Get Adobe Flash player

Vývoj městské autobusové dopravy v Táboře

Prvopočátky městské dopravy lze nalézt již krátce po otevření železnice, kdy ke každému vlaku jezdil z města omnibus místního hoteliéra. V roce 1908 pak táborští radní docela vážně uvažovali o zřízení tramvajové linky mezi nádražím a hlavním náměstím. Tento návrh byl nakonec zamítnut a s tramvají se tak můžeme setkat už jen na v té době populárních „futuristických“ pohlednicích. Městská doprava tak byla zavedena až o mnoho let později, v době, kdy si to vyžadoval rozvoj průmyslu a rostoucí počet obyvatel celé aglomerace. Stalo se tak nejpravděpodobněji někdy v prvních letech po druhé světové válce. Každopádně v roce 1947 jsou v seznamu automobilových tratí ČSD – oblastní ředitelství Praha uvedeny tyto linky:
  • 3780: Závody MAS – Tábor – Náchod
  • 3787: Klokoty – Tábor – Stohlasná Lhota
  • 3788: Kotnov – Tábor – Zárybničná Lhota
Citelis v Táboře
Jedním z typů autobusu v MHD Tábor - Sezimovo Ústí je i nízkopodlažní Citelis.
Foto Roman Bezemek (1. 11. 2005)
Tyto linky sice ještě neměly statut městské dopravy, svými trasami však již MHD nápadně připomínaly a městská doprava vlastně jezdí v těchto relacích s malými obměnami dodnes. Lze předpokládat, že po roce 1948 byl provoz převzat od ČSD nově vzniklým podnikem ČSAD. Rámcovu představu o podobě provozu v 50. letech si můžeme udělat např. ze zápisu v kronice města Sezimovo Ústí, kde se dočteme, že v roce 1958 jezdily z Tábora do Sezimova Ústí autobusy v pracovních dnech mezi 14:00 – 20:00 v intervalu 20 minut, o víkendech a dnech pracovního volna potom po 30 minutách. Povýšení na skutečnou MHD se provoz dočkal v roce 1959, což je také oficiálně uváděný rok vzniku městské dopravy. K výše zmíněným linkám byla přičleněna ještě jedna a souhrnně byly označeny čísly 1 - 4. Někdy v průběhu 80. let pak byl zaveden současný systém označování linek dvoucifernými čísly. V období 1990/1991 je v jízdním řádu ČSAD uváděna MHD Tábor pod souhrnným označením 28000 s těmito linkami:
  • 10: Nemocnice – Pražské předměstí – Okr. odb. rada – Černé mosty – Ústecké předměstí – Sídliště nad Lužnicí – Sezimovo Ústí I.
  • 11: Otavan – Pražské předměstí – Okr. odb. rada – Nádraží ČSD – Ústecké předměstí – Sídliště nad Lužnicí – Sezimovo Ústí I. – Sezimovo Ústí II.
  • 12: Otavan – Pražské předměstí – Okr. odb. rada – Nádraží ČSD – Ústecké předměstí – Sídliště nad Lužnicí – Sezimovo Ústí I. – Sezimovo Ústí II. – Masokombinát n.p.
  • 13: Otavan – Pražské předměstí – Okr. odb. rada – Nádraží ČSD – Ústecké předměstí – Sídliště nad Lužnicí – Sezimovo Ústí II. – Planá nad Lužnicí
  • 14: Otavan – Pražské předměstí – Okr. odb. rada – Černé mosty – Ústecké předměstí – Sídliště nad Lužnicí – Sezimovo Ústí II.
  • 15: Otavan – Pražské předměstí – Okr. odb. rada – Černé mosty – Ústecké předměstí
  • 16: Planá nad Lužnicí – Sezimovo Ústí II. – Sezimovo Ústí I. – Ústecké předměstí – Nádraží ČSD
  • 17: Sezimovo Ústí II. – Sezimovo Ústí I. – Sídliště nad Lužnicí – Ústecké předměstí – Nádraží ČSD – SBČS – Poliklinika – Černé mosty – Ústecké předměstí – Sídliště nad Lužnicí – Sezimovo Ústí I. – Sezimovo Ústí II.
  • 20: Stoklasná Lhota – Čekanice – Blanické předměstí – Mýto – Nádraží ČSD – U reálky – Náchod
  • 21: Čekanice, Vajax – Čekanice – Blanické předměstí – Mýto – Nádraží ČSD – U reálky – Náchod
  • 22: Čekanice, rozcestí – Blanické předměstí – Mýto – Nádraží ČSD – U reálky – Náchod
  • 30: Měšice, točna – Nádraží ČSD – SBČS – Poliklinika – Měsice, točna
  • 31: Zárybničná Lhota – Měšice – Nádraží ČSD – ONV – Kotnov – Horky – Větrovy
  • 40: Záluží u Tábora – Mýto – Nádraží ČSD – ONV – Kotnov – Horky – Větrovy – Radimovice – Slapy – Dražičky
  • 41: Záluží u Tábora – Mýto – Nádraží ČSD – ONV – Kotnov – Čelkovice – U Přibíků
Současné názvy:
  • Čekanice, Vajax -> Čekanice, točna
  • Masokombinát n.p. -> Masokombinát, točna
  • Mýto -> Zavadilská
  • Nádraží ČSD -> Autobusové nádraží
  • Okr. odb. rada -> Křižíkovo náměstí
  • ONV -> Na parkánech
  • Otavan -> Klokoty, točna
  • Pražské předměstí -> Písecké rozcestí
  • SBČS -> dnes zastávka neexistuje (nacházela se v centru města na Třídě 9. května)
  • Ústecké předměstí -> Na Kopečku
Ikarus 412 z dodávky z roku 2000 jako linka 30 v Zárybničné Lhotě.
Ikarus 412 z dodávky z roku 2000 jako linka 30 v Zárybničné Lhotě.
Foto Roman Bezemek (28. 6. 2006)
Počátkem 90. let bylo potom linkové vedení na hlavní trase (linky 1x) značně zredukováno. Zůstaly pouze linky 10 a 11, trasa od nádraží do Plané nad Lužnicí pak byla nově označena jako 50. Časem se toto opatření ukázalo (i s přihlédnutím k tehdejší neexistenci přestupného tarifu) jako unáhlené a zrušené linky byly postupně do systému vraceny, i když některé již s jinou trasou než původně. V současné době je tedy na hlavní trase vedeno 8 linek s podobnými trasami. Co do přehlednosti tedy linkové vedení není zrovna ideální a tak se dnes znovu začíná uvažovat o zjednodušení. Jedním z uvažovaných návrhů je sloučení některých linek do jedné, její označení jednociferným číslem a rozlišení rozdílných variant trasy dodatkovými písmeny.
Ikarus 412 zachycený v zastávce Sezimovo Ústí II, Průmyslová. Od prosince 2007 sem zajíždí většina spojů linky č. 16, jejíž trasa tak v Sezimově Ústí vytváří velkou blokovou smyčku. Tato zastávka je oficiálně konečnou, autobusy zde ale nemají žádné vyrovnávací časy a okamžitě pokračují po trase zpět do Tábora. Linka č. 16 tak dostala charakter polookružní linky.
Ikarus 412 zachycený v zastávce Sezimovo Ústí II, Průmyslová. Od prosince 2007 sem zajíždí většina spojů linky č. 16, jejíž trasa tak v Sezimově Ústí vytváří velkou blokovou smyčku. Tato zastávka je oficiálně konečnou, autobusy zde ale nemají žádné vyrovnávací časy a okamžitě pokračují po trase zpět do Tábora. Linka č. 16 tak dostala charakter polookružní linky.
Foto Roman Bezemek (1. 8. 2008)
Závod ČSAD, začleněný později do krajského národního podniku ČSAD České Budějovice pod číslem 208, působil v Táboře do druhé poloviny 90. let, kdy byl zprivatizován a přeměněn na spol. s.r.o. Comett Plus, která pokračuje ve všech činnostech dříve provozovaných ČSAD. Jedná se především o provoz regionální autobusové dopravy v oblasti táborska a částečně benešovska, provoz městské dopravy v táborské aglomeraci, nákladní dopravy a další činnosti související s dopravou včetně např. i cestovní kanceláře. Comett plus využívá dopravních závodů v Táboře, Mladé Vožici a pronajaté plochy v Soběslavi (v původním závodě ČSAD). Provozuje autobusová nádraží a stanoviště v Táboře, Bechyni, Soběslavi a Mladé Vožici.
Dvakrát denně zajíždějí nízkopodlažní spoje označené jako X do čtvrti Maredův vrch, kam jinak MHD nejezdí.
Dvakrát denně zajíždějí nízkopodlažní spoje označené jako X do čtvrti Maredův vrch, kam jinak MHD nejezdí.
Foto Roman Bezemek (9. 6. 2006)
Městská doprava je organizačně a účetně oddělena od provozu regionální dopravy (jako divize MHD) a k 1.1.2009 je tvořena 15-ti pravidelnými autobusovými linkami označenými 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 20, 21, 30, 31, 40, 41 a 50. K označování linek je vhodné doplnit, že první číslovka značí kmenovou trasu, druhá potom přesněji určuje konkrétní směr. Z toho vyplývá, že v Táboře je 5 páteřních linek, vycházejících z původních směrů. V minulosti byly trasy linek vedeny také přímo centrem města, tedy po Třídě 9. května a ještě dříve také úzkými uličkami na Žižkovo náměstí v historickém jádru. Dnes v těchto místech již autobusy nepotkáme, ale v plánu je zavedení minibusové linky, která by okružní trasou zajišťovala dopravní obsluhu právě těchto lokalit v centrální části města. Délka sítě městské dopravy je dnes cca 63 km, celková délka všech linek je cca 118 km. MHD je provozována nepřetržitě, v pracovních dnech má však noční autobus delší přestávku zhruba mezi 00:30 – 2:30. Vpracovních dnech je vypravováno více než 640 spojů a celkový počet přepravených cestujících každoročně dosahuje téměř 9 milionů. MHD kromě vlastní aglomerace obsluhuje také některé samostatné obce v blízkosti Tábora (Dražičky, Košín, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče a Slapy) a některé linky nebo jejich vybrané spoje (20, 21, 30 a 40) plní částečně funkci ZDO. Doplňme ještě, že informační kancelář lze najít v hale autobusového nádraží, dispečink MHD se pak nachází v sídle Comettu na Chýnovské ulici.
Konečná na Sezimově Ústí II s Ikarusem a minibusem Iveco.
Konečná na Sezimově Ústí II s Ikarusem a minibusem Iveco.
Foto Michal Skala (23. 8. 2002)
Prakticky od počátku existence MHD, tedy od roku 1959, se zde počítá se zavedením trolejbusů. Připomínkou této myšlenky jsou údajně silné trolejbusové sloupy veřejného osvětlení na konečné v Sezimově Ústí II. Nejcitelnější snahou z poslední doby o zavedení trolejbusů bylo zpracování studie v polovině 90. let. Trolejbusy byly však v roce 1995 zastupitelstvem odmítnuty, pro vysokou finanční náročnost projektu, který však počítal ve 3 etapách se zatrolejováním téměř všech tras MHD, tedy i v těch místech, kam jezdí jen několik spojů denně. V roce 2002 se myšlenkou zavedení trolejbusů opět zabývala další studie, která však počítala s hybridními trolejbusy. S odvoláním na rozhodnutí z roku 1995 byly však práce na tomto projektu zastaveny. Nutno říci, že to je veliká škoda, neboť právě v Táboře by bylo možno ověřit, jestli již dnes opravdu existují fungující hybridní trolejbusy. Pokud by se, tak jako v ostatních městech, provoz nepovedl, mohla by být páteřní trať z Pražského předměstí přes Tábor a Sezimovo Ústí do Plané nad Lužnicí (dnes linky 10 - 17 a 50) převedena do klasické trolejbusové trakce. Projekt mohl být financován s podporou výrobce hybridních trolejbusů - duobusů, a město tak mohlo relativně lacino přijít k trolejbusům, které byly v době kolem roku 1989 již na dosah.
Karosa B961 přijíždí na točnu Planá nad Lužnicí, Svit obsluhovanou jen několika málo vybranými spoji.
Karosa B961 přijíždí na točnu Planá nad Lužnicí, Svit obsluhovanou jen několika málo vybranými spoji.
Foto Roman Bezemek (7. 8. 2006)
Celkově se ale městská veřejná doprava v táborské aglomeraci i bez trolejbusů jeví jako výrazně lepší, než jiné provozy ve srovnatelných městech (jako např. Kladno nebo Havířov) a má bezesporu důstojný městský ráz. Také počty cestujících jsou velmi slušné, a tak doufejme, že si je táborská veřejná doprava udrží. Do naprosté dokonalosti chybí skutečně už jen ty trolejbusy.
Poslední autobus v unifikovaném nátěru na konečné linky 31 Měšice, točna.
Poslední autobus v unifikovaném nátěru na konečné linky 31 Měšice, točna.
Foto Roman Bezemek (25. 3. 2005)
Městská doprava je také součástí IDS táborské aglomerace, tvořeného městskými a příměstskými linkami Comettu a tratěmi ČD. První (zkušební) etapa byla spuštěna 1.1.2003, kdy byl systém tvořen prozatím pouze páteřní trasou Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí. Od 1.1.2004 je systém rozšířen na celou oblast obsluhovanou městskou dopravou, včetně příslušných úseků železničních tratí. Jako jízdní doklad IDS ale platí pouze časové předplatní jízdenky MHD. Z toho také vyplývá rozdělení území obsluhovaného IDS do tří pásem totožných s pásmy MHD. Podle statistických údajů má sice počet cestujících přepravených v rámci IDS stoupající tendenci, s jeho dalším rozšiřováním se ale nepočítá. Rozsáhlejší integrace je předpokládána až se vznikem celokrajského jihočeského IDS.
Karosa B961 v části Sezimova Ústí II zvané Svépomoc. Tuto část města od prosince 2007 obsluhuje upravená trasa linky č. 16. Dříve sem městská doprava nejezdila a zdejší obyvatelé byly odkázáni na poměrně vzdálenou zastávku u Kovosvitu. V pozadí můžeme vidět typickou „baťovskou“ zástavbu této části města.
Karosa B961 v části Sezimova Ústí II zvané Svépomoc. Tuto část města od prosince 2007 obsluhuje upravená trasa linky č. 16. Dříve sem městská doprava nejezdila a zdejší obyvatelé byly odkázáni na poměrně vzdálenou zastávku u Kovosvitu. V pozadí můžeme vidět typickou „baťovskou“ zástavbu této části města.
Foto Roman Bezemek (19. 7. 2007)

Kalendář akcí

loader