Get Adobe Flash player

liberec

Liberecké tramvaje

První záměr na výstavbu elektrické dráhy je již z roku 1894, konkrétní jednání zahájilo město s firmou EAG v červnu následujícího roku. Na prvním úseku byl zahájen provoz 25.8.1897 - jezdilo se od nádraží k Městskému lesíku (zhruba dnešní zastávka Botanická-ZOO), od listopadu téhož roku tramvaje dojely na definitivní konečnou v Lidových Sadech, kde se ostatně obrací dodnes. Již v dubnu 1898 se začalo pracovat na stavbě druhé trati ze Soukenného náměstí do Rochlice, kde se první cestující svezli ještě v září téhož roku. O šest let později, v listopadu 1904, byl zahájen provoz do Růžodolu. K významné administrativní změně došlo k 1. srpnu 1905, kdy veškeré akcie pouliční dráhy převzalo město.
Tramvaj před radnicí
Tramvaje před libereckou radnicí jsou již minulostí...
Sbírka Damir Holas
K zajímavé provozní události došlo v roce 1906, kdy se ve městě konala Německo - česká výstava. K výstavišti byla postavena provizorní jednokolejná trať a pro zvládnutí zvýšených přepravních nároků byly ze sousedního provozu v Jablonci zapůjčeny 3 motorové vozy a 4 vleky.
V roce 1912 vyjely tramvaje poprvé do Horního Hanychova, ale průběh trati se od dnešního stavu lišil - z Horního Hanychova jezdily vozy po dnešní trase k železničnímu viaduktu poblíž vlakového nádraží (dnešní zastávka MHD a tramvajová smyčka Viadukt), odkud pokračovaly Orlí a Barvířskou ulicí na Soukenné náměstí (do dnešní trasy Žitavskou ulicí přímo k vlakovému nádraží se dostaly až roku 1932).
Těžké období představoval pro tramvaje závěr 1. světové války, kdy musel být provoz často přerušován, protože se nedostávalo uhlí. Rozvoj přináší až počátek 20. let, kdy jsou pro provoz objednány nové vozy. Od roku 1924 byly linky očíslovány následujícím způsobem: 1 (Nádraží - Lidové Sady), 2 (Rochlice - Růžodol) a 3 (Soukenné náměstí - Horní Hanychov). V prosinci 1929 došlo k prodloužení trati v Růžodolu.
Přestavba trati do Hanychova
Vůz T3 jedoucí do Hanychova vedle rozestavěné normálněrozchodné trati.
Foto Tomáš Mykl
Další provozní kuriozitu přinesl závěr 2. světové války, kdy byla zahájena přeprava mléka z mlékárny v Žitavské ulici (byla zhruba v místech dnešního autobusového nádraží). Pro tento specifický účel se používal údajně motorový vůz evid.č. 20 z roku 1907. V červnu 1945 byla od tramvají oddělena lanovka na Ještěd (zprovozněna roku 1933) a předána ČSD.
Významné provozní změny přinesla i 50. léta. Nejprve byla koncem června 1950 postavena v Lidových Sadech smyčka - vůbec první v liberecké síti, ale daleko důležitější změna se teprve chystala. Byly totiž zahájeny stavební práce na meziměstském tramvajovém spojení dvou významných severočeských měst - Liberce a Jablonce nad Nisou. V celé délce byla nová linka s číslem 11 zprovozněná k 1. lednu 1955. Jejím provozovatelem byl v roce 1949 založený společný DP obou měst. V roce 1957 se na trati objevil na zkušebních jízdách 2. prototyp vozu T2 evid.č. 6002. Právě tramvaje T2 byly prvními vozy koncepce PCC, které byly schopné provozu i na úzkém rozchodu. Zmíněný vůz se poté ještě podíval do Bratislavy a dnes, vzorně zrenovovaný, odpočívá v pražském muzeu MHD v bývalé tramvajové vozovně Střešovice. V období 1957 - 1958 došlo k úpravám vedení tratí v centru města.
Tramvaj na zastávce Spáleniště
Souprava T3 na cestě z Horního Hanychova do Lidových Sadů v létě 2005.
Foto Petr Dvorský
Rokem 1960 ale začíná období problémů - v říjnu byl totiž celkem neuváženě zastaven provoz na trati Rochlice - Růžodol, čímž bohužel došlo ke snížení podílu tramvajové dopravy na celkových přepravních výkonech MHD a její rozsah se v podstatě omezil na jedinou trať z Lidových Sadů do Horního Hanychova (+ meziměstskou trať do Jablonce, která ale pro místní obsluhu Liberce není příliš významná a její význam tkví hlavně ve spojení s Jabloncem). Jedinými klady tohoto období byly zprovoznění smyčky na Vápence (1962), zřízení druhé koleje v ulici 5. května (1964), zřízení výhyben Textilana a Vratislavice, lékárna (1966) na meziměstské trati a konečně úpravy ve vozovně (zřízení smyčky - 1965, výstavba mycí linky a rozšíření vozovny - 1967). Pak ale zase přicházejí problémy - "spřátelená" sovětská vojska poškodila při svém vpádu v roce 1968 v centru některé budovy, takže 22.8. se tramvajová doprava zastavila. Následujícího roku byla zase původně tramvajová linka 5 převedena do autobusové podoby.
Tramvaj v Rumunské
Souprava T3M mezi Šaldovým náměstím a Fügnerovou.
Foto Damir Holas
V březnu 1972 byl přerušen provoz tramvají na meziměstské trati v úseku Proseč - Jablonec nad Nisou z důvodu rekonstrukce trati. V dubnu byla trať uzavřena již kompletně a tramvaje se sem vracely postupně - nejprve na Silvestra 1975 vyjely do Vratislavic a o rok později, 29.12.1976, až do Jablonce. Zde bylo změněno zakončení tratě, ale bohužel trochu k horšímu - původní bloková smyčka blízko centra Jablonce byla zrušena a tramvaje vyjely na novou smyčku v Pasířské ulici (poblíž zastávky jablonecké MHD "Lázně"), která je od centra trochu dál. Je ale důležité, že trať přežila krizové období 60. a 70. let a nebyla zcela zlikvidována, jako mnohé jiné tratě tramvajové i trolejbusové v jiných městech. K významné změně ve vedení tramvají v centru Liberce došlo v roce 1984, kdy byly zrušeny sklonově náročné jednosměrné tratě v úzkých ulicích Pražské (zde se jezdilo z Lidových Sadů do Horního Hanychova) a Moskevské (zde se jezdilo opačně) a byly nahrazeny klasickou dvoukolejnou tratí v Rumunské a Palachově ulici. V Pražské ulici u náměstí Edvarda Beneše je ale zachován krátký kousek koleje se štítkem hlásajícím, že tudy dříve jezdily tramvaje. V závěru roku 1988 byla na meziměstské trati zahájena další menší rekonstrukce v Jablonci nad Nisou mezi výhybnou Plynárna (dnes Brandl) a koncovou smyčkou. U Plynárny vznikl provizorní trojúhelník. Normální provoz byl obnoven týden před Štědrým dnem 1989 - 17.12.
Tramvajová vozovna
Tramvaje před novou halou liberecké vozovny.
Pohlednice Dopravního podniku města Liberce
Přelom 80. a 90. let byl poznamenán tragickým technickým stavem městské tramvajové trati, který vyžadoval řešení. Naštěstí se Liberec nevydal cestou likvidace, ale náročné rekonstrukce, která byla navíc spojena se změnou rozchodu z 1000 na 1435 milimetrů. Jako první byl v období srpen 1990 - říjen 1992 opraven úsek od Průmyslové školy do Lidových Sadů, kde byla postavena splítka 1000/1435 milimetrů. Tramvaje jedoucí z Hanychova se obracely na provizorním trojúhelníku v Šamánkově ulici. V březnu 1993 začaly práce v ulicích 5. května, Palachově a Rumunské. Zároveň se pracovalo na ulici 1. máje, ale zde byla zachována jedna kolej, takže tramvaje tudy mohly jezdit. Rekonstrukce si vynutila stavbu různých provizorií v centrální oblasti města.
Bovera v Jablonci
Historická "Bovera" z roku 1929 na konečné linky 11 v Jablonci nad Nisou.
Foto Damir Holas
Roku 1994 práce postoupily do Žitavské ulice a k viaduktu, kde vznikla i nová smyčka. Až sem byla trať rekonstruována formou zřízení splítky obou rozchodů. Od 15. listopadu 1995, po mnoha provizóriích a náročných pracích v centru, byla zprovozněna nová smyčka na Fügnerově a manipulační trať do vozovny. I ta prošla zásadními změnami - staré haly byly opraveny a navíc vznikly i nové prostory, jimž dal tvář známý architekt Patrik Kotas, který mj. navrhl design terminálu na Fügnerově, pražské stanice metra B Rajská zahrada nebo vlaků metra M1 a tramvaje T3R. Rovněž byla postavena nová moderní mycí linka.
