Get Adobe Flash player

rybnice_most

Trať z Plzně do Žatce a rybnický viadukt

Rybnický viadukt leží na trati č.160 Plzeň - Žatec. Trať byla vybudována v letech 1871 - 1872 stavitelstvím Lanna a Šebek. Určena byla především dopravě hnědého uhlí ze severočeské pánve do Plzně. Pokračování trati přes Železnou Rudu na Bavorsko, které mělo být hlavním odbytištěm uhlí, bylo otevřeno v roce 1877.
Vlastní trať Plzeň - Žatec prochází v úseku Plzeň - Blatno u Jesenice členitým terénem, který si vyžádal stavbu několika mostů a dvou tunelů v údolí řeky Střely. U Potvorova mohutný sesuv půdy po prudkých deštích 25. května 1872, zničil několik kilometrů téměř dokončené trati, která musela být následně přeložena na druhý břeh Mladotického potoka. Památkou na tuto událost je unikátní Odlezelské jezero, vzniklé přehrazením potoka sesuvem. Dravá voda následně protrhla velký rybník u Mladotic a povodňová vlna s sebou odnesla také úsek Mladotice - Plasy. Materiální škody a ztráty na životech byly obrovské. Napravování škod zabralo celý půlrok intenzivní práce. Trať byla pro osobní dopravu oficiálně otevřena až 1. května 1873.
Marcelka (motorový vůz ř. 854) s Obelixem (řídící vůz ř. 954) čekají na cestující z NAD ve stanici Plasy.
Od grafikonu 2006/2007 mohou cestující na trati Plzeň - Žatec - Chomutov - Most využívat motorových rychlíků, které byly zavedeny po vyhlášené soutěži ministerstva dopravy. Soutěž vyhrály České dráhy, které na spoje nasazují motorové vozy řady 843 a nebo nově rekonstruované motorové vozy řady 854 doplněné řídícími vozy 954. Díky tomu došlo ke zkrácení jízdních dob, navýšení nabídky spojů a také k vysoké kultuře cestování. Rychlíky si rychle získaly značnou popularitu, počet cestujících překonává očekávání. Na snímku čeká Marcelka (motorový vůz) s Obelixem (řídící vůz) na cestující z NAD ve stanici Plasy.
Foto M. Klas (13. 5. 2007)
Na osobních vlacích na žatecké trati se od roku 2006 opět objevují motorové vozy řady 842 s vlečnými vozy 021.
Na osobních vlacích na žatecké trati se od roku 2006 opět objevují motorové vozy řady 842 s vlečnými vozy 021. Nově je v roce 2007 začaly doplňovat rekonstruované motoráky řady 854 s přívěsnými vozy řady 054. Po mnoha letech se na trať vrací vozidla se slušnou úrovní cestování (pokud pomineme tramvajové vozy ř. 021). Ještě v polovině devadesátých let jezdily osobáky v klasické podobě lokomotiv řady 753 a čtyř velkých osobních vozů řady Bt. Snaha o úspory a nedostatek vhodných vozidel však na trať přivádí různé soupravy shnilých vozů řady 020 vedených nákladním Kocourem či dožívajícími vozy řady 831, poruchové lokomotivy Milky Way s lavicoidními přívěsnými vozy řady 010 a mnoho podobných kombinací. Výsledkem byl úprk značné části cestujících z vlaků do nových autobusů ČSAD Plzeň. Dnes se tento stav jen obtížně napravuje.
Foto M. Klas (13. 5. 2007)

Rybnický viadukt

Největším inženýrským dílem na trati se stal mohutný viadukt přes údolí Rybnického potoka mezi stanicemi Kaznějov a Plasy. Tvoří jej dvě hlavní pole asi po 50 metrech délky příhradové ocelové konstrukce s horní mostovkou. Pilíř z velkých kamenných kvádrů je vysoký přibližně 30 metrů. Na obou koncích most pokračuje zděnou částí s dvěma oblouky o rozpětí asi 10 metrů. Viadukt je dle literatury vysoký 41 metrů a dlouhý 157,5 metru.
Výměna ocelové části mostu proběhla v roce 1906. Přípravné práce, stavba pomocného lešení a ocelové konstrukce zabraly téměř rok. Vlastní přetažení nové konstrukce na pilíře však dělníci zvládli během sedmi a půl dne. Událost přilákala značné davy zvědavců dokonce až z Prahy, majitel plaského panství následně vystrojil pod mostem slavnostní hostinu.
Po stu letech byl však stav ocelové konstrukce i zděné části mostu špatný. Po několika letech příprav a dílčích oprav se na jaře 2007 přistoupilo k jeho generální opravě. Dlouhodobá výluka začala 4. května a dokončena bude dle předpokladu 12. června 2007. Korozí napadené části mostu, zejména pod kolejovým roštem, budou vyměněny a provedena nová protikorozní ochrana mostu - očistění a natření. Zděné části mostu a pilíř budou vyspraveny novým vyspárováním a očistěním.
Při opravě mostu bylo nutné kolejový rošt snést a korozí poškozené části nýtované konstrukce vykuchat. Nové díly dělníci na místě vypálí z plechu a vyvrtají dle původních dílců. Při sestavování pak přijde ke slovu i téměř zapomenutá technologie spojování - nýtování. Nýty s kulovou hlavou a tupým koncem se nejprve ohřejí v kovářské výhni (vlevo) a pak žhavé se vloží do vyvrtaných děr spojovaných dílců. Pneumatickým kladivem (uprostřed dole) je pak přečnívající konec nýtu kulovitě rozklepán. Chladnutím se nýt pevně stahuje a vzniká velmi odolné spojení.
Při opravě mostu bylo nutné kolejový rošt snést a korozí poškozené části nýtované konstrukce vykuchat. Nové díly dělníci na místě vypálí z plechu a vyvrtají dle původních dílců. Při sestavování pak přijde ke slovu i téměř zapomenutá technologie spojování - nýtování. Nýty s kulovou hlavou a tupým koncem se nejprve ohřejí do červena v pícce (vlevo) a pak žhavé se vloží do vyvrtaných děr spojovaných dílců. Pneumatickým kladivem (uprostřed dole) je pak přečnívající konec nýtu kulovitě rozklepán. Chladnutím se nýt pevně stahuje a vzniká velmi odolné spojení.
Foto M. Klas (13. 5. 2007)
Rybnický viadukt není možné pro hustý vysoký les bohužel vyfotit v celé jeho kráse.
Rybnický viadukt není možné pro hustý vysoký les bohužel vyfotit v celé jeho kráse.
Foto M. Klas (13. 5. 2007)
Kromě ocelové příhradové konstrukce generální opravou prochází i jeho zděná část - dva pilíře a kamenné oblouky na kaznějovské straně.
Kromě ocelové příhradové konstrukce generální opravou prochází i jeho zděná část - pilíř a kamenné oblouky na kaznějovské straně.
Foto M. Klas (13. 5. 2007)

Náhradní autobusová doprava

Čekající autobusy před staniční budovou v Plzni, vpravo skříňový náklaďák Renault patřící ČSAD, který je určen pro přepravu zavazadel a jízdních kol.
Náhradní autobusovou dopravu (NAD) ve vyloučeném úseku Kaznějov - Plasy zajišťuje ČSAD autobusy Plzeň. Protože soupravy rychlíků končí v Plasích, jezdí NAD v celém zbývajícím úseku Plasy - Plzeň. Na obrázku čekající autobusy před staniční budovou v Plzni, vpravo skříňový náklaďák Renault patřící ČSAD, který je určen pro přepravu zavazadel a jízdních kol.
Foto M. Klas (13. 5. 2007)
Žlutomodrý autobus Karosa C 734.1340 (PMA 85-54) vyrobený v roce 1995 je vybaven zdvihací plošinou pro vozíčkáře, klimatizací a dálkovými sedačkami.
Žlutomodrý autobus Karosa C 734.1340 (PMA 85-54) vyrobený v roce 1995 je unikát. Až do počátku roku 2007 patřil Plzeňským městským dopravním podnikům, které jej nasazovaly na zvláštní linku Z určenou pro přepravu vozíčkářů, případně na zájezdovou dopravu. Pro tento účel je autobus vybaven zdvihací plošinou, klimatizací a dálkovými sedačkami. Autobus byl odprodán ČSAD autobusy Plzeň v rámci balíčku ostatních šesti zájezdových autobusů PMDP. Autobus se dostal do služeb ČSAD právě včas, obratem byl nasazen na NAD místo rychlíků, které mohou přepravovat invalidní vozíky.
Foto M. Klas (13. 5. 2007)
Protože ČSAD autobusy Plzeň nedisponuje potřebnými nízkopodlažními vozy, na výluku byl zapůjčen od ČSAD Karlovy Vary ojetý MAN. Na obrázku čekající na své cestující v Plasích.
Protože ČSAD autobusy Plzeň nedisponuje potřebnými nízkopodlažními vozy, na výluku byl zapůjčen od ČSAD Karlovy Vary ojetý MAN. Na obrázku čekající na své cestující v Plasích.
Foto M. Klas (13. 5. 2007)

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader