Get Adobe Flash player

tabor

Linkové vedení v Táboře, Sezimově Ústí a Plané nad Lužnicí (stav k 1. 1. 2009)

Pro začátek je nutné trochu osvětlit filozofii zdejší linkotvorby. V zásadě je v Táboře pět páteřních tras, označených desítkovou číslicí, na kterých jsou potom provozovány konkrétní linky, označené číslicí jednotkovou. Obecně systém tvoří nejen jednotlivé samostatné linky, ale i dvojice, dnes dokonce i čtveřice linek, které mají jen mírně odlišné trasy, jsou vzájemně v prokladu, mají společnou výpravu vozů a lze je tedy považovat spíše za linku jednu. Mezi takto kombinované linky patří dvojice 10/15, 20/21, 40/41 a čtveřice 11/13/16/17. Za samostatné je potom možné označit linky 12, 14, 30, 31 a 50.

linky 10 / 15

Provoz celotýdenně v rozsahu cca 5:00 - 20:00 standardními autobusy; špičková vypravenost 8 vozů. Intervaly jsou 5 minut v ranní a 10 minut v odpolední špičce, v sedle 15 minut, o víkendu 60 min; na linkách jsou garantované nízkopodlažní spoje. Linka č. 15 byla vytvořena na sklonku roku 2004 z vybraných spojů "desítky", které v době mezi 8:00 - 20:00 hodině zajíždějí v intervalu 60 min. k hypermarketu TESCO. O víkendu jsou kromě několika spojů v sobotu ráno všechny ostatní vedeny jako linka 15. Od 30.6.2007 zajíždějí obě linky na autobusové nádraží v obou směrech (dříve jen ve směru k nemocnici).

10

Sídliště nad Lužnicí, střed - Na Kopečku - Aut. nádraží - U reálky - Písecké rozcestí - Nemocnice, hlavní vchod - Písecké rozcestí - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Na Kopečku - Sídliště nad Lužnicí, střed

15

Sídliště nad Lužnicí, střed - TESCO - Na Kopečku - Aut. nádraží - U reálky - Písecké rozcestí - Nemocnice, hlavní vchod - Písecké rozcestí - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Na Kopečku - TESCO - Sídliště nad Lužnicí, střed
Jeden ze dvou vozů Citelis 12m s pohonem CNG ve slušivém reklamním polepu zachycený na konečné zastávce linky č. 10/15 Sídliště nad Lužnicí, střed.
Jeden ze dvou vozů Citelis 12m s pohonem CNG ve slušivém reklamním polepu zachycený na konečné zastávce linky č. 10/15 Sídliště nad Lužnicí, střed.
Foto Roman Bezemek (22. 9. 2008)

linky 11 / 13 / 16 / 17

Z vybraných spojů původní linky 11 byly postupně vytvořeny linky 13 (spoje jedoucí až do Plané; po několikaleté přestávce byla tato linka znovu zavedena v roce 2001), 16 (spoje zajíždějící v době mezi 8:00 - 22:00 zhruba po hodině k hypermarketu TESCO; zavedena v roce 2004; od 9.12.2007 většina spojů vedena v Sez. Ústí II. polookružně přes zdejší sídliště) a 17 (spoje vedené cca 1-2x za hodinu vnitřní částí Pražského sídliště, zavedena od 1.9.2008); souhrnně provoz cca v období 2:30 - 0:30, o víkendu nepřetržitý; nasazovány jsou kloubové a jeden standardní vůz; špičková vypravenost je 9 vozů, intervaly 10 minut ve špičkách, v sedle a o víkendu 15 nebo 20 minut; na linkách jsou garantované nízkopodlažní spoje. Linka 11/13/16/17 je páteří celého systému a společně s dvojicí 10/15 jsou to nejvytíženější linky MHD.

11

Klokoty, točna - Nemocnice - Písecké rozcestí - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Na Kopečku Sídliště nad Lužnicí - Sezimovo Ústí I. - Sezimovo Ústí II., Kovosvit - (Planá nad Lužnicí, Masokombinát, točna) - (Planá nad Lužnicí, Svit)

13

Klokoty, točna - Nemocnice - Písecké rozcestí - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Na Kopečku - Sídliště nad Lužnicí - Sezimovo Ústí I. - Sezimovo Ústí II., Kovosvit - Planá nad Lužnicí, náměstí - (Planá nad Lužnicí, Strkov)
Zastávka Nový hřbitov bývala dlouhou dobu jedinou zastávkou na znamení v celé síti MHD. Zde je na lince č. 13 ve směru z Plané nad Lužnicí do Tábora zachycen Citelis 18m CNG.
Zastávka Nový hřbitov bývala dlouhou dobu jedinou zastávkou na znamení v celé síti MHD. Zde je na lince č. 13 ve směru z Plané nad Lužnicí do Tábora zachycen Citelis 18m CNG.
Foto Roman Bezemek (1. 6. 2007)

16

Klokoty, točna - Nemocnice - Písecké rozcestí - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Na Kopečku - TESCO - Sídliště nad Lužnicí - Sezimovo Ústí I. - Sezimovo Ústí II., Kovosvit - (Sezimovo Ústí II., Průmyslová)

17

Klokoty, točna - Petrohradská - Zimní stadion - Nemocnice - Písecké rozcestí - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Na Kopečku - Sídliště nad Lužnicí - Sezimovo Ústí I. - Sezimovo Ústí II., Kovosvit
Od 1.9.2009 byly některé spoje linky č. 11 vyčleněny do nově označené linky č. 17, která obsluhuje vnitřní část Pražského sídliště, kde dosud obsluha MHD chyběla. Citelis 18m CNG přijíždí Petrohradskou ulicí ke křižovatce s ulicí Kpt. Jaroše, kde se napojí na původní trasu, zastaví v zastávce Klokoty a dále na konečné Klokoty, točna.
Od 1.9.2009 byly některé spoje linky č. 11 vyčleněny do nově označené linky č. 17, která obsluhuje vnitřní část Pražského sídliště, kde dosud obsluha MHD chyběla. Citelis 18m CNG přijíždí Petrohradskou ulicí ke křižovatce s ulicí Kpt. Jaroše, kde se napojí na původní trasu, zastaví v zastávce Klokoty a dále na konečné Klokoty, točna.
Foto Roman Bezemek (17. 11. 2008)

linka 12

Sídliště nad Lužnicí, střed - Sezimovo Ústí I. - Sezimovo Ústí II., Kovosvit - Planá nad Lužnicí, Masokombinát, točna - (Planá nad Lužnicí, Svit)
Provoz pouze ve špičkách pracovních dní; linka nejezdí v době školních prázdnin. Je nasazován 1 standardní vůz; intervaly nepravidelné, průměrně cca 20-30 min.; v době svého zavedení v polovině 90. let jezdila linka pouze v zimním období, kvůli zájmu cestujících byl provoz záhy změněn na celoroční.

linka 14

Klokoty, točna - Nemocnice - Písecké rozcestí - Křižíkovo nám. - Na Kopečku - Sídliště nad Lužnicí, E55 - Sezimovo Ústí II., Kovosvit - (Planá nad Lužnicí, Silon)
Provoz pouze ve špičkách pracovních dní (cca do 18:30); linka nejezdí v době školních prázdnin. Jsou nasazovány 2 standardní vozy; intervaly průměrně cca 30-40 min.; linka je v podstatě posilou linky 11, původně se jednalo o její "rychlospojovou" variantu, kdy byla označována jako 11R a byly na ní tradičně nasazovány kloubové vozy.
Karosa B732 na lince 18 přijíždí k autobusovému nádraží. V pozadí je budova nádraží vlakového. Důvodem k ukončení provozu, ke kterému došlo od 29. 2. 2008, byl fakt, že obchodní řetězec Interspar, který zčásti hradil náklady na její provoz, odstoupil od smlouvy.
Karosa B732 na dnes již zaniklé lince 18 přijíždí k autobusovému nádraží. V pozadí je budova nádraží vlakového. Důvodem k ukončení provozu, ke kterému došlo od 29. 2. 2008, byl fakt, že obchodní řetězec Interspar, který zčásti hradil náklady na její provoz, odstoupil od smlouvy.
Foto Damir Holas (24. 2. 2007)

linky 20 / 21

Podobně jako u 10/15 se i v tomto případě jedná o kombinovanou "dvojlinku", resp. "trojlinku"; provoz cca 5:00 - 21:00 (5:00 - 20:30 o víkendu), v pracovní dny jede po 22:30 z autobusového nádraží na lince 20 ještě po jednom spoji do každého směru; špičková vypravenost 3 vozy; intervaly 30 minut. ve špičce, v sedle a o víkendu 60 minut; o víkendu je převážná většina spojů vedena jako linka 20; na lince jsou garantované nízkopodlažní spoje.

20

Náchod, točna - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Zavadilská - Blanické předměstí / Stránského - Čekanice - Stoklasná Lhota - (Košín)

21

(Radimovice u Tábora) - Náchod, točnaNáchodské sídliště - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Zavadilská - Blanické předměstí / Stránského - Čekanice - Čekanice, točna
Vybrané spoje linky 21 obsluhují také obce Radimovice u Tábora a přilehlé Nasavrky, kde nahrazují linkové autobusy, jejichž 
trasy přes tyto obce nevedou.
Vybrané spoje linky 21 obsluhují také obce Radimovice u Tábora a přilehlé Nasavrky, kde nahrazují linkové autobusy, jejichž trasy přes tyto obce nevedou.
Foto Roman Bezemek (12. 7. 2006)
Citybus 12m na zastávce Čekanice, dům pečovatelské služby. Obsluhována je pouze třikrát denně – v pracovních dnech sem směřují spoje „X“, vedené úředně pod linkou č. 21, ve volných dnech sem zajíždí vybrané spoje linky č. 21 jako takové.
Citybus 12m na zastávce Čekanice, dům pečovatelské služby. Obsluhována je pouze třikrát denně – v pracovních dnech sem směřují spoje „X“, vedené úředně pod linkou č. 21, ve volných dnech sem zajíždí vybrané spoje linky č. 21 jako takové.
Foto Roman Bezemek (2. 6. 2007)

linka 30

Zárybničná Lhota - Měšice - Autobusové nádraží - Čelkovice - Větrovy - (Radimovice u Želče)
Provoz cca 5:00 - 24:00 (5:00 - 23:00 o víkendu); nasazovány standardní autobusy; špičková vypravenost 3 vozy; intervaly nepravidelné, ve špičce cca 20-40 min., o víkendu cca 60-80 min.; na lince jsou garantované nízkopodlažní spoje.
Novinkou ve vozovém parku MHD jsou od prosince 2008 SORy NBG12. Jeden z nich je zachycen na konečné linky č. 30 v Zárybničné Lhotě. Tyto autobusy na první pohled upoutají nezvyklým provedením se čtyřmi dvoukřídlovými dveřmi.
Novinkou ve vozovém parku MHD jsou od prosince 2008 SORy NBG12. Jeden z nich je zachycen na konečné linky č. 30 v Zárybničné Lhotě. Tyto autobusy na první pohled upoutají nezvyklým provedením se čtyřmi dvoukřídlovými dveřmi.
Foto Roman Bezemek (4. 2. 2009)

linka 31

Měšice, točna - Měšice - Aut. nádraží - Na parkánech - Kotnov - Čelkovice, školka
Provoz jen ve špičkách pracovních dní; nasazován 1 standardní vůz; intervaly nepravidelné, cca 30-45 min. ráno a 50-70 min. odpoledne; linka víceméně posiluje linku 30 a v době, kdy nejezdí, obsluhuje čtvrť Čelkovice linka 30 závlekem vybraných spojů.

linky 40 / 41

40

Tyto linky taktéž tvoří kombinaci 40/41; provoz cca 5:00 - 16:00 (po 19:00 ještě jeden spoj z autobusového nádraží do Záluží a zpět), o víkendu cca 7:30 - 18:00; nasazován 1 standardní vůz, intervaly nepravidelné, víceméně jen nahodilé spoje v průběhu dne; o víkendu všechny spoje vedeny jako linka 41, navíc téměř všechny jen v trase Autobusové nádraží - Záluží.
Záluží - Zavadilská - Aut. nádraží - Na parkánech - Kotnov - Horky - Větrovy - (Radimovice u Želče) - Slapy - Dražičky
Karosa B952 se otáčí v Radimovicích u Želče. Tuto samostatnou obec obsluhuje kromě několika spojů linkové dopravy také MHD prostřednictvím linky č. 40 a vybraných spojů linky č. 30. Za povšimnutí stojí i momentálně nefunkční čelní digitální panel, který nahrazuje plastová tabule s číslem linky zastrčená za předním sklem.
Karosa B952 se otáčí v Radimovicích u Želče. Tuto samostatnou obec obsluhuje kromě několika spojů linkové dopravy také MHD prostřednictvím linky č. 40 a vybraných spojů linky č. 30. Za povšimnutí stojí i momentálně nefunkční čelní digitální panel, který nahrazuje plastová tabule s číslem linky zastrčená za předním sklem.
Foto Roman Bezemek (19. 7. 2007)

41

Záluží - Aut. nádraží - Na parkánech - Kotnov - Lužnická, U Přibíků

linka 50

Autobusové nádraží - Na Kopečku - Sídliště nad Lužnicí, E55 - Sezimovo Ústí II., Kovosvit - Planá nad Lužnicí, náměstí - (Planá nad Lužnicí, Strkov)
Provoz v rozsahu cca 5:00 - 9:00 a 12:00 - 21:00 v pracovní dny, o víkendu cca 5:00 - 10:30 a 13:30 - 19:00; jsou nasazovány standardní autobusy; špičková vypravenost 2 vozy, intervaly nepravidelné, cca 20-50 min. ve špičce, o víkendu v podstatě jen nahodilé spoje; na lince jsou garantované nízkopodlažní spoje; až do roku 2001 (kdy byl obnoven provoz "třináctky") byl na lince výrazně silnější provoz a byla obsluhována kloubovými vozy, které dnes jezdí jen v ranní špičce na posilových spojích a v pátek večer - již jako součást nočního oběhu linky 11.
Ikarus 412 na lince 50 projíždí blokovou konečnou u nádraží v Plané nad Lužnicí.
Ikarus 412 na lince 50 projíždí blokovou konečnou u nádraží v Plané nad Lužnicí.
Foto Roman Bezemek (7. 8. 2006)
Kloubové vozy už dnes kmenově na lince č. 50 nejezdí. Objevují se zde pouze v rámci přejezdů z jiných linek – ráno jako posilové spoje k Masokombinátu nebo jako zde na fotce v pátek večer. Noční autobus totiž začíná svou službu dvěma koly na lince č. 50, poté se v Plané nad Lužnicí změní na linku č. 13, resp. v pozdějších večerních hodinách na č. 11. A právě na noční pořadí je v noci z pátku na sobotu kvůli zvýšenému počtu cestujících vypravován „kloubák“. Citybus 18m je zachycen na zastávce Sídliště nad Lužnicí, E55 ve směru do Tábora. Tato zastávka získala další význam po výstavbě hypermarketů na někdejších polích mezi silnicí I/3 a železniční tratí č. 220.
Kloubové vozy už dnes kmenově na lince č. 50 nejezdí. Objevují se zde pouze v rámci přejezdů z jiných linek – ráno jako posilové spoje k Masokombinátu nebo jako zde na fotce v pátek večer. Noční autobus totiž začíná svou službu dvěma koly na lince č. 50, poté se v Plané nad Lužnicí změní na linku č. 13, resp. v pozdějších večerních hodinách na č. 11. A právě na noční pořadí je v noci z pátku na sobotu kvůli zvýšenému počtu cestujících vypravován „kloubák“. Citybus 18m je zachycen na zastávce Sídliště nad Lužnicí, E55 ve směru do Tábora. Tato zastávka získala další význam po výstavbě hypermarketů na někdejších polích mezi silnicí I/3 a železniční tratí č. 220.
Foto Roman Bezemek (29. 8. 2008)

linka X

Maredův vrch - Aut. nádraží - Zavadilská - Čekanice - Pečovatelský dům Čekanice - Čekanice - Zavadilská - Aut. nádraží
Takto jsou označovány zvláštní spoje pro obsluhu domu s pečovatelskou službou Čekanice a čtvrti Maredův vrch jedoucí pouze třikrát denně v pracovních dnech; dříve linka jezdila k pečovatelskému domu v Klokotech, po otevření stejného zařízení v Čekanicích v roce 2007 obsluhovala oba současně různými variantami tras, od 1.9.2008 byla zrušena větev do Klokot (nahrazena byla novou trasou linky 17); provoz zajištěn přechodem nízkopodlažních sólo vozů z linky10; tyto spoje jsou oficiálně součástí linky č. 21.

Ostatní

Mimo výše uvedených pravidelných linek jezdí ve špičkách pracovních dní ještě několik účelových a školních spojů, které zajišťují přímé spojení jednotlivých městských částí s velkými průmyslovými závody, resp. školami, v relacích, kde chybí přímé spojení pravidelnou linkou, případně zde není obsluha pravidelnou linkou vůbec. Tyto spoje nejsou nijak jednotně označovány (jezdí buď bez označení, nebo jsou označeny jako „školní spoj“, „posila MHD“ apod.). Oficiálně jsou však součástí pravidelných linek, zpravidla těch, s nimiž mají společnou největší část své trasy. Provoz je zajišťován přejezdem standardních i kloubových vozů z jiných linek. Jeden posilový kurz dokonce odveze i linková Karosa (C934 nebo C954E), která si na tento výkon "odskočí" z linky 390050.

Linky IDS táborské aglomerace

Krom všech linek a spojů MHD Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí sem jsou zahrnuty úseky železničních tratí ČD č. 202 (Tábor - Slapy) a 220 (Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí) a linky PAD v úsecích vymezených obvodem MHD. Jedná se o linky
  • 304110 Příbram - Sedlčany - Tábor
  • 390030 Tábor - Planá nad Lužnicí - Turovec - Chýnov - Choustník
  • 390040 Tábor - Opařany - Bernartice - Veselíčko
  • 390050 Tábor - Lom - Planá nad Lužnicí - Želeč - Hlavatce, Vyhnanice
  • 390060 Tábor - Choustník - Psárov
  • 390070 Mladá Vožice - Hlasivo - Tábor
  • 390080 Tábor - Sezimovo Ústí - Košice - Tučapy - Chotěmice
  • 390100 Tábor - Borotín - Střezimíř - Jistebnice, Křivošín - Jistebnice
  • 390110 Tábor - Chotoviny - Nemyšl - Nemyšl, Hoštice
  • 390120 Tábor - Černovice
  • 390140 Tábor - Chýnov - Pohnámí - Dolní Hrachovice, Mostek
  • 390150 Tábor - Želeč - Skrýchov u Malšic, Dudov
  • 390180 Tábor - Bechyně
  • 390190 Tábor - Radkov - Borotín - Jistebnice
  • 390200 Tábor - Sezimovo Ústí - Košice - Tučapy - Dírná
  • 390210 Tábor - Bernartice - Písek - Strakonice - Vimperk - Borová Lada - Kvilda
  • 390250 Sezimovo Ústí - Tábor - Milevsko
  • 390490 Soběslav - Košice - Tábor
  • 390700 Mladá Vožice - Ratibořské Hory - Tábor
  • 390820 Tábor - Soběslav - České Budějovice
  • 390840 Smilovy Hory, Velký Ježov - Smilovy Hory - Bradáčov - Chýnov - Tábor

Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí

Souměstí Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí, ve kterém dnes žije přibližně 50 000 obyvatel, je někdy nazýváno jako tzv. táborská aglomerace. Nachází se v severní části jižních Čech, asi 60 kilometrů od Českých Budějovic, v místech, kde kopcovitá krajina Středočeské pahorkatiny zvolna přechází do ploché Třeboňské pánve.
Město Tábor bylo založeno husitskými vojsky v roce 1420 na ostrohu nad soutokem řeky Lužnice a Tismenického potoka. Na tomto místě existoval již ve 13. století přemyslovský hrad s osadou městského typu zvaný Hradiště, ten byl ale opuštěn ještě před příchodem husitů. V roce 1437 byl Tábor povýšen na město královské. Po třicetileté válce sice ve vývoji poněkud ustrnul, ale již v devatenáctém století byl významným kulturně-společenským střediskem a sídlem několika státních institucí. To přetrvalo dodnes, kdy je se svými 37 000 obyvateli druhým největším jihočeským městem s řadou ekonomických a společenských aktivit, škol a úřadů státní správy. Historické jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Sor BN12 na konečné Sídliště pod Lužnicí v první den svého provozu.
Sor BN12 na konečné Sídliště pod Lužnicí v první den svého provozu.
Foto Roman Bezemek (10. 10. 2005)
Sezimovo Ústí je doloženo již ve 13. století. Tehdy ovšem leželo v nevýhodné nížinné poloze na levém břehu Lužnice a bylo proto záhy opuštěno. Teprve v 19. století začala vznikat na pravém břehu osada. Ta byla ve dvacátých letech minulého století povýšena na město, které bylo oficiálně pojmenováno Sezimovo Ústí. Koncem třicátých let začala firma Baťa v jeho blízkosti výstavbu továrny a přilehlého sídliště pro její zaměstnance, které bylo posléze připojeno k Sezimovu Ústí. Pro odlišení částí města se dnes používá označení I. a II. Sezimovo Ústí je často zmiňováno také v souvislosti s prezidentem Edvardem Benešem, který zde vybudoval svou soukromou vilu, v jejíž rozsáhlé zahradě je spolu s manželkou také pochován. Město má dnes cca 8000 obyvatel.
K setkání dvou autobusů na točně Planá nad Lužnicí, Svit dochází jen jednou denně ve špičkách pracovních dnů. Karosa B932 přijela ze Sídliště nad Lužnicí jako pravidelná linka č. 12, bílá Karosa B732 je zvláštním spojem, který sem přijel od Elektroisoly a dále odtud bude pokračovat na autobusové nádraží. Tyto spoje jsou úředně vedeny právě pod linkou č. 50, kterou je autobus označen.
K setkání dvou autobusů na točně Planá nad Lužnicí, Svit dochází jen jednou denně ve špičkách pracovních dnů. Karosa B932 přijela ze Sídliště nad Lužnicí jako pravidelná linka č. 12, bílá Karosa B732 je zvláštním spojem, který sem přijel od Elektroisoly a dále odtud bude pokračovat na autobusové nádraží. Tyto spoje jsou úředně vedeny právě pod linkou č. 50, kterou je autobus označen.
Foto Roman Bezemek (2. 2. 2007)
Planá nad Lužnicí se zhruba 3000 obyvateli byla dlouho jen nepříliš významnou obcí. Změna přišla až ve druhé polovině 20. století, kdy na jejím území vzniklo několik velkých průmyslových závodů. Na město však byla povýšena až v 90. letech 20. století. Díky svému malebnému okolí je také oblíbeným letoviskem mnoha chatařů a chalupářů.
Nové Karosy řady 950 jezdí už i v Táboře.
Dodávky nových Karos do Tábora řady 950 byly zahájeny v roce 2002. Tato Karosa vyjela do táborských ulic v roce 2004.
Foto Michal Skala (2004)
Díky geografické blízkosti se osudy těchto tří měst postupně spojily. Od poloviny 20. století, kdy dochází k velkému rozvoji průmyslu a nárůstu počtu obyvatel, se vyvíjejí víceméně jako jeden městský celek. Největší průmyslové závody byly postaveny v prostoru mezi Sezimovým Ústím a Planou, zatímco bytová výstavba vznikala především v Táboře. Dnes jsou města stavebně propojena, což platí zejména o Táboře a Sezimově Ústí, jež bylo ve své novodobé historii vlastně vždy jen jakýmsi satelitem Tábora, a všechna tři města spolu v mnoha věcech navzájem úzce spolupracují.
Nástupní zastávka Klokoty, točna, do které právě přijíždí jediná táborská Karosa B741. Zastávka v této podobě již neexistuje, koncem roku 2008 byla nahrazena novým proskleným přístřeškem.
Nástupní zastávka Klokoty, točna, do které právě přijíždí jediná táborská Karosa B741. Zastávka v této podobě již neexistuje, koncem roku 2008 byla nahrazena novým proskleným přístřeškem.
Foto Roman Bezemek (17. 11. 2008)
V roce 1869 protnula tuto oblast železnice z Prahy do Českých Budějovic, dnes v celém úseku elektrifikovaná, na níž byly později v Táboře připojeny tratě do Horní Cerekve (1888) a Písku a Ražic (1889). V roce 1903 k nim přibyla ještě trať do Bechyně, tzv. Bechyňka nebo též Elinka, o které ale bude ještě zmínka. Tábor také leží na křižovatce významných silničních tras Praha - České Budějovice - Linec (silnice I/3, E55) a Plzeň - Jihlava - Brno (silnice I/19). Je poměrně důležitým dopravním uzlem, a právě proto tudy v budoucnu povede také dálnice D3 a tzv. IV. železniční koridor, které jsou dnes ve fázi postupné výstavby.
Elektrické železnice Tábor - Bechyně, 2003
Osobní vlak na trati Tábor - Bechyně, poslední železnici v Čechách, která je elektrifikována stejnosměrným napětím 1500 V. Dráha má velký význam nejen pro dopravní obslužnost regionu, ale i jako turistická atrakce.
Foto Miroslav Klas (21. 6. 2003)
Trať Tábor - Bechyně se stala první elektrifikovanou železnicí na našem území. Byla postavena podle návrhu Františka Křižíka a dána do provozu v roce 1903. Křižíkova firma vyrobila pro trať také vozidla a i díky jejich vzhledu měla trať v prvních desetiletích spíše charakter meziměstské tramvajové dráhy než klasické železnice. V devadesátých letech se opět začaly objevovat myšlenky na zavedení lehkých elektrických vozidel, zřízení většího počtu zastávek ve městě a jistá naděje byla i na prodloužení trati více do centra Tábora či Bechyně. Celá věc sice postupně vymizela do ztracena, nicméně má tako lokálka oproti mnoha jiným velký potenciál v roli elektrické příměstské dráhy a otázka vozového parku bude muset být dříve či později stejně řešena. Efekt případného budoucího zavedení „vlakotramvají“ by spočíval především ve zvýšení cestovní rychlosti. Na trati jsou oblouky o menších poloměrech, pro železnici netypická stoupání, a tak možnosti klasických železničních souprav, které jsou zde dnes provozovány, jsou značně omezené a neodpovídají už příliš představě o moderním rychlém a komfortním cestování. Na Bechyňce jsou také v letní sezóně pořádány pravidelné historické jízdy, při kterých jezdí na trati vzorně zrekonstruovaný původní Křižíkův vůz z počátku minulého století.
Seznam vozového parku ke stažení.
Jedna z posledních provozních Karos B732 jedoucí na lince č. 31 zastavila na zastávce Pintovka. Linky č. 30 a 40 zastavují až za křižovatkou u hrany chodníku, linka č. 31 zde však zahýbá do Čelkovic, a tak je zastávkový sloupek pro tyto spoje umístěn takto uprostřed křižovatky.
Jedna z posledních provozních Karos B732 jedoucí na lince č. 31 zastavila na zastávce Pintovka. Linky č. 30 a 40 zastavují až za křižovatkou u hrany chodníku, linka č. 31 zde však zahýbá do Čelkovic, a tak je zastávkový sloupek pro tyto spoje umístěn takto uprostřed křižovatky.
Foto Roman Bezemek (29. 9. 2008)

Tarif, odbavování a zastávky městské dopravy v Táboře

Tarif

Tarif je přestupný, ale řešený velmi zajímavě, kdy existují jízdenky na 4, 8, 18 a 60 minut. Ceny základních (nezlevněných) jízdenek k 1.1.2009 v uvedeném pořadí jsou 8, 10, 12, a 14 Kč. Kromě toho existuje také jízdenka na 24 hodin, jízdenka na 7 dní a předplatní jízdenky s obvyklou dobou platnosti (měsíční, čtvrtletní a roční). Pro jednotlivé jízdenky platí časový tarif, pro předplatní jízdenky potom tarif pásmový. Území je rozděleno do tří pásem - pásmo A zahrnuje město Tábor bez okrajových částí, pásmo B Sezimovo Ústí a okrajové části Tábora a pásmo C Planou nad Lužnicí a další vzdálenější obce. Jízdenky se prodávají na obvyklých předprodejních místech nebo v automatech na významnějších zastávkách. Zaveden je také doplňkový prodej jízdenek u řidiče, který ale prodává pouze jízdenky s platností 60 minut a s korunovou přirážkou, tedy za 15 Kč. Od 1.1.2008 byl zaveden také zvláštní noční tarif, kdy v době od 23:00 do 5:00 platí (mimo předplatní kupony) pouze jízdenky v hodnotě 14 (15) Kč. Nástup do vozů je povolen všemi dveřmi kromě předních, které slouží jen pro výstup. Jízdenky jsou označovány ve strojcích polské firmy R&G Mielec, která také dodala palubní počítače.
Interiér kloubového Citelisu s pohonem na CNG.
Interiér kloubového Citelisu s pohonem na CNG.
Foto Damir Holas (24. 2. 2007)

Odbavovací systém

V Táboře jezdily až do konce roku 1975 ve všech autobusech průvodčí, od 1.1.1976 byl zaveden samoobslužný provoz, avšak přestupný se dvěma tarifními pásmy. Kloubové vozy však byly i nadále obsazovány průvodčími až do zavedení mechanického odbavování cestujících v roce 1979. Elektronický odbavovací systém R&G Mielec byl v Táboře zaveden ve druhé polovině 90. let 20. století v souvislosti se změnou tarifu na přestupný časový. Počátkem devadesátých let se také "experimentovalo" s nástupem pouze předními dveřmi. Toto opatření se však vzhledem k velkým počtům cestujících a tím pádem neúměrně dlouhým prostojům na zastávkách neosvědčilo a po velmi krátké době byl opět zaveden osvědčený model nástupu všemi dveřmi.
Interiér Ikarusu 412.
Interiér Ikarusu 412.
Foto Damir Holas (24. 2. 2007)
Ještě malá poznámka k odbavovacímu systému R&G Mielec používaném v Táboře. Kromě základních funkcí, které umí též například český Mypol, umí tento chytrý systém také zaznamenávat veškeré údaje z provozu vozidla (závislost ujeté dráhy na čase, zatížení vozu během služby, stav provozních hmot, teplotu chladícího média motoru, tlak mazání a mnoho dalších veličin) na magnetickou kartu. Tyto údaje se potom dále zpracovávají v centrálním počítači u dopravce a na jejich základě se mnohem operativněji mohou upravovat jízdní řády, parametry linek, lze odhalit "skrytou" závadu na voze atd. V roce 2006 byl stávající systém vyměněn za novější verzi SRG3000. Ta umožňuje bezdrátový přenos informací na dispečink v reálném čase a dispečer tak například vidí přesnou polohu každého vozidla a může operativněji řídit provoz. Stejný odbavovací systém používá například též Dopravný podnik mesta Žiliny.
Kromě papírových jízdních řádů mají cestující čekající na svůj spoj na autobusovém nádraží k dispozici i takovéto
přesné informace o odjezdech...
Kromě papírových jízdních řádů mají cestující čekající na svůj spoj na autobusovém nádraží k dispozici i takovéto přesné informace o odjezdech...
Foto Damir Holas (24. 2. 2007)
Zastávka Sezimovo Ústí II bez označníku, ale s trolejbusovým sloupem z 80. let.
Zastávka Sezimovo Ústí II bez označníku, ale s "trolejbusovým" sloupem z 80. let.
Foto Michal Skala (23.8.2002)

Zastávky městské dopravy

Zastávkový sloupek MHD na autobusovém nádraží.
Zastávkový sloupek MHD na autobusovém nádraží.
Foto Damir Holas (24. 2. 2007)
Zastávky nebývaly příliš dobrou vizitkou MHD. Velká část z nich je vybavena přístřešky několika typů, od nejstarších plechových až po moderní "skleněné" s uvedením jména zastávky. Nutno podotknout, že města Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí používají jednotný, ale jiný typ přístřešků než Tábor a jejich výměna včetně celkových úprav zastávek proběhla před několika lety prakticky najednou, zatímco v Táboře jsou zastávky rekonstruovány postupně. Dřívějším nešvarem bylo otřesné označení zastávek. Ty, na kterých byla čekárna, nebyly většinou stojanem označeny vůbec a označníky samy o sobě byly pouze dopravní značky s červeným sloupkem. Jediné důstojné označníky se nacházely jen na centrální zastávce před autobusovým nádražím. V poslední době se stav označníků výrazně zlepšil. Stojany na autobusovém nádraží byly v roce 2006 vyměněny za novější typ v rámci rekonstrukce celé zastávky. Na ostatních jsou umisťovány nové tabule s piktogramem autobusu, názvem zastávky a čísly zastavujících linek v červeném kroužku. Nutno však také říci, že ačkoliv je vlastníkem označníků dopravce, na popsaném stavu neslo a nese velkou část viny město, které nemá zájem spolupracovat na nějakém reprezentativním označení zastávek a spokojí se s pouhou dopravní značkou… Jistá nejednotnost zatím panuje v umístění jízdních řádů - někde na sloupku, jinde na stěně čekárny… Co lze však na druhou stranu pochválit jsou schémata sítě vyvěšené společně s informacemi o tarifu na každé zastávce. Také jízdní řády jsou graficky poměrně zdařilé a přehledné. Na hlavní (a nejvytíženější) zastávce u autobusového nádraží byly počátkem roku 2006 v rámci dotačního programu EU nainstalovány velkoplošné světelné panely, které cestující informují o odjezdech nejbližších spojů MHD. Z dispečinku jsou sem také přenášeny informace o případném zpoždění spoje.
Kloubový nízkopodlažní Ikarus na zastávce u Otavanu.
Kloubový nízkopodlažní Ikarus na zastávce u Otavanu s nepříliš vkusným označníkem.
Foto Michal Skala (23.8.2002)

Vývoj městské autobusové dopravy v Táboře

Prvopočátky městské dopravy lze nalézt již krátce po otevření železnice, kdy ke každému vlaku jezdil z města omnibus místního hoteliéra. V roce 1908 pak táborští radní docela vážně uvažovali o zřízení tramvajové linky mezi nádražím a hlavním náměstím. Tento návrh byl nakonec zamítnut a s tramvají se tak můžeme setkat už jen na v té době populárních „futuristických“ pohlednicích. Městská doprava tak byla zavedena až o mnoho let později, v době, kdy si to vyžadoval rozvoj průmyslu a rostoucí počet obyvatel celé aglomerace. Stalo se tak nejpravděpodobněji někdy v prvních letech po druhé světové válce. Každopádně v roce 1947 jsou v seznamu automobilových tratí ČSD – oblastní ředitelství Praha uvedeny tyto linky:
  • 3780: Závody MAS – Tábor – Náchod
  • 3787: Klokoty – Tábor – Stohlasná Lhota
  • 3788: Kotnov – Tábor – Zárybničná Lhota
Citelis v Táboře
Jedním z typů autobusu v MHD Tábor - Sezimovo Ústí je i nízkopodlažní Citelis.
Foto Roman Bezemek (1. 11. 2005)
Tyto linky sice ještě neměly statut městské dopravy, svými trasami však již MHD nápadně připomínaly a městská doprava vlastně jezdí v těchto relacích s malými obměnami dodnes. Lze předpokládat, že po roce 1948 byl provoz převzat od ČSD nově vzniklým podnikem ČSAD. Rámcovu představu o podobě provozu v 50. letech si můžeme udělat např. ze zápisu v kronice města Sezimovo Ústí, kde se dočteme, že v roce 1958 jezdily z Tábora do Sezimova Ústí autobusy v pracovních dnech mezi 14:00 – 20:00 v intervalu 20 minut, o víkendech a dnech pracovního volna potom po 30 minutách. Povýšení na skutečnou MHD se provoz dočkal v roce 1959, což je také oficiálně uváděný rok vzniku městské dopravy. K výše zmíněným linkám byla přičleněna ještě jedna a souhrnně byly označeny čísly 1 - 4. Někdy v průběhu 80. let pak byl zaveden současný systém označování linek dvoucifernými čísly. V období 1990/1991 je v jízdním řádu ČSAD uváděna MHD Tábor pod souhrnným označením 28000 s těmito linkami:
  • 10: Nemocnice – Pražské předměstí – Okr. odb. rada – Černé mosty – Ústecké předměstí – Sídliště nad Lužnicí – Sezimovo Ústí I.
  • 11: Otavan – Pražské předměstí – Okr. odb. rada – Nádraží ČSD – Ústecké předměstí – Sídliště nad Lužnicí – Sezimovo Ústí I. – Sezimovo Ústí II.
  • 12: Otavan – Pražské předměstí – Okr. odb. rada – Nádraží ČSD – Ústecké předměstí – Sídliště nad Lužnicí – Sezimovo Ústí I. – Sezimovo Ústí II. – Masokombinát n.p.
  • 13: Otavan – Pražské předměstí – Okr. odb. rada – Nádraží ČSD – Ústecké předměstí – Sídliště nad Lužnicí – Sezimovo Ústí II. – Planá nad Lužnicí
  • 14: Otavan – Pražské předměstí – Okr. odb. rada – Černé mosty – Ústecké předměstí – Sídliště nad Lužnicí – Sezimovo Ústí II.
  • 15: Otavan – Pražské předměstí – Okr. odb. rada – Černé mosty – Ústecké předměstí
  • 16: Planá nad Lužnicí – Sezimovo Ústí II. – Sezimovo Ústí I. – Ústecké předměstí – Nádraží ČSD
  • 17: Sezimovo Ústí II. – Sezimovo Ústí I. – Sídliště nad Lužnicí – Ústecké předměstí – Nádraží ČSD – SBČS – Poliklinika – Černé mosty – Ústecké předměstí – Sídliště nad Lužnicí – Sezimovo Ústí I. – Sezimovo Ústí II.
  • 20: Stoklasná Lhota – Čekanice – Blanické předměstí – Mýto – Nádraží ČSD – U reálky – Náchod
  • 21: Čekanice, Vajax – Čekanice – Blanické předměstí – Mýto – Nádraží ČSD – U reálky – Náchod
  • 22: Čekanice, rozcestí – Blanické předměstí – Mýto – Nádraží ČSD – U reálky – Náchod
  • 30: Měšice, točna – Nádraží ČSD – SBČS – Poliklinika – Měsice, točna
  • 31: Zárybničná Lhota – Měšice – Nádraží ČSD – ONV – Kotnov – Horky – Větrovy
  • 40: Záluží u Tábora – Mýto – Nádraží ČSD – ONV – Kotnov – Horky – Větrovy – Radimovice – Slapy – Dražičky
  • 41: Záluží u Tábora – Mýto – Nádraží ČSD – ONV – Kotnov – Čelkovice – U Přibíků
Současné názvy:
  • Čekanice, Vajax -> Čekanice, točna
  • Masokombinát n.p. -> Masokombinát, točna
  • Mýto -> Zavadilská
  • Nádraží ČSD -> Autobusové nádraží
  • Okr. odb. rada -> Křižíkovo náměstí
  • ONV -> Na parkánech
  • Otavan -> Klokoty, točna
  • Pražské předměstí -> Písecké rozcestí
  • SBČS -> dnes zastávka neexistuje (nacházela se v centru města na Třídě 9. května)
  • Ústecké předměstí -> Na Kopečku
Ikarus 412 z dodávky z roku 2000 jako linka 30 v Zárybničné Lhotě.
Ikarus 412 z dodávky z roku 2000 jako linka 30 v Zárybničné Lhotě.
Foto Roman Bezemek (28. 6. 2006)
Počátkem 90. let bylo potom linkové vedení na hlavní trase (linky 1x) značně zredukováno. Zůstaly pouze linky 10 a 11, trasa od nádraží do Plané nad Lužnicí pak byla nově označena jako 50. Časem se toto opatření ukázalo (i s přihlédnutím k tehdejší neexistenci přestupného tarifu) jako unáhlené a zrušené linky byly postupně do systému vraceny, i když některé již s jinou trasou než původně. V současné době je tedy na hlavní trase vedeno 8 linek s podobnými trasami. Co do přehlednosti tedy linkové vedení není zrovna ideální a tak se dnes znovu začíná uvažovat o zjednodušení. Jedním z uvažovaných návrhů je sloučení některých linek do jedné, její označení jednociferným číslem a rozlišení rozdílných variant trasy dodatkovými písmeny.
Ikarus 412 zachycený v zastávce Sezimovo Ústí II, Průmyslová. Od prosince 2007 sem zajíždí většina spojů linky č. 16, jejíž trasa tak v Sezimově Ústí vytváří velkou blokovou smyčku. Tato zastávka je oficiálně konečnou, autobusy zde ale nemají žádné vyrovnávací časy a okamžitě pokračují po trase zpět do Tábora. Linka č. 16 tak dostala charakter polookružní linky.
Ikarus 412 zachycený v zastávce Sezimovo Ústí II, Průmyslová. Od prosince 2007 sem zajíždí většina spojů linky č. 16, jejíž trasa tak v Sezimově Ústí vytváří velkou blokovou smyčku. Tato zastávka je oficiálně konečnou, autobusy zde ale nemají žádné vyrovnávací časy a okamžitě pokračují po trase zpět do Tábora. Linka č. 16 tak dostala charakter polookružní linky.
Foto Roman Bezemek (1. 8. 2008)
Závod ČSAD, začleněný později do krajského národního podniku ČSAD České Budějovice pod číslem 208, působil v Táboře do druhé poloviny 90. let, kdy byl zprivatizován a přeměněn na spol. s.r.o. Comett Plus, která pokračuje ve všech činnostech dříve provozovaných ČSAD. Jedná se především o provoz regionální autobusové dopravy v oblasti táborska a částečně benešovska, provoz městské dopravy v táborské aglomeraci, nákladní dopravy a další činnosti související s dopravou včetně např. i cestovní kanceláře. Comett plus využívá dopravních závodů v Táboře, Mladé Vožici a pronajaté plochy v Soběslavi (v původním závodě ČSAD). Provozuje autobusová nádraží a stanoviště v Táboře, Bechyni, Soběslavi a Mladé Vožici.
Dvakrát denně zajíždějí nízkopodlažní spoje označené jako X do čtvrti Maredův vrch, kam jinak MHD nejezdí.
Dvakrát denně zajíždějí nízkopodlažní spoje označené jako X do čtvrti Maredův vrch, kam jinak MHD nejezdí.
Foto Roman Bezemek (9. 6. 2006)
Městská doprava je organizačně a účetně oddělena od provozu regionální dopravy (jako divize MHD) a k 1.1.2009 je tvořena 15-ti pravidelnými autobusovými linkami označenými 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 20, 21, 30, 31, 40, 41 a 50. K označování linek je vhodné doplnit, že první číslovka značí kmenovou trasu, druhá potom přesněji určuje konkrétní směr. Z toho vyplývá, že v Táboře je 5 páteřních linek, vycházejících z původních směrů. V minulosti byly trasy linek vedeny také přímo centrem města, tedy po Třídě 9. května a ještě dříve také úzkými uličkami na Žižkovo náměstí v historickém jádru. Dnes v těchto místech již autobusy nepotkáme, ale v plánu je zavedení minibusové linky, která by okružní trasou zajišťovala dopravní obsluhu právě těchto lokalit v centrální části města. Délka sítě městské dopravy je dnes cca 63 km, celková délka všech linek je cca 118 km. MHD je provozována nepřetržitě, v pracovních dnech má však noční autobus delší přestávku zhruba mezi 00:30 – 2:30. Vpracovních dnech je vypravováno více než 640 spojů a celkový počet přepravených cestujících každoročně dosahuje téměř 9 milionů. MHD kromě vlastní aglomerace obsluhuje také některé samostatné obce v blízkosti Tábora (Dražičky, Košín, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče a Slapy) a některé linky nebo jejich vybrané spoje (20, 21, 30 a 40) plní částečně funkci ZDO. Doplňme ještě, že informační kancelář lze najít v hale autobusového nádraží, dispečink MHD se pak nachází v sídle Comettu na Chýnovské ulici.
Konečná na Sezimově Ústí II s Ikarusem a minibusem Iveco.
Konečná na Sezimově Ústí II s Ikarusem a minibusem Iveco.
Foto Michal Skala (23. 8. 2002)
Prakticky od počátku existence MHD, tedy od roku 1959, se zde počítá se zavedením trolejbusů. Připomínkou této myšlenky jsou údajně silné trolejbusové sloupy veřejného osvětlení na konečné v Sezimově Ústí II. Nejcitelnější snahou z poslední doby o zavedení trolejbusů bylo zpracování studie v polovině 90. let. Trolejbusy byly však v roce 1995 zastupitelstvem odmítnuty, pro vysokou finanční náročnost projektu, který však počítal ve 3 etapách se zatrolejováním téměř všech tras MHD, tedy i v těch místech, kam jezdí jen několik spojů denně. V roce 2002 se myšlenkou zavedení trolejbusů opět zabývala další studie, která však počítala s hybridními trolejbusy. S odvoláním na rozhodnutí z roku 1995 byly však práce na tomto projektu zastaveny. Nutno říci, že to je veliká škoda, neboť právě v Táboře by bylo možno ověřit, jestli již dnes opravdu existují fungující hybridní trolejbusy. Pokud by se, tak jako v ostatních městech, provoz nepovedl, mohla by být páteřní trať z Pražského předměstí přes Tábor a Sezimovo Ústí do Plané nad Lužnicí (dnes linky 10 - 17 a 50) převedena do klasické trolejbusové trakce. Projekt mohl být financován s podporou výrobce hybridních trolejbusů - duobusů, a město tak mohlo relativně lacino přijít k trolejbusům, které byly v době kolem roku 1989 již na dosah.
Karosa B961 přijíždí na točnu Planá nad Lužnicí, Svit obsluhovanou jen několika málo vybranými spoji.
Karosa B961 přijíždí na točnu Planá nad Lužnicí, Svit obsluhovanou jen několika málo vybranými spoji.
Foto Roman Bezemek (7. 8. 2006)
Celkově se ale městská veřejná doprava v táborské aglomeraci i bez trolejbusů jeví jako výrazně lepší, než jiné provozy ve srovnatelných městech (jako např. Kladno nebo Havířov) a má bezesporu důstojný městský ráz. Také počty cestujících jsou velmi slušné, a tak doufejme, že si je táborská veřejná doprava udrží. Do naprosté dokonalosti chybí skutečně už jen ty trolejbusy.
Poslední autobus v unifikovaném nátěru na konečné linky 31 Měšice, točna.
Poslední autobus v unifikovaném nátěru na konečné linky 31 Měšice, točna.
Foto Roman Bezemek (25. 3. 2005)
Městská doprava je také součástí IDS táborské aglomerace, tvořeného městskými a příměstskými linkami Comettu a tratěmi ČD. První (zkušební) etapa byla spuštěna 1.1.2003, kdy byl systém tvořen prozatím pouze páteřní trasou Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí. Od 1.1.2004 je systém rozšířen na celou oblast obsluhovanou městskou dopravou, včetně příslušných úseků železničních tratí. Jako jízdní doklad IDS ale platí pouze časové předplatní jízdenky MHD. Z toho také vyplývá rozdělení území obsluhovaného IDS do tří pásem totožných s pásmy MHD. Podle statistických údajů má sice počet cestujících přepravených v rámci IDS stoupající tendenci, s jeho dalším rozšiřováním se ale nepočítá. Rozsáhlejší integrace je předpokládána až se vznikem celokrajského jihočeského IDS.
Karosa B961 v části Sezimova Ústí II zvané Svépomoc. Tuto část města od prosince 2007 obsluhuje upravená trasa linky č. 16. Dříve sem městská doprava nejezdila a zdejší obyvatelé byly odkázáni na poměrně vzdálenou zastávku u Kovosvitu. V pozadí můžeme vidět typickou „baťovskou“ zástavbu této části města.
Karosa B961 v části Sezimova Ústí II zvané Svépomoc. Tuto část města od prosince 2007 obsluhuje upravená trasa linky č. 16. Dříve sem městská doprava nejezdila a zdejší obyvatelé byly odkázáni na poměrně vzdálenou zastávku u Kovosvitu. V pozadí můžeme vidět typickou „baťovskou“ zástavbu této části města.
Foto Roman Bezemek (19. 7. 2007)

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader