Get Adobe Flash player

Tarif, odbavování a zastávky městské dopravy v Táboře

Tarif

Tarif je přestupný, ale řešený velmi zajímavě, kdy existují jízdenky na 4, 8, 18 a 60 minut. Ceny základních (nezlevněných) jízdenek k 1.1.2009 v uvedeném pořadí jsou 8, 10, 12, a 14 Kč. Kromě toho existuje také jízdenka na 24 hodin, jízdenka na 7 dní a předplatní jízdenky s obvyklou dobou platnosti (měsíční, čtvrtletní a roční). Pro jednotlivé jízdenky platí časový tarif, pro předplatní jízdenky potom tarif pásmový. Území je rozděleno do tří pásem - pásmo A zahrnuje město Tábor bez okrajových částí, pásmo B Sezimovo Ústí a okrajové části Tábora a pásmo C Planou nad Lužnicí a další vzdálenější obce. Jízdenky se prodávají na obvyklých předprodejních místech nebo v automatech na významnějších zastávkách. Zaveden je také doplňkový prodej jízdenek u řidiče, který ale prodává pouze jízdenky s platností 60 minut a s korunovou přirážkou, tedy za 15 Kč. Od 1.1.2008 byl zaveden také zvláštní noční tarif, kdy v době od 23:00 do 5:00 platí (mimo předplatní kupony) pouze jízdenky v hodnotě 14 (15) Kč. Nástup do vozů je povolen všemi dveřmi kromě předních, které slouží jen pro výstup. Jízdenky jsou označovány ve strojcích polské firmy R&G Mielec, která také dodala palubní počítače.
Interiér kloubového Citelisu s pohonem na CNG.
Interiér kloubového Citelisu s pohonem na CNG.
Foto Damir Holas (24. 2. 2007)

Odbavovací systém

V Táboře jezdily až do konce roku 1975 ve všech autobusech průvodčí, od 1.1.1976 byl zaveden samoobslužný provoz, avšak přestupný se dvěma tarifními pásmy. Kloubové vozy však byly i nadále obsazovány průvodčími až do zavedení mechanického odbavování cestujících v roce 1979. Elektronický odbavovací systém R&G Mielec byl v Táboře zaveden ve druhé polovině 90. let 20. století v souvislosti se změnou tarifu na přestupný časový. Počátkem devadesátých let se také "experimentovalo" s nástupem pouze předními dveřmi. Toto opatření se však vzhledem k velkým počtům cestujících a tím pádem neúměrně dlouhým prostojům na zastávkách neosvědčilo a po velmi krátké době byl opět zaveden osvědčený model nástupu všemi dveřmi.
Interiér Ikarusu 412.
Interiér Ikarusu 412.
Foto Damir Holas (24. 2. 2007)
Ještě malá poznámka k odbavovacímu systému R&G Mielec používaném v Táboře. Kromě základních funkcí, které umí též například český Mypol, umí tento chytrý systém také zaznamenávat veškeré údaje z provozu vozidla (závislost ujeté dráhy na čase, zatížení vozu během služby, stav provozních hmot, teplotu chladícího média motoru, tlak mazání a mnoho dalších veličin) na magnetickou kartu. Tyto údaje se potom dále zpracovávají v centrálním počítači u dopravce a na jejich základě se mnohem operativněji mohou upravovat jízdní řády, parametry linek, lze odhalit "skrytou" závadu na voze atd. V roce 2006 byl stávající systém vyměněn za novější verzi SRG3000. Ta umožňuje bezdrátový přenos informací na dispečink v reálném čase a dispečer tak například vidí přesnou polohu každého vozidla a může operativněji řídit provoz. Stejný odbavovací systém používá například též Dopravný podnik mesta Žiliny.
Kromě papírových jízdních řádů mají cestující čekající na svůj spoj na autobusovém nádraží k dispozici i takovéto
přesné informace o odjezdech...
Kromě papírových jízdních řádů mají cestující čekající na svůj spoj na autobusovém nádraží k dispozici i takovéto přesné informace o odjezdech...
Foto Damir Holas (24. 2. 2007)
Zastávka Sezimovo Ústí II bez označníku, ale s trolejbusovým sloupem z 80. let.
Zastávka Sezimovo Ústí II bez označníku, ale s "trolejbusovým" sloupem z 80. let.
Foto Michal Skala (23.8.2002)

Zastávky městské dopravy

Zastávkový sloupek MHD na autobusovém nádraží.
Zastávkový sloupek MHD na autobusovém nádraží.
Foto Damir Holas (24. 2. 2007)
Zastávky nebývaly příliš dobrou vizitkou MHD. Velká část z nich je vybavena přístřešky několika typů, od nejstarších plechových až po moderní "skleněné" s uvedením jména zastávky. Nutno podotknout, že města Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí používají jednotný, ale jiný typ přístřešků než Tábor a jejich výměna včetně celkových úprav zastávek proběhla před několika lety prakticky najednou, zatímco v Táboře jsou zastávky rekonstruovány postupně. Dřívějším nešvarem bylo otřesné označení zastávek. Ty, na kterých byla čekárna, nebyly většinou stojanem označeny vůbec a označníky samy o sobě byly pouze dopravní značky s červeným sloupkem. Jediné důstojné označníky se nacházely jen na centrální zastávce před autobusovým nádražím. V poslední době se stav označníků výrazně zlepšil. Stojany na autobusovém nádraží byly v roce 2006 vyměněny za novější typ v rámci rekonstrukce celé zastávky. Na ostatních jsou umisťovány nové tabule s piktogramem autobusu, názvem zastávky a čísly zastavujících linek v červeném kroužku. Nutno však také říci, že ačkoliv je vlastníkem označníků dopravce, na popsaném stavu neslo a nese velkou část viny město, které nemá zájem spolupracovat na nějakém reprezentativním označení zastávek a spokojí se s pouhou dopravní značkou… Jistá nejednotnost zatím panuje v umístění jízdních řádů - někde na sloupku, jinde na stěně čekárny… Co lze však na druhou stranu pochválit jsou schémata sítě vyvěšené společně s informacemi o tarifu na každé zastávce. Také jízdní řády jsou graficky poměrně zdařilé a přehledné. Na hlavní (a nejvytíženější) zastávce u autobusového nádraží byly počátkem roku 2006 v rámci dotačního programu EU nainstalovány velkoplošné světelné panely, které cestující informují o odjezdech nejbližších spojů MHD. Z dispečinku jsou sem také přenášeny informace o případném zpoždění spoje.
Kloubový nízkopodlažní Ikarus na zastávce u Otavanu.
Kloubový nízkopodlažní Ikarus na zastávce u Otavanu s nepříliš vkusným označníkem.
Foto Michal Skala (23.8.2002)

Kalendář akcí

loader