Get Adobe Flash player

Havířov

Město

Hlavní třída a náměstí Horníků
Takto vypadalo centrální náměstí Horníků (dnes Republiky) obklopené domy ve stylu socialistického realismu, na konci padesátých let 20. století.
Foto archiv, 1959(?)
Statutární město Havířov leží ve Slezsku v Ostravské pánvi, v Moravskoslezském kraji a okrese Karviná. Havířov je naším nejmladším nově založeným městem. Jeho novodobá historie se začíná psát teprve v roce 1955, kdy byla především na území obcí Dolní Bludovice, Šenov a Prostřední Suchá zahájena výstavba velkého obytného komplexu pro obyvatele ostravských hutí a dolů na Karvinsku. V tomto roce bylo také městu vybráno jméno a udělena městská práva.
Dnes je Havířov městem s přibližně 85 000 obyvateli, v minulosti byl však jejich počet ještě vyšší, např. v r. 1980 94 000. Město má výrazně dominantní obytnou funkci s příslušnými službami. V okrajových částech funguje průmysl strojírenský, potravinářský a kožedělný a tepelná elektrárna.
Hlavní třída v centru města
A takto vypadá centrum Havířova dnes. Na obrázku zachycujícím Hlavní třídu se zastávkou Město, radnice přibylo nejen sněhu...
Foto Ondřej Fábera, 4. března 2005
Přestože většina lidí, kteří o Havířově slyšeli, si město představuje jako jedno veliké sídliště, skutečnost je mnohem komplikovanější. Centrální zóny novodobých havířovských čtvrtí - Města, Podlesí a Šumbarku - jsou totiž tvořeny především dlouhými obytnými budovami, které svou urbanistickou strukturou působí jako skutečný městský prostor a ne jako rozvolněná zástavba sídliště. A tak přesto, že drtivá většina domů ve městě je opravdu panelových, je starší část Havířova pokládána za jedinečnou ukázku architektury období budování socialismu. Novější zástavba jádrové zóny města už se ale naopak ničím neodlišuje od klasických panelových sídlišť, která jsou na svých okrajích doplněna rodinnými domy. Současný Havířov je tvořen částmi Město, Podlesí, Šumbark, Bludovice, Životice, Dolní Datyně, Dolní Suchá a Prostřední Suchá. Zástavbou je město téměř spojeno s několika dalšími obcemi v sousedství, z nichž za zmínku stojí zejména Šenov a Horní Suchá.

Silniční doprava

Autobusové nádraží v Havířově - Podlesí
Autobusové nádraží v Havířově - Podlesí.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007
Havířovem prochází silnice 1. třídy číslo I/11 Hradec Králové - Ústí nad Orlicí - Vamberk - Žamberk - Jablonné nad Orlicí - Šumperk - Rýmařov - Bruntál - Opava - Ostrava - Havířov - Český Těšín - Třinec - Jablunkov - Mosty u Jablunkova (státní hranice se Slovenskem), velký význam mají pro město také silnice 2. třídy II/474 Dětmarovice - Orlová-Lutyně - Orlová-Město - Horní Suchá (u Havířova) - Hnojník, II/475 Havířov - Horní Suchá - Karviná a II/479 Ostrava - Šenov - Havířov.
Garáže ČSAD Havířov v Havířově - Šumbarku
Garáže ČSAD Havířov v Havířově - Šumbarku.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007
Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy v Havířově zajišťuje podnik ČSAD Havířov a.s., na provozu se významně podílejí i dopravci ČSAD Karviná a.s., BUS Slezsko, a.s. (Třinec), ČSAD Frýdek - Místek a.s. a Connex Morava a.s. (Ostrava).
Autobusové nádraží - Havířov, Podlesí, aut. nádr. - leží v městské části Podlesí při Těšínské ulici, téměř na opačném konci Havířova než železniční stanice. Regionální a dálkové autobusy však mají na území Havířova i další významné zastávky, např. Havířov, Město, žel. st., Havířov, Město, radnice, Havířov, Město, střed, Havířov, Město, nemocnice či Havířov, Prostřední Suchá, sídliště.
Garáže ČSAD Havířov u autobusového nádraží v Havířově - Podlesí
Garáže ČSAD Havířov u autobusového nádraží v Havířově - Podlesí.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007

