Get Adobe Flash player

Stříbro

  Panorama historického středu města s mostní věží.
Panorama historického středu města s mostní věží.
Foto M. Klas, 11. června 2006

Historie města Stříbra

Město Stříbro najdete asi 30 km západně od Plzně. Historické jádro města se táhne na ostrožně vybíhající do hlubokého údolí řeky Mže a spolu s okolními zalesněnými stráněmi vytváří romantický celek. První konkrétní zprávou o městě je listina knížete Bedřicha Přemyslovce, která se datuje na rok 1183, kde je Stříbro napsáno pod názvem Argentaria - "Stříbrníce". Jak již název napovídá, od počátku je existence města spojena s těžbou rud. Současně s názvem upomínajícím na těžbu stříbra je lokalita nazývána ještě po řece Mži, na níž je položena. Z názvů Mzea, Misam ... se postupně vyvinul německý název města Mies.
Dopoledne 2. dubna 2009 proběhlo na Masarykově náměstí ve Stříbře slavnostní předání nového autobusu typu SOR B 10.5, určeného pro zajištění provozu městské hromadné dopravy. Symbolického předání vozu městu se zúčastnili zástupci společnosti ČSAD autobusy Plzeň a.s., vedoucí dopravního oddělení J. Forejt a vedoucí provozu Stříbro L. Hlaváček. Za město si nový autobus se sníženou podlahou a výsuvnou nájezdovou plošinou přišel převzít starosta města Mgr. Miroslav Nenutil.
Foto M. Klas, 2. dubna 2009
V období mezi léty 1240 - 1250 bylo na skalnatém ostrohu nad starou hornickou osadou založeno královské město. Po celé období středověku úspěšně fungovaly zdejší olověné a stříbrné doly, jejichž výnosy obohacovaly městskou pokladnu. V 15. století bylo dokonce Stříbro uváděno jako čtvrté největší královské město v plzeňském kraji. Rychlý vzestup a důležitost Stříbra dokazují dobové dokumenty. V opevněném městě žilo tehdy údajně na 2 000 lidí a stálo zde 300 domů.
Karosa B 731 (KTA 08-19)
Bývalá městská Karosa B731 (KTA 08-19) v nástupní zastávce Železniční stanice. Vůz byl odstaven z provozu v březnu 2009.
Foto Lukáš Vrobel, 15. srpna 2006
Za husických válek bylo původně katolické město neúspěšně obléháno křižáckým vojskem. 16. století přineslo Stříbru opět nerušený hospodářský rozkvět. Městu tehdy náleželo 13 okolních vesnic. Pšeničné pivo z městského pivovaru bylo v té době významným vývozním artiklem, první várku zde uvařili již v roce 1192. Místní řemeslníci byli sdruženi do 11 cechů. V té době žilo ve městě ještě převážně české obyvatelstvo. Do 16. století spadá také výrazná stavební aktivita, na níž upomínají skvostné renesanční portály některých domů.
17. století poznamenané třicetiletou válkou, pyšnému městu mnohé odebralo. Město, položené na významné komunikaci, trpělo častými průtahy vojsk, které obyvatelstvu přinášely vždy jen utrpení.
Záběr z autobusového nádraží ve Stříbře.
Záběr z autobusového nádraží ve Stříbře.
Foto J. Šplíchal, 11. července 2007
Po válce nastal jen pomalý vzestup kdysi bohatého města. K bývalé prosperitě měly Stříbru dopomoci i příjmy ze stříbrných dolů opětně otevřených v roce 1660. Příchodem německých horníků získalo ve Stříbře převahu německé obyvatelstvo. Olověné rudy se v okolí města těžily až do počátku 80. let 20. století. Do období let 1812 - 1832 spadá budování císařské silnice vedené z Plzně přes Stříbro do Chebu. Železnice dorazila do města v roce 1872 v podobě trati Františka Jósefa. Nádraží bohužel zůstalo za řekou a jeho značná vzdálenost je dodnes překážkou většího zapojení železnice do příměstské dopravy. Kromě FranzJósefbánu mělo být Stříbro po kolejích dosažitelné také po tratích Mariánské Lázně - Michalovy Hory - Olbramov - Stříbro a Heřmanova Huť - Kladruby - Stříbro. Obě však nebyly realizovány.
V roce 1930 žilo v národnostně smíšeném městě 4 655 Němců a 581 Čechů. Zástavba se skládala ze 693 domů. Podle výsledků sčítání z roku 1991 stálo ve městě l 026 domů a žilo zde 7 407 obyvatel.
Hornický skanzen.
Dominantou města je původně gotický kostel Všech svatých, přestavěný na dnešní podobu ve 2. polovině 18. století. Radnice vybudovaná v renesančním slohu prošla nedávno náročnou rekonstrukcí. Kulturním a informačním centrem města je bývalý minoritský klášter s muzejní expozicí hornictví a dějinami města. Pod klášterem a středem města se nachází rozsáhlý systém středověkého podzemí. Ve sklepení před rokem 1989 existoval velký dozrávací sklad tehdy nedostatkového zboží – banánů. A protože systém podzemí byl velice složitý a špatně zabezpečený, legendy vypráví, že díky tomu měla většina stříbrských domácností před Vánoci banánů dostatek. Nejvýznamnějším pozůstatkem městského opevnění je věžovitá Mostní brána jenž byla společně s mostem přes Mži vybudována mezi roky 1555 až 1560. Novou atrakcí je nový stříbrský pivovar, otevřený v říjnu 2007 jako součást restaurace U Rybiček. K turisticky vděčným cílům určitě patří romantické údolí Mže pod městem, kde návštěvníci naleznou viditelné zbytky po bývalém dolování a pevnůstky předválečného opevnění Československa. Nedaleko však již hladinu řeky začíná vzdouvat Hracholuská přehrada. K plážím v nedalekém Vranově či Butovu je to již kousek. Největším turistickým tahákem je však nově vznikající hiornický skanzen. Ten se nachází na romantickém místě pod skalou u Červené lávky. Kromě nejrůznějších pamětihodností nabízí velmi atraktivní prohlídku podzemí a v budoucnosti také vyhlídkovou důlní drážku podél řeky. Skanzen je dílem zdejších nadšenců.

Zpracováno částečně podle informačních materiálů města

Železniční doprava

Stanice Stříbro během přestavby.
Organizace železniční dopravy na nádraží během jeho přestavby je náročná. Uprostřed obrázku "dvouhlavá" souprava osobního vlaku do Plzně, vlevo výlukové autobusy čekající na svůj odjezd na Svojšín (osobní vlaky) a Planou (rychlíky).
Foto M. Klas, 8. srpna 2008
Stříbrem prochází železniční trať číslo 170 Cheb - Plzeň - Beroun, která z Berouna pokračuje pod číslem 171 do Prahy. V úseku Pňovany - Stříbro - Lipová u Chebu je trať jednokolejná, elektrifikovaná střídavou napájecí soustavou 25kV 50Hz. Ve stanici Stříbro zastavují všechny rychlíky na trati, které zajišťují přepravu většiny cestujících na železnici mezi Stříbrem a Plzní.
Traťový úsek Plzeň - Stříbro prochází od jara 2006 modernizací, při které je dostavěna druhá traťová kolej v úseku Kozolupy - Pňovany. Modernizace vlastní stanice Stříbro, včetně výstavby podchodů a ostrovních nástupišť, proběhla na podzim 2008.

Silniční doprava

Neobvyklé označení stanovišť na autobusovém nádraží
Neobvyklé "zdvojené" označení stanovišť na autobusovém nádraží a linkový autobus SOR C 9.5 ČSAD autobusy Plzeň.
Foto Lukáš Vrobel, 15. srpna 2006
Z jihu (kolem Kladrub) obchází Stříbro dálnice D5 Praha - Beroun - Plzeň - Rozvadov, ze které se do města sjíždí na 107. kilometru u Kladrub, případně na 119. kilometru u Benešovic. Přímo městem prochází s dálnicí směrově shodná silnice 2. třídy II/605 (před zprovozněním dálnice označovaná jako I/5), která se zde kříží se silnicí 1. třídy I/21 Vojtanov - Cheb - Velká Hleďsebe - Planá - Stříbro - Stod.
Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy zajišťují dopravci ČSAD autobusy Plzeň a.s. a Autobusy Karlovy Vary, a.s. Provoz dalších dopravců je rozsahem zanedbatelný.

Historie MHD ve Stříbře

stribro jizdenka
Značná vzdálenost vlakového nádraží od města vedla brzy k využití silniční dopravy při přesunu obyvatel a návštěvníků mezi oběma místy. Zřejmě již od počátku 20. století existovala příležitostná doprava koňskými omnibusy a později automobily mezi nádražím a hotely na náměstí. V roce 1927 vyjíždí první autobusová linka od nádraží přes náměstí do Černošína. A již v roce 1936 prokazatelně existovala "městská" linka z nádraží na náměstí, kterou provozoval soukromý autodopravce (zřejmě větším osobním automobilem). Dopravce nabízel denně 8 párů spojů. Během války však zanikla a znovu se o její obnovu postaral koncem roku 1947 městský národní výbor. Ten měl k dispozici dva autobusy, jeden z nich byl typu Leyland. Nová linka měla následující zastávky: U nádražní budovy - U Hostince U nádraží - Na rozcestí Plzeňské ulice a ulice Nádražní - Za mostem na počátku Plzeňské třídy a konečná byla na Masarykově náměstí. Jízdné tehdy stálo 2,50,-Kčs v denní dobu, v noční 4,-Kčs. Měsíční dělnický pernamentní doklad stál 60,-Kčs, pro zaměstanace obce při služebních úkonech byla doprava zdarma.
Po roce 1949 převzal tuto dopravu nově ustanovená Československá státní automobilová doprava, státní podnik. Ta nasadila na městskou linku autobus Škoda 706RO. Později se provoz rozšířil v souvislosti se stavbou nových panelových sídlišť na západě a severu města. Přibyla také druhá linka, autobus Škoda RO nahradily dva dvoudveřové vozy RTO, které zde vydržely velmi dlouho, až do začátku 80. let. Poté je vystřídaly klasické modré linkové Karosy C734, ty zde jezdily až do roku 1988, kdy byl konečně dodán jeden autobus Karosa B731. Spolu s jeho dodávkou byla jedna linková Karosa opatřena shodným standardním červenobílým městským nátěrem, tedy zhruba po sedmi letech dostala stříbrská veřejná doprava opět vzhled městské dopravy. Stříbrský autobusový městský provoz měl do 80. let vlastní garáže umístěné nedaleko nádraží a ačkoli ve městě sídlí dopravní závod ČSAD, městská doprava byla od něj separována. Dalo by se tím pádem tuto městskou dopravu označit za vůbec nejmenší „dopravní podnik" u nás. Je však také nutno poznamenat, že až do devadesátých let tento autobusový provoz statut městské dopravy neměl, i když se vlastně jednalo o jedinou nepřetržitě fungující městskou dopravu na okrese Tachov. Oficiální statut městské veřejné dopravy získal stříbrský provoz až se změnou ekonomických podmínek po roce 1989, a to po privatizaci a uvažované demonopolizaci ČSAD.
Tak nějak vypadala městská doprava ve Stříbře až do počátku osmdesátých let 20. století
Tak nějak vypadala městská doprava ve Stříbře až do počátku osmdesátých let 20. století.
Ilustrační foto
 
Karosa B731 (KTA 08-19)
Karosa B731 (KTA 08-19) na lince MHD vjíždí na most přes Mži mezi zastávkami Náměstí a Hotel Branka.
Foto Lukáš Vrobel, 15. srpna 2006
Stříbrskou městskou dopravu však provází ještě jedna zajímavost. Odjezdy jejich autobusů byly začátkem 90. let uvedeny v oficiálním jízdním řádu ČD jako autobusové přípoje. U jiných autobusových linek u nás toto nikdy nebylo použito.

Linkové vedení a odbavování cestujících

Dnes však je v osmitisícovém městě v provozu pouze jedna linka, která vznikla sloučením původních dvou linek (pravděpodobně v roce 1994), takže je nasazován již jen jediný autobus. Přepravní vztah nádraží - město je dnes spíše poddružný, čemuž bohužel v posledních letech napomohlo velké množství zpoždění vlaků plynoucích z budování III. železničního koridoru. Taktéž několik továren, nacházejících se u nádraží, dnes již nepracuje. Celkově lze městskou dopravu Stříbro hodnotit jako velice dobře fungující maloměstskou dopravu. Cestujícími je stále vyhledávána a hojně využívána pro lokální přepravy z náměstí do jedné či druhé obytné čtvrti (Brožíkova, Západní předměstí) nebo i mezi jednotlivými čtvrtěmi navzájem, čemuž právě napomohlo sloučení dvou bývalých linek do linky jedné.
Č.
Trasa
496380

Železniční stanice - Restaurace Plzeňka - Hotel Branka - Náměstí - Pošta (tam) - Brožíkova - Gymnázium - Pošta (zpět) - Kino - Aut. st. - Západní předměstí - Milíkov, Agilis

Tarifní odbavování bylo po celou dobu existence provozu shodné s okolním provozem ČSAD, z toho důvodu však bylo celé město zahrnuto do tarifního pásma 1-4 km, ačkoli skutečné vzdálenosti byly větší. Po roce 1990 zde však platí odlišný tarif (byť způsob odbavování je i nadále shodný), který kdysi patřil k jedněm z nejvyšších v ČR. Činil totiž celých 6,- Kč, ovšem tuto cenu se podařilo udržet až do konce roku 2007. Od 1. ledna 2007 byla rozhodnutím rady města umožněna přeprava cestujících starších 70 let zdarma.
Paradoxem však je, že v době, kdy autobusy neměly statut městské veřejné dopravy, jí ve své podstatě byly. Dnes, kdy tento statut mají, a provoz je i účetně oddělen, je doprava zajišťována stříbrskou filiálkou ČSAD autobusy Plzeň a na čas byla i začleněna do turnusů meziměstských linek. Koncem devadesátých let byly pak některé spoje vedeny ke gymnáziu, dnes sem již zajíždí značná část spojů, neboť i zde je kromě školy též obytná čtvrť. Do roku 1991 patřila ještě k městské dopravě Stříbro rekreační linka Stříbro - Butov, přehrada, která byla v provozu o víkendech a byly na ní nasazovány autobusy z městského provozu. Jeden čas údajně jezdila v době letních prázdnin dokonce denně. Pro úplnost ještě dodejme, že od roku 1989 jezdily některé spoje linky 2, tedy Nádraží - Brožíkova, dále na Západní (tehdy Leninovo) předměstí.
Schéma městské dopravy
Schéma sítě městské dopravy ve Stříbře v roce 2006.
 
Na začátku třetího tisíciletí se městská doprava Stříbro dočkala svého prodloužení, a to až do Milíkova, přesněji do zastávky Stříbro, Milíkov, Agilis, kam dopravu zajišťují 3 spoje denně pro návoz a odvoz zaměstnanců. Linka je v provozu od 15. 12. 2002.
Přestože je autobusová linka nyní vedena "cik-cak" po městě s několika závleky, rozhodně nemůžeme označit městskou dopravu ve Stříbře za klasickou chaotickou "čéesáďáckou" linku, ba spíše naopak, díky závlekům se podařilo dosáhnout poměrné rovnoměrnosti obsluhy města a v některých částech města dokonce i vyšší četnosti spojů a relativní pravidelnosti, což je pro město velikosti Stříbra naprosto optimální. Spoje jezdí pravidelně, jak v pracovní dny, tak i o víkendu (do 12/2007 linka jezdila pouze v neděli odpoledne). Dokonce linka ani nezajíždí na autobusové nádraží, jak bývá u ČSAD provozů zvykem, avšak má zastávku několik desítek metrů od něj, tedy v rozumné docházkové vzdálenosti.
Tab. 1. Vozový park MHD Stříbro (2010)
Typ SPZ Rok
výroby
Vypravován
na MHD od
Konec
vypravování
Poznámka
Karosa B 732.20 TC 83-25 1988 1997(?) 2007 ex. MHD Domažlice (DO 48-72),
šrotován 2007
Karosa C 734.40 TC 85-24 1986 1986(?) 2006(?) červenobílý nátěr, na přím. lince do Trpíst do roku 2009, pak šrotace
Karosa C 734.20 TC 61-27 1988 2004(?) 2006(?) dnes příměstská doprava,
reklama KARPEM
SOR CN12 EKOBUS 2P9 2532 2006 2006 pohon CNG, městský znak na boku
Karosa B 731.1667 KTA 08-19 1995 12/2005 03/2009 ex. MHD Tachov a ex. MHD Klatovy
SOR B10.5 4P0 8745 2002 31.3. 2009 odkoupen 02/2009 od DP Ústeckého kraje (ex. MHD Litoměřice)
Poznámka:
Vozové obsazení městské linky není ustálené. Běžně je na linku nasazována plynová SORka, ovšem stává se, že kvůli tankování plynu v Plzni či poruchám ji zaskakují i běžné vozy včetně dálkových.

Zastávky a jízdní řády

Označníky zastávek MHD Stříbro
Označníky zastávek MHD Stříbro - zleva "ČSAD zastávka" Náměstí, "zastávka" Hotel Branka a zřejmě jediný označník městského provedení v zastávce Západní předměstí (s chybným názvem "Třída 5. května").
Foto Lukáš Vrobel, 15. srpna 2006
Označníky zastávek MHD jsou shodné se zastávkami regionálních linek. Jedná se o dvoutyčové žlutě nebo šedě natřené označníky s kulatými terči "ČSAD zastávka" nebo pouze "zastávka". Pokud je zastávka vybavena čekárnou, může být terč umístěn na ní a jízdní řád vylepen uvnitř. Zřejmě jedinou zastávkou s označníkem městského provedení je Západní předměstí směrem do centra. Kulatý dvoutyčový označník je osazen hranatým modře orámovaným terčem s nakresleným městským autobusem Karosa B 73x, pod kterým je uveden název "Třída 5. května". Ulice, na které zastávka leží, se tak skutečně jmenuje, zastávka však toto jméno nenese. Pod názvem zastávky je umístěna deska se "šachovnicí" pro čísla 18 linek (6 linek x 3 řádky). Jízdní řády jsou vylepeny stejně jako na ostatních zastávkách na plechu.
  Stříbro - nádraží.
Vůz Karosa B 731.1667 (KTA 08-19) ve stoupání k vlakovému nádraží v době dokončovacích prací na podchodu stanice.
Foto M. Klas, 19. listopadu 2008
Jízdní řády jsou shodného provedení s regionálními a dálkovými autobusovými linkami. Odlišují se pouze přípisem "MHD Stříbro" mezi licenčním číslem linky a uvedením trasy a chybějící kilometráží. Orientaci cestujících poněkud znesnadňuje to, že název aktuální zastávky nebývá podtržen, a jméno zastávky není uvedeno ani na označníku (s výše uvedenou výjimkou, kde je chybně). Jízdní řád městského provedení s vypsáním odjezdů pouze z aktuální zastávky by byl s ohledem na provozní parametry linky zcela nevhodný.

Jak nadále zlepšovat MHD ve Stříbře
aneb pár námětů k zamyšlení

Systém MHD by se měl ubírat cestou ucelená koncepce rozvoje systému co se týče nákupu dopravních prostředků, stavebně – technické podoby zastávek a komunikací, jednotného designu vozidel, zastávkových označníků, přístřešků, značení a jízdních řádů apod.
Základní funkce MHD ve Stříbře:
a) doprava po městě zejména pro důchodce, školní děti, nakupující a maminky s kočárky
b) spojení centra a autobusového nádraží s vlakovým
c) doprava do zaměstnání
Z toho plyne zejména:
- minimalizovat docházkové vzdálenosti k zastávkám
- garantované nasazení bezbariérových vozidla + bezbariérové zastávky bez parkujících vozidel = pouze tehdy funkční systém přepravy invalidů, maminek s kočárky a důchodců
- rychlost přepravy není rozhodující, tou by měla být především pravidelnost a dostatečná četnost spojení po celý den a týden
SOR CN 12 EKOBUS
Odbavování cestujících v zastávce na hlavním náměstí. Pro plné využití vlastností nízkopodlažního autobusu SOR CN 12 EKOBUS by bylo potřebné časem instalovat do zastávky "kasselské" obrubníky.
Foto J. Šplíchal, 11. července 2007

Doporučení

  • Označníky zastávky pravidelné linky MHD by měly být barevně či tvarem odlišeny – chybí na nich jednoduché schéma sítě - položení zastávek a hlavních cílů cest + informace o tarifu MHD linky. Pro snadnější orientaci turistů by bylo dobré také na označnících uvádět informaci o směrování projíždějící linky.
  • Na současných mapách města chybí informace o umístění zastávek ČSAD a systému MHD. Tyto informace včetně jízdních řádů by měly být v přehledné podobě (dle příslušné zastávky) k dispozici v ve větších nákupních střediscích, zdravotnických zařízeních, školách, domovech mládeže a důchodců, vlakovém nádraží, v plaveckém bazénu, muzeu apod.
  • Na zastávkách většinou chybí přístřešky pro cestující, stávající jsou různorodé kvality.
  • Technický stav zastávek ve většině případů neodpovídá slušnému standartu, někde se vystupuje přímo do stromu (zastávka u Plzeňky, na nádraží), většinou chybí hrany pro pohodlný nástup invalidních občanů do nízkopodlažních autobusů – některé zastávky (na náměstí) jsou vhodné pro instalaci „kasselských“ obrubníků.
  • Nasazení nízkopodlažních vozidel by mělo být standardem. Pokud není dostatek nízkopodlažních vozidel, mělo by jejich nasazení být garantováno na vybrané spoje.
  • Stříbrské autobusové nádraží – nevyhovující bariérové uspořádání, neatraktivní vzhled.
  • V systému MHD chybí napojení oblasti Mírové a Třešňové ulice – domy s pečovatelskou službou + sídliště. Bylo by částečně možné řešit jednosměrným objezdem.
  • Při projektování a schvalování komunikací na území města preventivně pamatovat na obsluhu území MHD, zejména v oblastech s velkou koncentrací obyvatel, důchodců, nemocných a dětí. To znamená dostatečnou šířku komunikace alespoň pro jednosměrný provoz vozidel MHD oblastí, dostatečné poloměry oblouků, prostor pro zastávku na vhodných místech, křižovatky pokud možno ve formě kruhových objezdů apod.
  • Do systému MHD Stříbro by bylo dobré zapojit také město Kladruby s 1200 obyvateli, ležící 6 km za železniční stanicí. Současné napojení Kladrub na veřejnou dopravu je nedostatečné (2 pár autobusů o víkendech). Je možné uvažovat opět o zřízení stříbrské linky č.2 Kladruby - nádraží - centrum Stříbra - (průmyslová zóna).

Závěrem

Stříbrská městská doprava patřila a stále patří k jedněm z nejzajímavějších maloprovozů u nás, a je nutno s velkou lítostí dodat, že se ke zdejšímu provozu zatím nepodařilo najít jedinou historickou fotografii. V každém případě můžeme návštěvu Stříbra jen doporučit. Nejenom kvůli zajímavé městské dopravě, ale samotné město plné památek a krásného okolí údolí Mže si návštěvu rozhodně zaslouží.
 Autobus Karosa B 731.40 odbavuje cestující na zastávce rest. Plzeňka ve směru do města.
Autobus Karosa B 731.40 (KTA 08-19) odbavuje cestující na zastávce rest. Plzeňka ve směru do města. Ve směru z města se v této zastávce bohužel vystupuje na okraj silnice do plotu místní firmy.
Foto M. Klas, 31. října 2007

Aktuality v MHD Stříbro

Novinky 2006

  • Ve středu 20. prosince se tak ve Stříbře konalo slavnostní předání a pokřtění nového autobusu SOR CN12 EKOBUS (2P9 2532). Vozidlo uzpůsobené pro městský provoz je nízkopodlažní a u prostředních dveřích opatřeno mechanickou plošinou pro snadnější nástup vozíčkářů a maminek s kočárky. Autobus je ovšem unikátní svým pohonem. O ten se stará motor poháněný CNG nebo-li stlačený zemním plynem. Jedná se o vůbec první autobus tohoto druhu v celých západních Čechách. Tankování vozidla se provádí v plynárnách v Plzni, kam autobus přejíždí nasazen na některou meziměstskou linku. V době jeho nepřítomnosti dopravce nasazuje na MHD záložní vozy, často nevalné kvality.

Novinky 2007

  • Od 1. ledna 2007 mohou všichni občané starší 70 let cestovat městskou hromadnou dopravou ve Stříbře bezplatně. Na tom se na konci roku 2006 usnesla rada města. K prokázání nároku na slevu nebude potřeba žádného speciálního průkazu. Cestujícím stačí pouze jakýkoliv úřední doklad, který je opatřen fotografií a je na něm uvedeno datum narození. Za provoz MHD zaplatí radnice 1,1 miliónu Kč, při celkových městských výdajích 124 miliónu Kč.

Novinky 2008

  • Od 1. ledna 2008 zaplatí cestující za jízdu 8,-Kč, mladiství a důchodci od 60 do 70 let
    4,-Kč. Čtvtletní "lítačka" přijde dospělé na 280,-Kč, děti a důchodce polovic. Rozhodla o tom Rada města na svém jednání dne 28. listopadu 2007. Za provoz MHD doplatí radnice dopravci částku 1,25 miliónu Kč. V jízdním řádu linky přibyly potřebné dva dopolední spoje v sobotu.

Novinky 2009

  • Dopoledne 2. dubna 2009 proběhlo na Masarykově náměstí ve Stříbře slavnostní předání nového autobusu typu SOR B 10.5, určeného pro zajištění provozu městské hromadné dopravy. Symbolického předání vozu městu se zúčastnili zástupci společnosti ČSAD autobusy Plzeň a.s., vedoucí dopravního oddělení J. Forejt a vedoucí provozu Stříbro L. Hlaváček. Za město si nový autobus se sníženou podlahou a výsuvnou nájezdovou plošinou přišel převzít starosta města Mgr. Miroslav Nenutil. Autobus vyrobila česká továrna SOR Libchavy již v roce 2002 a původně sloužil městské dopravě v Litoměřicích. Díky ztrátě zakázek v Ústeckém kraji, jej bývalý majitel odprodal v únoru 2009 společnosti ČSAD autobusy Plzeň a.s. Vůz bylo nutné po delší době odstavení prohlédnout a opatřit firemním nátěrem dopravce. Tohoto úkolu se zhostila společnost BONAVIA servis a.s. ve svých dílnách v Sušici. Vůz je dlouhý 10,6 metru, prázdný váží 8 tun, má pneumatické pérování a uveze až 62 cestujících, z toho se jich 29 může posadit do čalouněných sedaček. Šestiválcový naftový motor od italské firmy IVECO má výkon 176 kW a splňuje přísnou emisní normu EURO 3. Autobus je v bílozeleném firemním nátěru dopravce, příslušnost městu Stříbru je zdůrazněna velkým městským znakem na boku vozu.
Záběr z autobusového nádraží ve Stříbře
Záběr z autobusového nádraží ve Stříbře.
Foto J. Šplíchal, 11. července 2007

Stručný přehled dat o městské dopravě ve Stříbře

  • 1927 - soukromá linka Stříbro, nádraží - náměstí - Černošín
  • 1936 - soukromá linka Stříbro, nádraží - Stříbro, náměstí
  • 1949 - zahájení provozu městské linky
  • 1965 - otevření druhé městské linky do Brožíkovy ulice
  • 1967(?) - zahájení provozu sezónní "koupací" linky Stříbro - Butov
  • do počátku 80. let - provoz autobusů RTO
  • 1988 - dodávka prvního autobusu B732
  • 1989 - prodloužení linky 2 z Brožíkovy ulice na Západní předměstí
  • 1991 - status městské dopravy
  • 1991 - zrušení rekreační linky
  • 1994 - sloučení linek
  • 1999 - zajíždění ke gymnáziu
  • 2002 - postupné rozšiřování provozu ke gymnáziu a do Milíkova
  • 2006 - dodávka nízkopodlažního městského autobusu SOR CN12 EKOBUS
  • 2009 - zařazení středopodlažního městského autobusu SOR B10.5 do provozu

Vývoj linkového vedení

  • do roku 1989:
    linka 1: Nádraží - Leninovo (Západní) předměstí
    linka 2: Nádraží - Brožíkova
    rekreační linka - Nádraží - Butov
  • od roku 1989:
    linka 1: Nádraží - Západní (Leninovo) předměstí
    linka 2: Nádraží - Brožíkova - Západní (Leninovo) předměstí
    rekreační linka - Nádraží - Butov
  • od roku 1991:
    linka 1: Nádraží - Západní předměstí
    linka 2: Nádraží - Brožíkova - Západní předměstí
  • od roku 1994:
    bez označení: Nádraží - Brožíkova - Západní předměstí
  • od roku 1999:
    bez označení: Nádraží - Brožíkova - Gymnázium - Západní předměstí
  • od roku 2002:
    bez označení: Nádraží - Brožíkova - Gymnázium - Západní předměstí - Milíkov, Agilis

Staré jízdní řády MHD Stříbro

Jízdní řád městské linky z roku 1936.
Jízdní řád městské linky z roku 1936.
archiv M. Klas
Jízdní řád
Jízdní řád z období 1963/1964.
 
Jízdní řád Jízdní řád
Jízdní řád z období 1976/1977.
 
Schéma městské dopravy
Jízdní řád rekreační linky na Butov z období 1990/1991.
 

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader