Get Adobe Flash player

jihlava

Jihlava

Přímo v srdci Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 550 m.n.m leží její „hlavní město“ – starobylá Jihlava (německy Iglau), nejstarší horní město v českých zemích. Původní slovanská osada ležící na levém břehu řeky Jihlavy existovala již v druhé polovině 12. století. V souvislosti s nálezem stříbra její význam nebývale vzrostl, a tak bylo v roce 1240 založeno nové královské město na protějším břehu. Těžba stříbra postupně upadala a město se stává spíše střediskem obchodu a řemesel, z nichž nejvýznamnější bylo po celá staletí soukenictví. Svůj vrchol prožilo město na přelomu 16. a 17. století. Z této doby pochází také unikátní tzv. „jihlavský typ domu“ s typickým krytým dvorem – zaklenutou síní procházející dvěma podlažími. Poté bylo město těžce postiženo třicetiletou válkou. V 18. století jsou snahy o obnovení těžby stříbra, ta však brzo končí a Jihlava se nadobro stává městem soukeníků a postupně také největším producentem sukna v monarchii. V 19. století město zůstalo v celkovém vývoji poněkud pozadu. K většímu rozvoji průmyslu dochází vlastně až po 2. sv. válce. Jedná se hlavně o průmysl textilní, potravinářský a strojírenský. V posledních letech těží město v oblasti průmyslu i z toho, že leží takříkajíc „na dálnici“ a rozrůstající se průmyslová zóna Pávov v její blízkosti si např. vyžádala zřízení nové železniční zastávky. Dnešní Jihlava má cca 53 000 obyvatel a je významným společenským, kulturním a historickým centrem oblasti. Z důležitých objektů stojí za zmínku např. Horácké divadlo, Muzeum Vysočiny nebo známá Zoologická zahrada. Historické jádro města bylo v roce 1982 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Trolejbus 7Tr u Domu zdraví
Trolejbus Škoda 7Tr u Domu zdraví.
Archiv Jiřího Hertla
Významným mezníkem se pro Jihlavu stal rok 1871, kdy byla do města přivedena železnice, tzv. „Rakouská severozápadní dráha“ spojující Vídeň přes Českomoravskou vrchovinu se středními a severními Čechami. V roce 1887 k ní ještě přibyla „Českomoravská transverzální dráha“, na které bylo zbudováno též druhé jihlavské nádraží blíže vlastnímu městu, a Jihlava se tak stala poměrně významným železničním uzlem. Původní nádraží se dnes nazývá Hlavní nádraží, druhé Jihlava-město (má ovšem paradoxně význam spíše pro nákladní dopravu). Tratě ve směru na Havlíčkův Brod a na Veselí nad Lužnicí jsou dnes elektrizovány. Městem také prochází důležitá silnice z východních Čech do Znojma a dále do Vídně, ale hlavně je velmi blízko města vedena trasa naší nejdůležitější dálnice D1.

Jihlavské jaro 2006 - fotogalerie

Škoda 14Tr č. 59 původem ze Zlína stanicuje na Masarykově náměstí.
Škoda 14Tr č. 59 původem ze Zlína stanicuje na Masarykově náměstí.
Foto Roman Bezemek (1. 4. 2006)
Nový typ označníku na jedné z mála stálých zastávek na Masrykově náměstí.
Nový typ označníku na jedné z mála stálých zastávek na Masrykově náměstí.
Foto Roman Bezemek (1. 4. 2006)
Nová Škoda 24Tr č. 63 pózuje ve společnosti 14Tr č. 47 u Hlavního nádraží.
Nová Škoda 24Tr č. 63 pózuje ve společnosti 14Tr č. 47 u Hlavního nádraží.
Foto Roman Bezemek (1. 4. 2006)
Pohled k Hlavnímu nádraží s odstavenými trolejbusy 47, 52 a 63.
Pohled k Hlavnímu nádraží s odstavenými trolejbusy 47, 52 a 63.
Foto Roman Bezemek (1. 4. 2006)
Provozní trolejbusy odstavené ve vozovně.
Provozní trolejbusy odstavené ve vozovně.
Foto Roman Bezemek (1. 4. 2006)
Nejnovější 24Tr odstavené ve vozovně.
Nejnovější 24Tr odstavené ve vozovně.
Foto Roman Bezemek (1. 4. 2006)
Citelis č. 202 ve Velkém Beranově.
Citelis č. 202 ve Velkém Beranově.
Foto Roman Bezemek (1. 4. 2006)
Citelis č. 203 v Antonínově dole.
Citelis č. 203 v Antonínově dole.
Foto Roman Bezemek (1. 4. 2006)
Citelis č. 206 na Masarykově náměstí.
Citelis č. 206 na Masarykově náměstí.
Foto Roman Bezemek (1. 4. 2006)
Karosa B952 č. 337 a Citelis č. 203 na Masarykově náměstí.
Karosa B952 č. 337 a Citelis č. 203 na Masarykově náměstí.
Foto Roman Bezemek (1. 4. 2006)

Jihlava - historie

Ani mnozí z jihlavanů dnes možná netuší, že ve městě (až do konce 2. sv. války českoněmeckém) vůbec kdy nějaké tramvaje jezdily, leč skutečně tomu tak bylo. Historie městské dopravy v Jihlavě se začala psát již v roce 1904, kdy byl vznesen první požadavek na zřízení veřejného dopravní spojení centra města se vzdáleným nádražím. Bylo provedeno (a neschváleno) několik studií, ab byla nakonec přijata varianta elektrické tramvaje o rozchodu 1000 mm. Ke slavnostnímu zahájení provozu došlo 26. 8. 1909. Tehdy vyjely tramvaje na první (a jedinou) linku mezi dnešním Masarykovým náměstím a Hlavním nádražím. Trať byla jednokolejná se třemi výhybnami a osmi zastávkami. Její délka činila cca 2,7 km. Po celou dobu svojí existence zůstala prakticky beze změn, pouze v polovině 30-tých let byla u nádraží zbudována smyčka (dle některých pramenů tam však smyčka nebyla nikdy) a na náměstí další výhybna (namísto původních ukončení vidlicovým rozvětvením). Provoz byl zajištěn čtyřmi motorovými, dvěma vlečnými a jedním poštovním vozem, ve třicátých letech byl zakoupen ještě jeden motorový vůz. Provoz na dráze neměl pravidelný interval, ale byl organizován v závislosti na vlakových přípojích. Již od počátku provozu se počítalo z druhou větví od nádraží do čtvrti Bedřichov, toto však nebylo nikdy zrealizováno. Po druhé světové válce nastal všeobecný odklon od tramvajové dopravy, především kvůli technické zastaralosti většiny tehdejších systémů. Tato vlna rušení postihla nejvíce takové maloprovozy, jakým byl i ten jihlavský, a tak byl v polovině roku 1947 provoz zkrácen jen na úsek z náměstí k jatkám. V té době již bylo rozhodnuto o náhradě tramvají tehdy velmi módními trolejbusy, a tak se stalo, že 12. listopadu 1948 projela ulicemi Jihlavy poslední tramvaj. Vozovna tramvají se nacházela zhruba v polovině trati, společně s elektrárnou. Tato „minivozovna“ je dnes také to jediné, co po tramvajích v Jihlavě zbylo. Objekt (sloužící již samozřejmě k úplně jiným účelům) se zachoval dodnes a kdo by si ho chtěl alespoň zvenčí prohlédnout, nachází se v Havlíčkově ulici cca 50 metrů od zastávky MHD „U modety“.
Tramvaj číslo 5 s vlečným vozem na Masarykově náměstí
Tramvaj číslo 5 s vlečným vozem na Masarykově náměstí.
Archiv Jiřího Hertla
První trolejbusy vyjely do ulic Jihlavy 19. prosince 1948 a první linka v podstatě kopírovala trasu původní tramvaje. Trolejbusová doprava však záhy zaznamenala prudký rozvoj v podobě výstavby dalších tratí do všech částí města. A tak se již po pěti letech mohli cestující svézt také do čtvrtí Slunce, Staré Hory nebo k nemocnici a hřbitovu. V roce 1965 přibyla další trať do Handlových Dvorů, která byla o osm let později prodloužena po nové okružní komunikaci přes právě vznikající sídliště Březinky. Záhy však přišel „trolejbusový holocaust“, tedy období, kdy dochází k odklonu od trolejbusové dopravy a její náhradě autobusy. Bylo rozhodnuto o zrušení všech trolejbusových provozů v tehdejším Československu, vyjma lázeňských měst (Mariánské Lázně a Teplice). Trolejbusy tedy měly být zrušeny i v Jihlavě. Naštěstí v té době probíhala ve městě rozsáhlá výluka trolejbusových tratí, kdy byl provoz na hlavní trati k nádraží zajišťován autobusy a ukázalo se, že autobusy nejsou v jihlavském velmi kopcovitém terénu schopné trolejbusy plnohodnotně nahradit. A tak byl termín konečného rušení odkládán tak dlouho, až se trolejbusy v druhé polovině 80-tých let opět dostaly do módy a tím pádem byly zachráněny. V té době byla také zahájena stavba nové trati (tehdy pustým, dnes však plným supermarketů) údolím řeky Jihlavy k vznikající továrně Motorpal. Po její dostavbě byla trolejbusová síť historicky nejrozsáhlejší. V roce 1993 však byla zrušena (původně dočasně, později však trvale) trať ulicí Benešovou v centru města (dnes pěší zóna). Díky tomu dnes musejí okružní linky projíždět přes střed města poněkud krkolomně, kdy jednou ulicí projíždějí dvakrát. Tato trať se také stala historicky jedinou tratí, která byla v Jihlavě zrušena bez náhrady (k rušení tratí, či spíše úseků docházelo samozřejmě i dříve, ale toto bylo vždy kompenzováno výstavbou přeložky).
Trolejbus 14Tr v městském nátěru podjíždí železniční trať v Havlíčkově ulici
Trolejbus 14Tr v městském nátěru podjíždí železniční trať v Havlíčkově ulici.
Foto Miroslav Klas (30. 12. 2002)
Zatím poslední změna v síti nastala v roce 2000, kdy byla zprovozněna trať po nové komunikaci do Horního Kosova, která je prodloužením původní tratě do Starých Hor. Zároveň byla původní trať zkrácena o cca 300 metrový úsek k původní smyčce. Nebyl však zrušen úplně, fyzicky stále existuje a je pouze odpojen od zbytku sítě. Ostatně tímto způsobem jsou v Jihlavě zrušeny i další dva úseky, a sice bloková smyčka v ulicích Znojemská a U Slunce, kde se trolejbusy otáčely do roku 1963 (kdy byla otevřena nová vozovna a trať prodloužena až k ní) a dále pak jedna stopa tratě v ulicích Fritzova a Legionářů (druhá stopa se stále používá pro blokové otáčení některých spojů linky k Motorpalu). Jako trolejbusová vozovna se až do roku 1963 používala původní tramvajová. Ta však již od počátku provozu prostorově nevyhovovala, a tak byla zahájena výstavba nové vozovny ve čtvrti Slunce na okraji města, která byla uvedena do provozu v roce 1963 a slouží od té doby společně trolejbusům i autobusům. Dnešní trolejová síť je napájena ze dvou měníren.
Trolejbus 14Tr projíždí pod historickým centrem po Brněnské ulici
Trolejbus 14Tr projíždí pod historickým centrrem po Brněnské ulici.
Foto Miroslav Klas (30. 12. 2002)
První městský autobus se objevil v Jihlavě již v roce 1942, kdy vyjel jako posila tramvajového provozu, který v té době kapacitně již přeci jenom trochu zaostával. Jezdil jednak z centra na nádraží, jednak i do Bedřichova, kam se nepodařilo prodloužit tramvaj. V době rušení tramvají je autobusy postupně nahradily a v krátkém období listopad/prosinec 1948 se staly poprvé a naposledy jediným druhem veřejného dopravního prostředku v Jihlavě. Po zahájení trolejbusového provozu začaly vznikat samostatné autobusové linky, doplňující trolejbusy v místech kde nebyly „nataženy dráty“ a zajišťující spojení i do okolních obcí. A tento úkol plní autobusy spolehlivě až do dnešní doby.
Autobus B732 na křižovatce ulic Znojemské a Brněnské za mimořádně mizerného počasí
Autobus B732 na křižovatce ulice Brněnské a Znojemské za mimořádně mizerného počasí.
Foto Miroslav Klas (30. 12. 2002)
Jihlava mapka
Vývoj tramvajové a trolejbusové sítě v Jihlavě.
Autor Jiří Hertl (2002)

Jihlava 2004 - fotogalerie

Trolejbus č. 34 čeká na odjezd u Hotelu Jihlava.
Trolejbus č. 34 čeká na odjezd u Hotelu Jihlava.
Foto Roman Bezemek (26. 7. 2004)
Trolejbus č. 36 stanicuje na Masarykově náměstí.
Trolejbus č. 36 stanicuje na Masarykově náměstí.
Foto Roman Bezemek (26. 7. 2004)
Trolejbus č. 37 u Dopravního podniku.
Trolejbus č. 37 u Dopravního podniku.
Foto Roman Bezemek (26. 7. 2004)
Trolejbus č. 57 čeká u Hlavního nádraží.
Trolejbus č. 57 čeká u Hlavního nádraží.
Foto Roman Bezemek (26. 7. 2004)
Trolejbus č. 49 na Masarykově náměstí.
Trolejbus č. 49 na Masarykově náměstí.
Foto Roman Bezemek (26. 7. 2004)
Trolejbus č. 51 před kinem Sokol.
Trolejbus č. 51 před kinem Sokol.
Foto Roman Bezemek (26. 7. 2004)
Trolejbus č. 55 na Masarykově náměstí.
Trolejbus č. 55 na Masarykově náměstí.
Foto Roman Bezemek (26. 7. 2004)
Trolejbus č. 61 ve Starých Horách u Motorpalu.
Trolejbus č. 61 ve Starých Horách u Motorpalu.
Foto Roman Bezemek (26. 7. 2004)
Srocení trolejbusů u nádraží.
Srocení trolejbusů u nádraží.
Foto Roman Bezemek (26. 7. 2004)
Trolejbusy u nádraží, tentokrát zezadu.
Trolejbusy u nádraží, tentokrát zezadu.
Foto Roman Bezemek (26. 7. 2004)

Jihlava - zajímavosti

Jihlavská městská doprava má i několik zajímavostí, o kterých mnozí návštěvníci nevědí. Například svou velikostí, tedy myšleno trolejové sítě 9,4 km (dnes má délku 14,8 km) byl jihlavský provoz v 80. letech menší, jak provoz v Mariánských Lázních, který má délku 11 km. Taktéž svými okružními linkami Jihlava silně připomíná Mariánské Lázně, a do třetice Jihlavu s Mariánskými Lázněmi spojuje mimořádná městotvornost trolejbusů, díky nimž mají obě města bezesporu velkoměstský charakter.
V Jihlavě také dojezdil poslední trolejbus 9Tr v České republice. Jednalo se o vůz č. 11, který je dnes zachován pro muzejní účely a stalo se tomu 30. 5. 1997. V Jihlavě také do roku 2006 byl v provozu nejstarší autobus řady 700 v ČR a to Karosa B731 rekonstruovaná na B732. Jednalo se o vůz č. 301 z roku 1982. Do Jihlavy se však trolejbusy 9Tr v podstatě vrátily, protože dva nově pořízené secondhandové vozy 14Tr ze Zlína (č. 56 a 57) mají motory z trolejbusů 9Tr. Do nedávné doby byl autobusový vozový park obnovován ojetými autobusy zejména z Prahy (ev.č. 300 a nižší). Do Jihlavy byly ale také dodány i nové vysokopodlažní Karosy. V současné době jsou díky evropským dotačním programům dodávána nová nízkopodlažní vozidla.
Jihlavský provoz se pyšní tím, že má jedny z nejnižších nákladů na provozování „velké“ městské dopravy, tedy, že stačí opravdu jen velmi malé dotace na provoz MHD. Díky tomu jsme se hlavně v minulosti mohli v provozu setkat s téměř muzejními vozidly (viz výše) a v trolejové síti můžeme spatřit jak jedny z nestarších armatur u nás, tak kupříkladu i hypermoderní tahové rychloprůjezdné výhybky, které jsou spolu namontovány na jedné křižovatce. Toto by však na závadu nebylo, ale proslýchá se, že údržba vozidel není až taková, jakou by si vozidla zasloužila.
Historický trolejbus 9Tr č. 11, podobně jako tomu bylo v Mariánských Lázních, není majetkem podniku (majitel: Občanské sdružení za záchranu historických trolejbusů a autobusů; Jihlava-Mahlerova 17); navíc ještě existují "devítka" č. 19 (bez elektr. výzbroje) a "čtrnáctka" č. 24 (vrak s elektr. výzbrojí 9Tr).
Trolejbus 21Tr ve smyčce Hotel Jihlava na sídlišti Březinky 30. 12. 2002.
Trolejbus 21Tr ve smyčce Hotel Jihlava na sídlišti Březinky 30.12.2002.
Foto Miroslav Klas (30. 12. 2002)
Údajný jihlavský tramvajový o vůz č. 2 po vyřazení v Opavě, dnes v Opavě - Slavkově.
Foto Libor Hinčica, 31.5. 2004
Tramvaj v zahradě Interier tramvaje Detail městského znaku Jihlavy

Kalendář akcí

loader