do Velkého Meziříčí převeden z mateřského závodu ve Žďáru nad Sázavou jeden autobus typu Karosa B732, který se ve žďárské MHD stal po dodávkách nových vozů nadbytečným. Vozidlo má SPZ ZR 80-29 a na rozdíl od linkových autobusů žďárského dopravce není označeno evidenčním číslem. Po opravě byl autobus opatřen jednou z variant firemního nátěru, který byl ve Velkém Meziříčí doplněn městským znakem na boku a na zádi nápisem „Velké Meziříčí“. Na zadním skle je potom ještě umístěn reklamní polep. Tento autobus zajišťuje většinu spojů na lince č. 2, zbylé spoje a celá linka č. 1 je potom zajišťována přejezdy linkových autobusů, většinou C734/934, případně menšími vozy značky SOR. Linkové orientace jsou poměrně nevýrazné. Číslo linky je společně se stručným popisem trasy vytištěno na žlutém papíru zasunutém v držáku v pravém dolním rohu předního skla. Na boku ani na zádi už pak žádné linkové označení není.
Karosa B732 ZR 80-29 odstavená u autobusového nádraží během provozní přestávky.
Karosa B732 ZR 80-29 odstavená u autobusového nádraží během provozní přestávky.
Foto Roman Bezemek (18. 11. 2005)
Jak již bylo uvedeno, velkomeziříčská MHD je zaměřena především na dopravu zaměstnanců průmyslových podniků a žáků škol, dopolední spoje jsou krom toho ještě využívány staršími občany. Tomu pochopitelně odpovídá i časová poloha převážné většiny spojů, které jsou i vzhledem k jejich nízkému počtu pro náhodného cestujícího prakticky nepoužitelné. Na druhou stranu je však také nutné přihlédnout k tomu, že MHD zde jezdí relativně velmi krátkou dobu, nemá zde tradici a své místo v dopravním systému města si teprve hledá. Velké Meziříčí však rozlohou není zase tak úplně malé město a jistý potenciál pro udržení a další rozvoj městské dopravy zde je.
Jediný autobus MHD ve Velkém Meziříčí právě opouští konečnou „Draka kabely 2“ a směřuje zpátky do města.
Jediný autobus MHD ve Velkém Meziříčí právě opouští konečnou „Draka kabely 2“ a směřuje zpátky do města.
Foto Roman Bezemek (18. 11. 2005)

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader