Get Adobe Flash player

Autobusy v Ústí nad Labem

Kloubový Ikarus 280.08 v ulici Na Spálence
Kloubový Ikarus 280.08 v ulici Na Spálence.
Foto Jiří Jírek, 1988 (repro z www.cnds.cz)
První úvahy o zavedení městské autobusové dopravy se objevily kolem roku 1925, kdy zdejší Elektrické podniky zvažovaly zavedení dvou linek do Střekova, jednak k nádraží a jednak k dnešnímu areálu Setuzy. Podnětem se stal rozmach soukromých autobusových linek, které se staly nemilou konkurencí. Realizace v režii města se ale rozeběhla až za další čtyři roky - v polovině roku 1929 byla přijata nabídka firmy Walter na dodávku autobusů, která byla zrealizována v říjnu, což umožnilo zavedení autobusového provozu. (Opravdu poprvé se ale obyvatelé Ústí mohli autobusem svézt v roce 1926, a to do Střekova. Provoz byl zajišťován od 21. 3. toho roku vozy Laurin a Klement, ale záhy skončil, protože vozidla neúměrně zatěžovala most přes Labe.)
První vozy Elektrických podniků vyjely 19. 10. 1929 na linku 10, jejíž trasu bychom pomocí současných názvů mohli vymezit takto: Divadlo - Novosedlické náměstí. Zpočátku byla obsazována dvěma vozy (celkem jich bylo pět), které zajišťovaly dvacetiminutový interval (později došlo k dočasnému posílení provozu o třetí vůz, což umožnilo zkrátit interval na polovinu). Cestující se odbavovali u řidiče a bylo zavedeno jednotné jízdné bez ohledu na projetou vzdálenost.
Vozidlo stejného typu, ale soukromého majitele a s RZ Středočeského kraje, se do Ústí podívalo i v květnu 2003 v rámci srazu autobusů, který se konal v blízkých Zalužanech
Vozidlo stejného typu, ale soukromého majitele a s RZ Středočeského kraje, se do Ústí podívalo i v květnu 2003 v rámci srazu autobusů, který se konal v blízkých Zalužanech.
Foto Jan Šlehofer, 10. května 2003
Od 1. února 1930 byla linka prodloužena do čtvrti Klíše. Vypravení stouplo na 4 vozy, interval byl opět dvacetiminutový. Po dodání nových vozů mohla být zavedena další linka s číslem 9, která rovněž zajišťovala obsluhu Střekova. Z důvodu sporů se soukromým dopravcem Schořálkem byla ale v dubnu - červnu 1930 mimo provoz. V červenci onoho roku vyjely další nové linky: č. 11 do Olšinek a 12 ke střekovskému nádraží. Na konci roku začala být obsluhována lokalita Skřivánek, čímž do sítě přibyla linka 14 (číselné označení je ale doloženo až od roku 1931). Jednalo se o první vnitroměstskou linku. Zároveň byla ale linka 10 zkrácena k divadlu a obsluhu Klíše převzala tramvajová doprava.
Od roku 1931 byly postupně zřizovány dlouhé linky do okolních obcí, které se ale vyznačovaly nepravidelnými intervaly a rozsahem provozu. Jezdilo se např. do Telnice, Adolfova, Libouchce, Jílového či Sněžníku. Provoz se často měnil. V letech 1932 - 1933 dolehla na autobusy hospodářská krize, došlo k omezování provozu a i k tomu, že ne všechny vozy byly hlášeny jako provozní, protože pak se z nich nemusela platit daň. Zmenšení rozsahu autobusové dopravy znamenalo i zavedení tramvaje na Střekov.
Autobusové garáže v Předlicích s převahou vozů Karosa-Renault CityBus 12M
Autobusové garáže v Předlicích s převahou vozů Karosa-Renault CityBus 12M.
Foto Lukáš Vrobel, 3. dubna 2005
Začátkem října 1938 byl zaveden pravostranný provoz a dočasně došlo k posílení autobusové dopravy (tehdejší správa města se chtěla před občany "předvést", jak dokáže uspokojit jejich přepravní potřeby). Nicméně problémy s dostupností pohonných hmot, pneumatik a náhradních dílů provoz brzy zase omezily a třeba v prosinci 1940 zajišťovaly autobusy jen nejnutnější spoje pro návoz pracujících a školáků.
Znovu se provoz autobusů po válečném běsnění začal rozbíhat v létě 1945 - nejprve vyjela linka 9 v trase Předmostí - Starý Střekov, později "desítka" na konečnou Střekov II. A další linky přibývaly, v letech 1946 - 1949 se začalo jezdit k bukovskému sanatoriu, na Skřivánek, do Kočkova, Habrovic a Svádova. Roku 1953 začaly autobusy využívat část nově dokončené tramvajové vozovny v Předlicích (po zrušení tramvajové dopravy ji nakonec až do dnešních dnů "obsadily" zcela). O šest let později se začalo jezdit do Vaňova.
Karosa B 741 ev. č. 370 (r. v. 1991)
Karosa B 741 ev. č. 370 (r. v. 1991) výlukově nasazená na trolejbusovou linku 57 na konečné Mojžíř.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Začátkem 60. let byla vypracována a následně i v praxi naplňována nová dopravní koncepce, podle níž se autobusy měly stát jediným prostředkem MHD ve městě. Tramvajová síť, jedna z největších v republice, tak pomalu, ale jistě, začala pět svou "labutí píseň". Vznikaly překryvné rychlíkové autobusové linky i tangenciální spoje vedené mimo centrum. A 1. června 1970 byla koncepce naplněna: tramvaje po jednasedmdesáti letech dojezdily a Ústečanům tak zbyly již jen autobusy. Sice se objevily úvahy o výstavbě trolejbusové sítě, až do osmdesátých let se ale nerealizovaly. Začalo tím období, které se do historie ústecké autobusové dopravy zapsalo maximálními výkony tohoto druhu dopravy, zejména díky nutnosti dopravně obsloužit nově vznikající sídliště, jako např. komplex Hornická - Severní Terasa. Mnohé "sídlištní" linky byly provozovány jen v přepravních špičkách, a to tak, že ráno vozily cestující pouze směrem do centra a odpoledne zase naopak jen z centra. Díky tomu jely vždy půl kola manipulačně a mohly využít nějakou kratší cestu, čímž došlo ke snížení oběžné doby, spotřeby pohonných hmot i vypravených vozidel.
Autobusy Karosa-Renault CityBus 12M zleva ev. č. 17(r. v. 1997) a 42 (r. v. 1999)
Autobusy Karosa-Renault CityBus 12M u zastávky Divadlo pod dominantou vyhlídkové restaurace Větruše - zleva ev. č. 17 (r. v. 1997) jako záloha a 42 (r. v. 1999) na lince 3.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Ve stejný den, kdy obyvatelé hlavního města poprvé okusili cestování metrem, tedy 9. května 1974, byla zprovozněna nová přestupní stanice "Obchodní dům Labe" (do té doby s názvem Divadlo). Její součástí bylo celkem šest nástupištních hran - tři určené pro linky ve směru západ - východ se nacházely v Revoluční u budovy autobusového nádraží, druhá trojice pro opačný směr před severním vstupem do obchodního domu.
Neustále rostoucí nároky na městskou dopravu si vynutily zahájení provozu kloubových autobusů Ikarus 280, které sice přinesly kýžené zkapacitnění dopravy, zároveň ale ústeckou kotlinu "obohatily" o značné množství zplodin, kterých tu už tak bylo až dost, a pomalá hlučná jízda těmito vozy musela být pro řidiče i cestující skutečně zážitkem...
Karosa B 731 ev. č. 1 (r. v. 1994)
Karosa B 731 ev. č. 1 (r. v. 1994) nasazená v lednu 2007 výlukově na trolejbusovou linku 62 vyjíždí z nástupní zastávky Mírové náměstí.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Tolik propagovaná koncepce autobusové obsluhy Ústí dostala vážnou trhlinu na samém konci 70. let 20. století, v roce 1979, tedy pouhých devět let od chvíle, kdy městem projela poslední tramvaj. Došlo totiž k výraznému zdražení nafty, takže v zájmu úspor se rušila řada mimošpičkových spojů a za oběť padly i některé zastávky, aby se snížila spotřeba autobusů při rozjezdech.
Návrat tramvají byl nereálný (i ze stavebního hlediska - nová sídliště byla ve značně členitém terénu, který by tramvaj těžko zvládla) a tak se v roce 1984 začala stavět první trolejbusová trať, na níž se začalo jezdit 1. července 1988. Právě v rámci stavebních prací na zavedení trolejbusů bylo upraveno Mírové náměstí, kde vznikla nová nástupiště pro linky MHD a od 26. října 1987 tak zanikla zastávka u OD Labe.
Karosa B 961 ev. č. 380 (r. v. 2003)
Karosa B 961 ev. č. 380 (r. v. 2003) na lince 3 v zastávce Revoluční.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Od července 1988 začaly část výkonů přebírat trolejbusy, ale autobusová doprava se zatím neomezovala, protože ušetřené vozy byly převáděny na nová spojení (postupně např. do Koštova, Roudníků či Chvalova). Navíc byla v roce 1990 zase obnovena zastávka u divadla.
Díky rozvoji trolejbusového provozu je od konce 80. let až do současnosti provoz autobusů MHD převážně omezován. Jako jeden ze zásadních mezníků lze chápat zejména dodávku 30 nízkopodlažních vozů Karosa-Renault Citybus 12M v letech 1997 - 1998, které znamenaly radikální obnovu vozového parku. V roce 1999 došlo na vybraných autobusových linkách k prodloužení špičkového intervalu na 15 minut (totéž bylo praktikováno i u trolejbusů). Rovněž byl, stejně jako v blízkých Teplicích, zaveden cyklobus a skibus.
Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 19 (r. v. 1997)
Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 19 (r. v. 1997) na konečné linky 15 Všebořice.
Foto Lukáš Vrobel, 3. dubna 2005
V současnosti je zajišťován provoz osmnácti denních a tří nočních linek. Denní autobusové linky jsou označeny čísly 2 - 7, 9 - 15, 17 - 20 a 26. Noční linky mají číselné označení 101 - 103.
Autobusy většinou zajišťují spojení z různých oblastí města přímo do centra, kde jsou obvykle ukončeny u divadla nebo tudy projíždějí. Existují však i linky, které centrum města neobsluhují.
Na rozdíl od linek trolejbusů má většina autobusových linek více variant trasy. Tyto varianty vznikají nejen zkracováním vybraných spojů, ale i větvením na trase. Z jízdního řádu lze sice vyčíst, jaký spoj jede kudy, ale pouze ze symbolu s vysvětlivkou typu "přes Václavské nám." Které z dlouhého výpisu zastávek na své cestě spoj obslouží a které ne, už se zjistit nedá, a skutečná jízdní doba spoje také ne. Vzhledem k větvení linek platí níže uvedené provozní parametry pouze pro nejčastěji projížděné úseky.
Karosa-Renault CityBus 18M ev. č. 702 (r. v. 2002)
Karosa-Renault CityBus 18M ev. č. 702 (r. v. 2002) na lince 3 u zastávky Divadlo (blíže k dnešní zastávce Revoluční).
Foto Lukáš Vrobel, 20. května 2006
Nejvýznamnější autobusové linky jsou provozovány až na výjimky v pravidelných intervalech. Linka 3 (Mírové náměstí - Důl 5. květen) jezdí přes den po 15 minutách, večer a mimo pracovní dny po 20. Linka 11 (Přestanov - Církvice) je v provozu v intervalech 15 minut ve špičkách pracovních dnů, 20 minut v sedle a večer a mimo pracovní dny celodenně. Linky 5 (Všebořice obch. centrum - Krásné Březno), 13 (Dolní Zálezly - Olešnice) a 17 (Vozovna DP - Střekov nádraží ČD) mají intervaly ve špičce 15, v sedle 20 a mimo pracovní dny 40.
Karosa B 732 ev. č. 159 (r. v. 1987)
Karosa B 732 ev. č. 159 (r. v. 1987) výlukově nasazená na trolejbusovou linku 51 u zastávky Divadlo.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Na ostatních linkách jedou ve špičce maximálně tři, většinou však dva a méně spoje za hodinu, v ostatních obdobích je provoz na nich ještě slabší nebo žádný. Rekreační linka skibusu číslo 10 (Divadlo - Zadní Telnice) je v provozu pouze mimo pracovní dny v případě příznivých sněhových podmínek několika spoji denně. Linka cyklobusu 20 (Divadlo - Adolfov) jezdí několika spoji v červenci a srpnu denně a od dubna do června, v září a říjnu o víkendech.
Na nočních linkách 101 - 103 jede celotýdně několik spojů v období od 23.00 do 5.00 hodin. Tyto linky však nezajišťují veškerou noční dopravu v obvodu MHD Ústí nad Labem, v noci jsou v provozu totiž také trolejbusové linky 53 a 56.
Karosa B 952E ev. č. 10 (r. v. 2004)
Karosa B 952E ev. č. 10 (r. v. 2004) na konečné linky 6 Divadlo.
Foto Lukáš Vrobel, 20. května 2006
Autobusový vozový park je tvořen vozy běžné délky a kloubovými. Vozidla obou provedení existují s podlahou v normální úrovni i nízkopodlažní.
Nejstaršími autobusy běžné délky jsou vozy Karosa B 731 s automatickými převodovkami a B 732 s převodovkami mechanickými. V současnosti provozované Karosy B 731 pocházejí ze dvou sérií - starší z roku 1990 má ještě trojmístná evidenční čísla 18x, zatímco novější z roku 1994 už má evidenční čísla obsazovaná znovu od 1.
Ústecké Karosy B 732 pocházejí všechny z let 1987 a 1988 a jsou označeny ev. č. 15x a 16x. Vůz ev. č. 156 je přestavěn na cyklobus (linku skibusu obsluhují vozy tohoto typu bez zvláštní úpravy).
Karosa B 731 ev. č. 183 (r. v. 1990)
Karosa B 731 ev. č. 183 (r. v. 1990) odstavená v trolejbusové vozovně ve Všebořicích.
Foto Lukáš Vrobel, 3. dubna 2005
U vozů běžné délky nenavázala na dodávky autobusů Karosa typové řady 700 řada 900 jako ve většině provozů. V letech 1994 - 1997 se žádné autobusy nedodávaly (ani kloubové). V letech 1997 a 1998 bylo ale do provozu zařazeno hned třicet nízkopodlažních autobusů běžné délky typu Karosa - Renault CityBus 12M, označených evidenčními čísly 11 - 40. Těmito autobusy byla často nahrazována kloubová vozidla, což při zachování původních intervalů způsobovalo přeplňování autobusů a setkávalo se s nevolí cestujících.
Další CityBusy běžné délky byly dodány v roce 1999 (41 - 45). S celkovým počtem 35 vozů se tehdy staly dvanáctimetrové CityBusy nejrozšířenějším typem autobusů ústecké MHD a jsou jím dodnes. Žádný vůz tohoto typu už nebyl dodán ani vyřazen.
Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 29 (r. v. 1998)
Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 29 (r. v. 1998) vyjíždí na lince 11 ze zastávky Hlavní nádraží.
Foto Lukáš Vrobel, 22. ledna 2007
V roce 2004 byla po deseti letech odmlky do provozu zařazena také jedna Karosa běžné délky s podlahou v normální úrovni - jednalo se o vůz Karosa B 952E s mechanickou předovkou. Tento autobus obdržel ev. č. 10 a je nasazován na linky 6 a 26.
Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 29 (r. v. 1998)
Zleva Karosa B741, sedm CityBusů běžné délky a čtyři Karosy B73x v autobusových garážích Předlice.
Foto Lukáš Vrobel, 3. května 2003
Počátkem roku 2008 obohatil park standardních vozů další model - Mercedes Conecto.
Mercedes Conecto
Jeden z nízkopodlažních autobusů Mercedes Conecto pro ústeckou MHD při představení těchto vozů v centru města na Mírovém náměstí.
Foto Jan Maxa, 21. 1. 2008
Nejstaršími ústeckými kloubovými autobusy jsou Karosy B 741. Ty už jezdí jen dvě (ev. č. 370 a 373) - obě byly vyrobeny v roce 1991.
Dalšími kloubovými autobusy jsou až Karosy B 941E (374 - 376) dodané v roce 2001. Na ně navázaly dodávky jednak vozů s podlahou v normální úrovni B 961 (377 - 380) a jednak nízkopodlažních autobusů Karosa - Renault CityBus 18M (701 - 704). Vozy B 961 byly zařazeny v roce 2003, kloubové CityBusy v letech 2002 a 2004. V roce 2006 byl dodán dosud jediný kloubový nízkopodlažní autobus Karosa Citelis 18M ev. č. 705. Karosérii tohoto autobusu využívají také ve stejném roce zařazené trolejbusy Škoda 25Tr.
Karosa B 961 ev. č. 379 (r. v. 2003)
Karosa B 961 ev. č. 379 (r. v. 2003) na lince 3 v zastávce Mírové náměstí.
Foto Lukáš Vrobel, 13. ledna 2007
Kromě výše uvedených vozů vlastní DP města Ústí nad Labem i jeden autobus Karosa C 734 (ev. č. 270), který ale na linky nevyjíždí. Používá se pouze jako autoškola nebo výjimečně pro zájezdy.
Autobusy řad Karosa 900, Karosa-Renault CityBus a Citelis jsou vybaveny digitálními orientacemi. Ve všech vozech funguje hlášení zastávek.
Autobusy zleva Karosa B 952E ev. č. 10 (r. v. 2004) a Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 21 (1997) a 37 (1998)
Autobusy zleva Karosa B 952E ev. č. 10 (r. v. 2004) na lince 6 a Karosa-Renault CityBus 12M ev. č. 21 (1997) a 37 (1998) na linkách 9 a 1 na konečné Divadlo.
Foto Lukáš Vrobel, 2. dubna 2005
Nátěr autobusů je většinou červeno-bílý, a to buď v továrním provedení se dvěma červenými pruhy (resp. s jedním u CityBusů) nebo jen se spodním červeným pruhem. Několik vozů je i modro-bílých se spodním modrým pruhem. V některých případech je horní červený pruh prodloužen až pod střechu a odstín horního barevného pruhu a spodní části dolního pruhu je oproti vrchní části dolního pruhu tmavší (spodní barevný pruh je tak vlastně rozdělen na dva na sebe navazující). Vyskytují se i celovozové reklamy, které zejména na CityBusech zasahují i na okna.
Karosa B 941E ev. č. 375 (r. v. 2001)
Karosa B 941E ev. č. 375 (r. v. 2001) na lince 11 v zastávce Mírové náměstí.
Foto Lukáš Vrobel, 22. ledna 2007
Provoz všech spojů vybraných autobusových linek je zajištěn nízkopodlažními vozidly, což je uvedeno v poznámce v jízdním řádu. Pokud však nízkopodlažní vozy obsluhují pouze vybrané spoje linky, nejsou tyto v jízdním řádu vyznačeny.
K deponování autobusů slouží garáže, označované jako vozovna Předlice. Nacházejí se u zastávky autobusů Vozovna DP. Autobusy lze rovněž vidět odstavené jako zálohy v trolejbusové vozovně ve Všebořicích.
Karosa Citelis 18M ev. č. 705 (r. v. 2006)
Karosa Citelis 18M ev. č. 705 (r. v. 2006) na lince 11 v zastávce Hraničář.
Foto Lukáš Vrobel, 22. ledna 2007
Karosa B 731 ev. č. 6 (r. v. 1994) výlukově nasazená na trolejbusovou linku 57 v zastávce Divadlo. L. Vrobel, 13. 1. 2007 Karosa-Renault CityBus 18M ev. č. 704 (r. v. 2004) na lince 11 v zastávce Divadlo. L. Vrobel, 20. 5. 2006 Karosa B 741 ev. č. 370 (r. v. 1991) výlukově nasazená na trolejbusovou linku 57 na konečné Mojžíř. L. Vrobel, 13. 1. 2007 Karosa-Renault CityBus 12M zleva ev. č. 18 a 15 (oba r. v. 1997) na lince 5 v zastávce Masarykova nemocnice. L. Vrobel, 22. 1. 2007
Karosa-Renault CityBus 18M ev. č. 701 (r. v. 2002) na lince 3 v zastávce Hraničář. L. Vrobel, 2. 4. 2005 Karosa C 734 ev. č. 270 (r. v. 1987) používaná jako vozidlo autoškoly a zájezdový vůz stojí ve vozovně Předlice. L. Vrobel, 3. 4. 2005

Kalendář akcí

loader