Železniční doprava

Železniční stanice Havířov
Železniční stanice Havířov je také důležitým uzlem MHD.
Foto Ondřej Fábera, 4. března 2005
Havířovem prochází dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať číslo 321 Ostrava - Havířov - Český Těšín, po které jsou kromě osobních (zastávkových) vlaků vedeny i rychlíky a vlaky EuroCity a InterCity, které v Havířově zastavují všechny. Na území Havířova leží železniční stanice Havířov umístěná mezi jeho částmi Město a Šumbark a zastávka Havířov - Suchá využívaná pouze osobními vlaky.
Železniční stanice Havířov
Odbavovací hala železniční stanice Havířov.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007

Z historie veřejné dopravy

Do Ostravy tramvají nebo trolejbusem?

Karosa Citelis 12M CNG 3T6 6890
Karosa Citelis 12M CNG 3T6 6890 na lince 13 v zastávce Město, železniční stanice.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007
Při výstavbě města bylo samozřejmě nutné řešit také dopravu jeho obyvatel po jeho území a do okolních měst - zejména do Ostravy. Tato doprava byla zpočátku "provizorně" řešena autobusy, i když už současně se vznikem Havířova bylo počítáno s vybudováním trolejbusové trati Ostrava – Havířov – Karviná, doly. Později se uvažovalo o meziměstské tramvajové tratí od nedaleké ostravské Nové Huti, kde má dodnes tramvaj konečnou stanici. Přestože značná část obyvatel Havířova bydlí podél jediné rozvětvené hlavní ulice a o prospěšnosti výstavby tramvajové trati na konci padesátých let 20. století nebylo pochyb, na tak rozsáhlou stavbu nebyl dostatek financí. O desetiletí později výstavbě tramvaje bránilo naopak nové okresní uspořádání a dopravní generel, který počítal s tramvajovou dopravou pouze na administrativním území Ostravy. Místo tramvají a trolejbusů tak do Ostravy (a také Orlové a Karviné) stále jezdily autobusy. Vysoká frekvence cestujících si postupně od sedmdesátých let minulého století vyžádala téměř výhradní nasazování kloubových Ikarusů v přibližně pětiminutovém špičkovém intervalu a dokonce i prodej jízdenek na zastávkách mimo vozidla, aby nedocházelo k velkému zpožďování spojů. V šedesátých letech 20. století byla nabídka spojení pro občany Havířova rozšířena ještě o dvoukolejnou železniční trať Ostrava - Havířov - Český Těšín, která byla ale hlavně určena pro nákladní a dálkovou osobní dopravu.

Budou městu vládnout trolejbusy?

Plynová Karosa B 732 KIA 19-74
Plynová Karosa B 732 KIA 19-74 na lince 4 u zastávky Šumbark, ulice U nádraží.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007
V osmdesátých letech 20. století byl v souvislosti s renesancí elektrické trakce zpracován plán na zavedení trolejbusů na páteřních městských linkách. Uvažovalo se opět se spojením havířovské a ostravské trolejbusové sítě v Šenově. Meziměstská trolejbusová trať Ostrava, most Miloše Sýkory - Hranečník - Šenov - Havířov, Podlesí, autobusové nádraží byla tehdy velice reálná a dokonce se v provozu počítalo s upravenými meziměstskými trolejbusy. Pro značnou finanční nákladnost se ale výstavba znovu odkládala, až se o ní přestalo mluvit úplně. Jedním z hlavních argumentů zastánců trolejbusové dopravy byl přitom fakt, že celá třetina obyvatel Havířova dojíždí do Ostravy a Havířov je tedy v podstatě městskou částí Ostravy podobně jako třeba Poruba, která vznikla ve stejné době a má stejnou architekturu. Trolejbusy nikdy nedorazily ani do havířovské městské dopravy.
SOR BN 12 2T9 7872
SOR BN 12 2T9 7872 vyjíždí na lince 3 ze zastávky Podlesí, Těšínská.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007

Současný provoz městské hromadné dopravy

Karosa B 952E 3T1 1895
Karosa B 952E 3T1 1895 vyjíždí na lince 3 ze zastávky Město, nemocnice.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007

Dopravce

Městskou hromadnou dopravu v Havířově zajišťují autobusy společnosti ČSAD Havířov a.s., která má sídlo na adrese Těšínská 1297/2b, Havířov - Podlesí. Jedny garáže dopravce se nacházejí na této adrese, v sousedství autobusového nádraží, a druhé v Šumbarku, při bezejmenné silnici I/479 do Šenova mezi ulicemi U Garáží a U Panelárny.
Karosa B 741 KIA 69-42
Karosa B 741 KIA 69-42 přijíždí na lince 16 do zastávky Město, železniční stanice.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007
Společnost ČSAD Havířov vznikla v roce 1992 privatizací státního podniku, který byl následníkem dopravního závodu 704 Havířov krajského státního (do roku 1988 národního) podniku ČSAD Ostrava. V roce 1997 byla ČSAD Havířov a.s. společně s ČSAD Karviná a.s. a ČSAD Frýdek Místek a.s. začleněna do skupiny obchodních, dopravních a výrobních firem sdružených kolem společnosti CIDEM Hranice, a.s. Od roku 2006 je při zachování začlenění do této skupiny ČSAD Havířov a.s. jediným akcionářem firmy ČSAD Karviná a.s. ČSAD Karviná a.s. je zároveň od roku 2006 jediným akcionářem firmy ČSAD Frýdek-Místek a.s. a od roku 2007 i jediným akcionářem dopravce REGIOBUS , s.r.o. (Karviná).
Dle údajů ze svých internetových stránek má ČSAD Havířov 485 zaměstnanců a provozuje 191 motorových vozidel, z toho 56 nákladních automobilů a 135 autobusů. 42 autobusů je poháněno stlačeným zemním plynem (CNG) a pět autobusů je v zájezdovém provedení.
Minibus na zastávce v Dolní Suché
Minibus Iveco KIT 17-58 na lince 19 v Dolní Suché si na nedostatek cestujících nemůže stěžovat.
Foto Ondřej Fábera, 3. října 2006

Provoz linek

ČSAD Havířov v současnosti provozuje 23 linek městské hromadné dopravy označených čísly 1 - 22 a 24 (licenční čísla jsou 876 4xx) a zajišťuje tak MHD nejen v Havířově, ale i na území Šenova, Petřvaldu, Horní Suché, Albrechtic, Těrlicka a Horních Bludovic. Po osamostatnění bývalé městské části Horní Suchá byl omezen provoz některých linek MHD, ale v současnosti se naopak nové linky zavádějí a dá se říci, že se provoz MHD snaží reagovat na aktuální potřeby cestujících. Specialitou jsou linky, které jsou z důvodu nízké přepravní poptávky a úzkých uliček v Dolní Suché, Horních Bludovicích a Šenově zajišťovány minibusy. Služby MHD jsou tak poskytnuty i občanům oblastí, kam dříve žádná veřejná doprava nejezdila.
Provoz doplňují tři bezplatné linky hypermarketu TESCO s označením T30, T31 a T32 (licenčními čísly 876 430, 876 431 a 876 432).
Karosa B 932E KIS 32-93
Karosa B 932E KIS 32-93 na lince 4 v zastávce Město, radnice.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007
Nejčilejší provoz je na lince 9 (Podlesí, Těšínská / Podlesí, aut. nádr. - Šumbark, točna), na které jede ve špičkách pracovních dnů 4 - 5 spojů za hodinu, v sedle 2 - 3 spoje a mimo pracovní dny 1 - 3 spoje za hodinu. 3 - 4 spoje za hodinu mají ve špičkách pracovních dnů i linky 4, 13 a 16. V sedle a mimo pracovní dny mají maximálně 3 spoje za hodinu. Maximálně 3 spoje za hodinu ve špičkách mají linky 1 a 6, na kterých jsou mimo pracovní dny vedeny do hodiny jeden až dva spoje. Na linkách 2, 3, 5 a 17 nejedou celotýdně více než dva spoje za hodinu a na linkách 10, 15 a 18 - 21 více než jeden spoj za hodinu. Linky 7, 8, 11, 12, 14 a 24 mají pouze několik spojů v pracovní dny. Linka 22 je noční, tvořená celotýdně jedoucími třemi polookružními spoji v období od 0.10 do 3.10 hodin.
Intervaly jsou většinou nepravidelné, i když dost spojů už má rozestup 10, 20 nebo 30 minut (tyto přesné intervaly se však na téže lince dosti často střídají, takže časy odjezdů spojů jsou i tak těžko zapamatovatelné). Většina linek má několik variant trasy spojů.
Minibus Iveco Daily 4T0 4023
Minibus Iveco Daily 4T0 4023 na lince 18 v zastávce Město, železniční stanice.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007
Největším přestupním uzlem je autobusové nádraží spolu s přilehlou zastávkou Podlesí, Těšínská. Přestup mezi MHD a vlaky je možné uskutečnit na zastávkách Město, železniční stanice / Havířov a Prostřední Suchá, železniční stanice / Havířov - Suchá. O archaickém a často i zavádějícím systému pojmenovávání zastávek svědčí nejen nepřehlednost předešlého seznamu, ale i dvojice zastávek "Město, Balon" a "Město, stolař Balon", případně "Šenov, V družstvu Budoucnost" a "Šenov, V družstvu u trafostanice" nebo poměrně kuriózní názvy typu "Město, prodejna Nábytek", "Dolní Suchá, u domu pana Pasze", "Životice, u ulice Přátelství" a další.

Tarif a odbavování

Zastávka Šumbark, točna
Havířovské zastávky jsou často zvláštní. V Prostřední Suché se otáčí autobus tak, že cestující vystupují do středu obratiště (na druhé straně je přitom zastávka), v Šumbarku se zase autobus otáčí na parkovišti, protože konečná zastávka s moderní čekárnou je umístěna až za obratištěm.
Foto Ondřej Fábera, 3. října 2006
Do autobusů MHD se nastupuje pouze předními dveřmi a vystupuje se dveřmi ostatními. Jednotlivé jízdné se platí buď čipovou kartou nebo v hotovosti do pokladny u řidiče. Jízdné v hotovosti stojí občanské 10,- Kč (stejně jako dovozné za větší zavazadla a psa) a zlevněné (děti od 6 do 15 let, důchodci v době od 8.00 do 12.00 a od 16.00 do 4.00 hodin) 5,- Kč, při platbě čipovou kartou činí 6,30 / 3,00 Kč. Při placení v hotovosti je tarif MHD nepřestupný, ale při placení čipovou kartou lze přestupovat do 45 minut od vydání jízdenky v prvním voze s nárokem na zlevněné jízdné při dalším odbavení - občanské 3,20 a zlevněné 1,50 Kč.
Zastávka Dolní Datyně, rozcestí k Bludovicím
Specialitou je také umísťování zastávek přímo v křižovatkách. Zastávka Dolní Datyně, rozcestí k Bludovicím je sice narozdíl od jiných v této oblasti alespoň označená, ale autobus zde po výjezdu musí ihned odbočit vlevo, v protisměru naopak cestující vystupují přímo ze stráně.
Foto Ondřej Fábera, 3. října 2006
Časové jízdenky se vydávají jako nepřenosné čipové karty (na jméno držitele). Na rozdíl od jednotlivých jízdenek je pro ně síť rozdělena na I. a II. pásmo, přičemž II. pásmo tvoří koncové úseky několika linek. Časové jízdenky existují v kategoriích občanská 7denní (70,- resp. 75,- Kč), občanská a zlevněná 30denní (občanská 230,- resp. 240,- Kč) a občanská a zlevněná 90denní (občanská 620,- resp. 650,- Kč). Na zlevněné časové jízdenky mají nárok žáci, studenti a důchodci.
Zdarma se přepravují např. děti do 6 let, občané ČR starší 70 let, držitelé průkazů ZTP a ZTP/P, z toho ZTP/P včetně průvodce a psa, členové městské policie ve stejnokrojích či poslanci a senátoři Parlamentu ČR.
Cestující s kartou pro bezplatnou přepravu a cestující s časovými jízdenkami MHD Havířov mohou s těmito doklady použít regionální linky ČSAD Havířov a.s., a to jednosměrně v úseku Havířov, Město, žel. st. - Havířov, Podlesí, aut. nádr. a obousměrně v úseku Havířov, Dolní Suchá, rozc. k záv. Dukla - Havířov, Město, radnice.

Vozový park

SOR BN 12 CNG 2T9 7693
SOR BN 12 CNG 2T9 7693 vyjíždí na lince 3 ze zastávky Město, železniční stanice.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007
Protože se v Havířově dlouho diskutovalo o ekologickém provozu MHD, rozhodl se dopravce pod vlivem města a veřejného mínění systematicky přestavět svůj vozový park na pohon stlačeným zemním plynem (CNG). Dalšími důležitými faktory rozhodujícími pro toto zásadní a dlouho kontroverzní rozhodnutí byly nižší provozní náklady plynových autobusů a diskuse vedené o dalších možnostech zvýhodnění CNG oproti motorové naftě. Kvůli drahým přestavbám starých autobusů a poměrně nízké úrovni investičních a provozních dotací MHD ze strany města tak byla na řadu let zpomalena obnova vozového parku, zvyšovalo se jízdné a státní dotace také nepřicházely v očekávané výši. Proto se před několika lety dokonce uvažovalo i o úplném odklonu od plynového pohonu, i když nakonec bylo rozhodnuto podíl plynových autobusů nadále udržet a postupně zvyšovat.
Karosa B 941E KIR 31-91
Karosa B 941E KIR 31-91 na lince 16 v zastávce Město, žel. st.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007
Vozový park MHD dnes tvoří přes 60 autobusů. Vozy běžné délky s podlahou v normální úrovni jsou zastoupeny typy Karosa B 732 (včetně pohonu CNG), B 932, B 932, B 932E, B 952 a B 952E. Nízkopodlažní autobusy běžné délky jsou typů Karosa-Renault CityBus 12M, Karosa Citelis 12M CNG a SOR BN 12 (včetně pohonu CNG). Jediný autobus typu SOR B 10.5 má sníženou podlahu - u předních a středních dveří jeden schod a u zadních dva.
Kloubové autobusy jsou typů Karosa B 741 a B 941 s podlahou v normální úrovni. Provoz doplňují minibusy Mercedes-Benz Sprinter, Mercedes-Benz Vario a Iveco Daily.
Karosa-Renault CityBus 12M 2T3 9954
Karosa-Renault CityBus 12M 2T3 9954 na lince 9 u zastávky Město, nemocnice.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007
Autobusy MHD jezdí v nátěru červeno-bílém, zeleno-bílém (s jedním světle zeleným pruhem ve spodní části vozu), tmavě zeleném, světle zeleném nebo bílém. Některé vozy jsou opatřeny reklamními samolepkami, jiné jezdí v celovozových reklamních nátěrech resp. polepech nebo jejich podkladových barvách.
Většina autobusů je vybavena digitálními orientacemi.

Zastávky a označníky

Označníky zastávek MHD
Označníky zastávek MHD zleva Město, radnice, Šumbark, ČSAD a Podlesí, Těšínská.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007
Zastávky MHD jsou obvykle osazeny označníky jednotyčové světle zeleně natřené konstrukce, u kterých se tyč rozdvojuje a vytváří ovál, do kterého je vložen terč s vyobrazením autobusu, desky s názvem zastávky, nápisem "MHD" a čísly zastavujících linek a deska s jízdními řády, které jsou kryty plastovou deskou. V okrajových částech města jsou někdy použity společné označníky s ostatními linkami odpovídající svým provedením regionální dopravě, tj. s kulatým terčem s vyobrazením autobusu a nápisem "zastávka".
Na autobusovém nádraží včetně sousedící zastávky Podlesí, Těšínská jsou všechna stanoviště (městských i ostatních linek) osazena hranatými světle zeleně natřenými dvoutyčovými označníky, na kterých je kromě čísel zastavujících linek uvedeno výrazné číslo stanoviště, naopak název zastávky chybí.
Jízdní řády linek MHD 2 a 3
Jízdní řády linek MHD 2 a 3.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007
Jízdní řády linek MHD jsou městského provedení, tj. s uvedením odjezdů spojů pouze z aktuální zastávky v tabulce vedle seznamu zastávek. Případné odlišnosti trasy jednotlivých spojů jsou označeny písmeny za časy odjezdů. Spoje s garantovaným nasazením nízkopodlažního vozidla jsou označeny piktogramem invalidy na vozíku.

Budoucnost veřejné dopravy

Integrace veřejné dopravy

Karosa B 932E KIA 85-80
Karosa B 932E KIA 85-80 v exportním provedení s hranatou zádí na autobusovém nádraží.
Foto Lukáš Vrobel, 29. srpna 2007
Velkým problémem veřejné dopravy v Havířově a okolí je fakt, že dosud neproběhlo její tarifní začlenění do Ostravského dopravního integrovaného systému (ODIS), který již funguje na Ostravsku, Hlučínsku, Kravařsku, Opavsku, Krnovsku, Bílovecku a Odersku. V důsledku toho nemohou cestující z Havířova využívat jediný jízdní doklad například při cestách do Ostravy a po Ostravě, a také cena časových jízdenek je vyšší než v integrovaných oblastech (nutnost výrazného zvýšení dotace pro dosažení nižší ceny předplatného je ostatně zřejmě hlavním důvodem, proč Moravskoslezský kraj integraci Havířovska dosud odkládá).

Vlakotramvaj Ostrava - Havířov

Elektrická jednotka řady 460 v ŽST Havířov
Elektrická jednotka řady 460 v ŽST Havířov.
Foto Ondřej Fábera, 3. října 2006
Dlouhodobým problémem Havířova je jeho rychlé a kapacitní spojení s Ostravou, které nemůže kvalitně zajistit pouze autobusová doprava. Již v současnosti se proto pracuje na zkvalitnění nízké úrovně regionální železniční dopravy, která bude v návaznosti na provedenou elektrifikaci tratě Ostrava-Svinov - Opava východ postupně provázána do taktového provozu na lince Český Těšín - Havířov - Ostrava-Kunčice - Ostrava-Vítkovice - Ostrava-Svinov - Opava východ a která by měla být přednostně zajišťována novými moderními soupravami CityElefant (ty už na trati skutečně jezdí). Vytvořilo by se tak atraktivní a rychlé spojení Havířova s centrálními ostravskými přestupními uzly a s Opavou.
Železniční zastávka Havířov - Suchá
Železniční zastávka Havířov - Suchá nepůsobí příliš vábným dojmem. I když se jízdenky prodávají pouze na jednom ze dvou nástupišť, na zastávce není ani podchod.
Foto Ondřej Fábera, 3. října 2006
I přes výše popsané zvýšení atraktivity rychlé příměstské železniční dopravy je však pravděpodobné, že podobné kroky nebudou dlouhodobě dostatečné. Zřejmě i proto se začínají opět objevovat myšlenky na vybudování systému vlakotramvají mezi Ostravou a Havířovem, které by využívaly výhod ostravské tramvajové sítě, meziměstské železniční tratě a nové tramvajové tratě vedené od havířovského nádraží Hlavní a Dlouhou třídou. Prioritu při realizaci sice nyní má obdobné spojení Ostravy s Hlučínem, ale přesto není zcela vyloučeno, že by se Havířov v budoucnosti a na druhý pokus mohl tramvají skutečně dočkat.

Fotogalerie

Nástěnka se schématem linek MHD zaneseným do mapy města na zastávce Město, radnice. L. Vrobel, 29. 8. 2007 Jeden z pěti havířovských Citelisů 12M CNG v ulici Marie Pujmanové. P. Słowik, 20. 9. 2006 Karosa B952E na Šumbarku - největším sídlišti v Havířově. P. Słowik, 20. 9. 2006 Karosa B932 na zástavce Šumbark Tenas. P. Słowik, 20. 9. 2006
Plynový Citelis 12M 3T6 6670 na zastávce Šumbark Tenas. P. Słowik, 20. 9. 2006 Čilý ruch na obratišti s krkolomným názvem Šumbark, 2. etapa, konečná. O. Fábera, 3. 10. 2006 Řada významných havířovských zastávek nemá záliv, takže dva protijedoucí autobusy opticky zablokují celou vozovku. Tento příklad je ze zastávky Prostřední Suchá, sídliště. O. Fábera, 3. 10. 2006 Pokud si na předešlé zastávce ještě řidič odstaví podobným způsobem svůj automobil, je o zábavu téměř postaráno. O. Fábera, 3. 10. 2006
Minibus Mercedes-Benz Sprinter KIA 78-88 na konečné linky 20 Podlesí, aut. nádr. L. Vrobel, 29. 8. 2007 Karosa-Renault CityBus 12M 1T2 1951 na lince 9 v zastávce Město, radnice. L. Vrobel, 29. 8. 2007 Zastavování minibusů jsou přizpůsobeny i rozměry nástupiště na některých zastávkách. Tento obrázek pochází ze zastávky Město, stolař Balon.O. Fábera, 3. 10. 2006 Karosa B952 poblíž autobusového nádraží. P. Słowik, 20. 9. 2006
Karosa B 732 v továrním červeno-bílém laku v areálu ČSAD Havířov u autobusového nádraží. L. Vrobel, 29. 8. 2007 Plynová Karosa B 732 KIA 52-63 na lince 1 v zastávce Město, nemocnice. L. Vrobel, 29. 8. 2007 Karosa Citelis 12M CNG 4T3 2874 na lince 4 v zastávce Podlesí, Těšínská. L. Vrobel, 29. 8. 2007 Čtyřdvéřový SOR BN 12 2T9 7872 na regionální lince do Ostravy v zastávce Havířov, Město, žel. st. L. Vrobel, 29. 8. 2007
Karosa B 932E KIR 31-98 přijíždí na lince 3 do zastávky Město, nemocnice. L. Vrobel, 29. 8. 2007 Plynová Karosa B 732 KIA 35-60 na bezplatné lince TESCO na autobusovém nádraží. L. Vrobel, 29. 8. 2007 Karosa B 952 1T8 9967 u nádraží. L. Vrobel, 29. 8. 2007 Karosa Citelis 12M CNG 4T3 2874 na lince 15 v zastávce Město, nemocnice. L. Vrobel, 29. 8. 2007

Kalendář akcí

loader