Tramvaj na Soukenném náměstí
Vůz T2 na Gottwaldově (dnes Soukenném) náměstí.
Foto Zdeněk Kačena
Historický okamžik nastal 14. srpna 1998, kdy do provozu poprvé vyjely tramvaje převázané na normální rozchod. Oficiální zahájení normálněrozchodného provozu ale proběhlo až zhruba o dva týdny později - 30.8.1998. Jezdilo se následovně: z Lidových Sadů k Viaduktu byla k dispozici splítka obou rozchodů, zbytek tratě do Kubelíkovy, kde byl pro obracení vozů provizorní trojúhelník, byl prozatím jednokolejný a to bez splítky (2. kolej zprovozněna v červnu 1999). O letních prázdninách 2001 - konkrétně 8.7. - se začalo jezdit na novou smyčku Dolní Hanychov. Do Horního Hanychova se normálněrozchodné tramvaje podívaly s cestujícími poprvé 1.8.2005. Zvažovalo se prodloužení tratě až k dolní stanici lanovky ČD na Ještěd, které prozatím nebylo realizováno, nicméně technické řešení tramvajové tratě umožňuje jeho dodatečnou dostavbu.
Tramvaj na Fügnerově
Souprava T2R v zastávce Fügnerova.
Foto Tomáš Mykl
V souvislosti s rekonstrukcí městské tratě a celého zázemí provozu se musíme zmínit i o vozovém parku. Jeho obnova byla provedena několika liniemi: nákupem ojetých vozů T2R z Ostravy, T3 z Prahy a Mostu-Litvínova a dále modernizacemi: jeden vůz (evid.č. 54) byl v ČKD modernizován na T3G s použitím výzbroje TV8, 20 vozů prošlo omlazovací kůrou ve Škodě Dopravní technika (nová výzbroj, interiér, ruční řadič, polopantograf - typ T3M) a 16 prodělalo v PARS Šumperk a DP Ostrava malou modernizaci (totéž kromě polopantografu, nové výzbroje a ručního řadiče - typ T3m). Navíc Liberec podepsal s ČKD kontrakt na dodávku nízkopodlažních tramvají, jehož plnění bylo zahájeno dodáním prototypu RT6S evid.č. 0031, který byl přelakován do libereckého nátěru a přečíslován na 85. Vzhledem ke své provozní (ne)spolehlivosti se ale v provozu objevuje jen sporadicky. Krátce zde hostoval i prototyp RT6N1 s číslem 84 (ex Praha 0028, 9051).
Likvidace RT6N1
Prototyp RT6N1 na nádraží Praha - Zličín před cestou do Kovošrotu...
Foto Damir Holas
Dalších modernizací se Liberec dočkal v roce 2002, kdy byly zakoupeny 3 starší vozy z Ostravy. Ty byly jako první T3 v Liberci částečně vybaveny informačním systémem BUSE. Rovněž se zde můžeme setkat s vozy sestavenými za pomoci skříně VarCB3 z Krnovských opraven a strojíren. První takové tramvaje s výzbrojí TV Progress dostaly evid.č. 41 a 78 a jsou to náhrady původních vozů stejných čísel, které byly poškozeny při vzájemné srážce u ZOO.
Tramvaj na Spáleništi
Souprava T3M u zastávky Spáleniště.
Foto Petr Dvorský
A jaké jsou perspektivy libereckých tramvají?. Dokončena je normálněrozchodná trať do Horního Hanychova (původní záměr prodloužení tramvaje až k dolní stanici ještědské lanovky byl bohužel zatím opuštěn). Zajímavý byl i projekt Regiotram Nisa, který počítal s provozem lehkých kolejových vozidel kombinujících vlastnosti tramvají a vlaků v první fázi mezi Libercem a Jabloncem. V úseku do Vratislavic se předpokládal provoz po tramvajové trati, která se už pro tyto účely začala rekonstruovat, ve zbytku trasy po souběžně vedoucí železnici. Z finančních důvodů je ale realizace krajně nejistá a je velkou otázkou, zda a v jaké formě bude projekt nakonec realizován. Na území města by bylo výhodné postavit tramvaj do lidnatých sídlišť na jihu (Broumovská...), kam je zatím vedena jen kapacitně nevyhovující autobusová doprava.
Vývoj tramvajové sítě v Liberci
Vývoj tramvajové sítě v Liberci.
Autor Jiří Hertl (2002)

Tramvajová trať do Horního Hanychova

2002

V létě 2002 jsem si pěšky prošel trasu již zrušené úzkorozchodné (1000 milimetrů) tramvajové tratě z Dolního do Horního Hanychova. V té době se tam nacházelo ještě poměrně velké množství různých zbytků (koleje, sloupy trolejového vedení...), z nichž většinu jsem zdokumentoval. Proto se nyní můžeme vydat na malou cestu po stopách zrušené trati.
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Vůz T2 evid.č. 25 na původní smyčce Horní Hanychov v 70. letech 20. století.
Sbírka Damira Holase
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Vůz T2 na Spáleništi v roce 1983.
Foto Karel Nedorost
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Vůz T3G evid.č. 54 - první modernizovaná T3 v Liberci - u zastávky Hanychov, kostel.
Pohlednice DPML - sbírka Damira Holase
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Zapomenutá kolej u křižovatky Ještědská x Malodoubská x České mládeže.
Foto Damir Holas
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Za výše zmíněnou křižovatkou byla dříve výhybna...
Foto Damir Holas
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Stejná výhybna (resp. to, co z ní zbylo) z druhé strany, tedy od Horního Hanychova.
Foto Damir Holas
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Opuštěné sloupy trolejového vedení poblíž hanychovského kostela.
Foto Damir Holas
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Odbočení tramvajové tratě z Ještědské do Staré Ještědské.
Foto Damir Holas
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Stejné odbočení při pohledu z Horního Hanychova.
Foto Damir Holas
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Bývalá výhybna Spáleniště.
Foto Damir Holas
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Opuštěné sloupy trolejového vedení ve Staré Ještědské.
Foto Damir Holas
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Zajímavý zastávkový sloupek v Horním Hanychově.
Foto Damir Holas
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Vůz náhradní linky 33 v roce 2002. Do 1.5.2004 ji zajišťoval soukromník Ivan Pacák, pak ji převzalo ČSAD Liberec.
Foto Damir Holas

Léto 2004

Při další návštěvě v červenci 2004 byla celá trať ve všech úsecích rozestavěná. V úseku Dolní Hanychov - Malodoubská a úseku začínajícím pod Spáleništěm a končícím před smyčkou Horní Hanychov již byla hotová spodní stavba. Oba tyto úseky současně využívala náhradní autobusová linka 33.
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Budoucí tramvajová smyčka Horní Hanychov.
Foto Petr Dvorský (2004)
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Pohled k budoucí smyčce Horní Hanychov.
Foto Petr Dvorský (2004)
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Jedna z řady spojek na trati, které umožní odstavování tramvají na jedné koleji a normální provoz na druhé.
Foto Petr Dvorský (2004)
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Pohled do zastávky Malodoubská směr Horní Hanychov.
Foto Petr Dvorský (2004)
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Spáleniště.
Foto Petr Dvorský (2004)
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Trať mezi křižovatkou Malodoubská x České mládeže x Ještědská a zastávkou Hanychov, kostel.
Foto Petr Dvorský (2004)

2005

Na následujících fotkách si můžete prohlédnout stav hanychovské trati na jaře 2005.
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Pohled na rozestavěnou smyčku.
Foto Petr Dvorský (12. 5. 2005)
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Pohled na rozestavěnou trať.
Foto Petr Dvorský (12. 5. 2005)
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Již brzy tudy pojedou normálněrozchodné tramvaje...
Foto Petr Dvorský (12. 5. 2005)
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Spáleniště.
Foto Petr Dvorský (12. 5. 2005)
Tramvajová trať do Horního Hanychova
U hanychovského kostela.
Foto Petr Dvorský (12. 5. 2005)
Tramvajová trať do Horního Hanychova
Idylický pohled na hanychovskou zástavbu s rozestavěnou tratí.
Foto Petr Dvorský (12. 5. 2005)
Nicméně každá rekonstrukce má svůj konec a v pondělí 1.8.2005 kolem půl páté ráno nastal historický okamžik - po letech byl obnoven tramvajový provoz v úseku Dolní Hanychov - Horní Hanychov. Do libereckého tramvajového provozu se tak konečně vrátila i linka č. 3 v klasické trase Horní Hanychov - Lidové Sady. Ukončení výluky také znamenalo konec pro náhradní autobusovou dopravu, která předtím trvala tak dlouho, že jí bylo přiřazeno číslo pravidelné linky MHD 33. Do konce dubna 2004 zajišťoval náhradní autobusovou dopravu svými autobusy Ivan Pacák, od počátku května 2004 do konce výluky zde jezdily autobusy ČSAD Liberec.

Prezentace autobusu Midway

Autobus Midway 9,7M určený pro linkovou a příměstskou dopravu má karoserii z nerezových profilů, do níž jsou vlepena okna a přístup zajišťují dvoje jednokřídlé dveře - přední a střední. Délka vozu je 9,7 metru, šířka 2,5 metru, celková hmotnost 13,7 tuny. Počet míst k sezení je alternativně 35+1 nebo 39+1, k stání 32 nebo 26. Vůz je poháněn motorem Iveco F4A TECTOR s maximálním výkonem 176 kW při 2500 otáčkách za minutu splňujícím emisní normu EURO 3 a vybaven šestistupňovou mechanickou převodovkou ZF S6-890.
Autobus Midway na zastávce Fügnerova
Autobus Midway 9,7M během prezentace na parkovišti u terminálu MHD Fügnerova.
Foto Petr Dvorský (18. 8. 2004)
Dne 18. srpna 2004 připravila společnost Karosa spolu s Dopravním podnikem města Liberce veřejnou prezentaci linkového příměstského autobusu Midway 9,7M (RZ 1E7 4496, výr.č. 002) z produkce holdingu Irisbus. Vůz byl vystaven na parkovišti u terminálu na Fügnerově ulici mezi 9:00 a 11:00, po jedenácté hodině se uskutečnila předváděcí jízda pro zájemce a zástupce médií. Po celou dobu byly obsluhou poskytovány potřebné informace k tomuto vozidlu. Podle slov zástupce výrobce již Karosa přijala několik objednávek, především ze severní Moravy, a další se prý očekávají.
Interiér autobusu Midway
Interiér autobusu - pohled směrem k zadnímu oknu...
Foto Petr Dvorský (18. 8. 2004)
Interiér autobusu Midway
... a ke stanovišti řidiče.
Foto Petr Dvorský (18. 8. 2004)

Odkazy


Liberec

Liberec je významné severočeské sídlo mezi hřbetem Ještědu a Jizerskými horami. Původně to byla osada, která roku 1577 obdržela městské právo. V 16. století se také ve větším měřítku rozeběhla soukenická výroba, která podnítila další rozvoj textilního průmyslu. Ve 20. letech minulého století bylo území města rozšířeno o několik okolních obcí a v roce 1938 se Liberec stal hlavním městem sudetské župy Sudetengau. Dnes je to centrum školství (Technická univerzita...) i textilního průmyslu. Významnou dominantou je i vrch Ještěd s architektonicky zajímavou budovou televizního vysílače.
První nízkopodlažní tramvaje T3R.PLF
Po neúspěchu s vozem RT6S se i Liberec dočkal nízkopodlažních tramvají...
Petr Dvorský (2005)
 
Seznam provozu tramvají ke stažení.
Seznam libereckých tramvají můžete stáhnout zde.
Seznam autobusů na MHD v Liberci.

Čertovská tramvaj

V Liberci je od roku 2003 v předvánočním období pravidelně vypravována čertovská tramvaj. Jízda se koná o víkendu nejbližším ke svátku sv. Mikuláše. Jízdné je pro hodná a zlobivá dítka i jejich doprovod zcela zdarma a tato nová tradice si brzy našla mnoho příznivců.
V roce 2003 jezdil během čertovské jízdy vůz T3M ev. č. 49 na podvozku 1000 mm, takže čerti s Mikulášem zavítali i do sousedního Jablonce. V sobotu 4. prosince 2004 převzal úlohu čertovské tramvaje vůz T3M ev. č. 63 na podvozku 1435 mm, který jezdil podle speciálního jízdního řádu na městské trati Lidové sady - Dolní Hanychov. Zatím poslední ročník čertovské tramvaje se uskutečnil před vánočními svátky v roce 2005.
Čertovská tramvaj v roce 2004
Nápaditě vyzdobená čertovská tramvaj z roku 2004 na cestě do Dolního Hanychova.
Petr Dvorský (4. 12. 2004)

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader