Get Adobe Flash player

Tyto stránky provozuje občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a jsou věnovány našemu kamarádovi Jiřímu Hertlovi (1960 - 2002), spoluzakladateli sdružení i jeho internetových stránek.

Fotogalerie

ruzne

Optimalizace linek na Kadaňsku - III. díl - rozhovor

 

Při psaní prvního článku o optimalizaci dopravy Kadaňska mne napadlo, že by bylo ideální, kdyby se k danému tématu vyjádřil někdo povolaný. Nabídku k rozhovoru přijal člověk z nejpovolanějších, Ing. Jakub Jeřábek, vedoucí oddělení dopravní obslužnosti Ústeckého kraje. Přítomen byl i Martin Duda, také z oddělení dopravní obslužnosti.

 

Martin Fencl: Je tomu zhruba týden, co proběhla optimalizace dopravy v oblasti jižního Kadaňska. Jaké byly důvody pro změnu dopravy?

Ing. Jakub Jeřábek: Já bych to shrnul obecně, nejen oblastí Kadaňska. Aby byla doprava v kraji řešena pokud možno spravedlivě, stanovili jsme v dopravním plánu kraje nějaké parametry obcí, jejich velikosti, spádové směry, a podle těchto parametrů se snažíme konstruovat a dimenzovat linky, co se týče intervalu. Záleží tedy hodně na velikosti obcí a na počtu obyvatel. My máme definovány typy linek a kategorie obcí a podle toho postupujeme. Tento postup je dán dopravním plánem. Samozřejmě dále tam jsou prvky, které se různí. Záleží na našich zkušenostech, na skutečných přepravních vztazích, které jsou měřitelné počtem prodaných jízdenek. Nelze říci, že podle dopravního plánu udělá každý stejnou optimalizaci. Každý si to může vysvětlit trochu jinak, nicméně základní parametry jsou definovány právě tím dopravním plánem.

 

Dá se tedy říci, že stejný postup bude následovat ve zbytku kraje?

Ano. Dá se říci, že většina kraje je už optimalizována, byť některé části kraje byly optimalizovány dříve, než vznikl dopravní plán v roce 2011. Nicméně tyto dřívější optimalizace probíhaly velmi podobně, také jsou zde intervalové spoje a tak podobně. Samozřejmě, dopravní plán není dogma. Na prioritní lince může být i více než 12 spojů denně. V oblastech, kde ještě optimalizace spojů neproběhla, což je například Mostecká pánev nebo Lounsko – východ, se budeme snažit řídit se dopravním plánem.

 

Probíhá při plánování optimalizace konzultace s městy nebo velkými podniky?

Jízdní řády všech linek, i na Kadaňsku, byly projednány se všemi obcemi. Obce dostaly jízdní řády předem a mohly si k nim připravit otázky a zásadní připomínky. Ta komunikace tedy probíhá.

 

Martin Duda doplňuje: Z podniků jsme komunikovali například se Severočeskými doly.


Ing. Jeřábek: Komunikace s podniky probíhá spíše výjimečně, musí to být opravdu velké podniky, u kterých například linka končí. Velmi často starostové v obcích vědí, kdo je v oblasti důležitý zaměstnavatel a buďto znají jeho pracovní dobu a ohlídají si navazující spoje, nebo ho za námi přímo pošlou, případně s sebou na jednání vezmou ředitelku školy, která ohlídá návaznosti na dobu vyučování. Na Kadaňsku jsme ale doby vyučování ve školách měli zjištěné. Mnohým žádostem od obcí bylo vyhověno, kupříkladu se přizpůsobovala linka přes Velikou Ves a Podlesice (522608 pozn. autora).

 

Martin Duda opět doplňuje: Například s Vilémovem probíhalo přímo jednání ohledně dojíždění do škol.


Právě při tvorbě jízdních řádů se dost často sahá k taktové dopravě, jaké to má důvody?

Prvním důvodem je zapamatovatelnost a tím druhým, a možná ještě důležitějším, je tvorba návazností. Vytvoříme-li návaznost jednou, poté se nám opakuje pravidelně každých 60 či 120 minut po celý den. Cílem je vytvořit návaznost a poté ji opakovat. To vše může fungovat jen na bázi pravidelných intervalů. Nelze si představit, že by byl interval na všech linkách v kraji například 100 minut. Něco takového nejde už jen kvůli železnici, kde je takt dán již předem, kupříkladu kvůli vlakům EC. Mají-li autobusy navazovat na vlaky, což asi všichni chceme, pak jsme u taktových autobusů. Existuje ale celá řada případů, kdy autobusy v taktu nejedou, například ranní špička. Od osmé hodiny ranní pak zpravidla potřeby cestujících nejsou tak striktní, abychom spoje nemohli dát do taktu.

 

Já jsem rád, že jste zmínil návaznosti spojů, protože se občas stává, že přípojné autobusy z důvodu zpoždění si navzájem ujíždějí. Kupříkladu na Podbořansku přípojné autobusy k rychlíkům v Blatně v případě zpoždění vlaku ujedou. Neplánuje se nějaká změna, kde by byly jisté čekací doby?

Plánuje i neplánuje. Někde narážíme na neochotu dopravců, kteří berou jako složitou záležitost zjišťovat, zda-li vlak už projel či ne a řidiči nemají čas se ptát výpravčích a ti nemají čas říkat to řidičům. My tu snahu máme, nicméně jsou případy, kde to ani nelze udělat a bráníme se tomu v případech, kde linka má přípoj ještě na druhém konci. Tak by se zpoždění na začátku jedné linky přeneslo hromadně na všechny ostatní.

 

Já právě vím, že v Blatně při zpoždění rychlíku od Plzně autobus ujede…

My se snažíme dávat rozumné časy na přestup, i ve stanicích, kde je zastávka blízko před nádražím, například Žatec, Litoměřice, Lovosice či Louny. Míváme zpravidla přestupní dobu od osmi do jedenácti minut. Čili se snažíme mít určitou rezervu – pro zpoždění nebo pro nákup jízdenky.

Druhá možnost řešení je centrální dispečink, který je jako jediný v České republice na Jižní Moravě. Takový nákup ovšem vyjde na stovky milionů, na Jižní Moravě muselo být nainstalováno zařízení ke všem dopravcům a i k SŽDC, které řídí železniční dopravu. Dále jsou s tím spojené náklady na zaměstnávání lidí, protože dispečink funguje nepřetržitě. Vše jde samozřejmě z krajských peněz. Není to jednoduchá věc a levná už vůbec ne.

 

Máte po provedení optimalizace nějakou zpětnou vazbu?

Od starostů minimální, spíše od cestujících. Pochvaly chodí málokdy, také proč by někdo ztrácel čas tím, že napíše pochvalu. Spíše někdo napíše připomínky a v závěru dopisu zmíní, že mu optimalizace pomohla. Kladné ohlasy zjistíme tedy spíše náhodně.

Hlavní odezvou je počet cestujících při analýze dat, například, že nově v dopoledním autobusu jede 10 – 15 lidí, čili jsou spokojeni, že tam něco jede, když to dříve nejezdilo. Zpětná vazba je spíše negativní.

 

Ano, lidé jen těžko napíšou pochvalu na spoj, který jim vyhovuje…

Ano, ano, lidé většinou napíšou, že nějaký spoj nestíhají, či že jsme ho úplně zrušili.

Martin Duda doplňuje: Napíšou, proč jsme zrušili některé spoje či proč některé obce zůstaly bez obsluhy. Reakce je taková, že buď obsluha nesouhlasila s dopravním plánem, nebo sčítání od dopravců ukazuje, že nástupů během celého měsíce bylo pět, šest, což ukazuje na náhodnou frekvenci. Některým lidem stačí spoj posunout o deset minut a jsou spokojení.

 

Máte i zpětnou vazbu od dopravců?

Martin Duda: Také se to stává, byť ne aktuálně na Kadaňsku, ale dostáváme reakce od dopravců.

Ing. Jeřábek: Vždycky se snažíme neřešit to hned, ale dát tomu čas, aby si řidiči zvykli a aby se prověřily všechny chyby… i na straně dopravce, které často jsou. Dopravci si často pletou čas odjezdu s časem přistavení. Jakmile dopravce pozdě přistaví vozidlo a nastupuje dvacet lidí, tak autobus odjíždí o pět minut zpožděný. Následně vedoucí dopravce nám argumentuje, že spoj jezdí o devět minut zpožděný a až při pečlivější analýze se zjistí, že o pět minut zpožděný už vyjel.

Některé nejšpičkovější spoje v rámci dne necháváme vědomě jezdit trochu zpožděné, například kolem tří minut, aby se ta taktová poloha neměnila, nevychylovala. V případě prázdnin nebo různých akcí, kdy chybí školáci, pak by natažená jízdní doba sváděla řidiče k předjíždění času.

Když cestující vidí, že řidič ujíždí vědomě dříve, kam má napsat stížnost?

Obrátit by se měl na dopravce, který spoj provozuje. Pokud ten nezjedná nápravu a situace se bude opakovat, může se samozřejmě obrátit na nás.

 

Před dvěma lety proběhla optimalizace na Podbořansku okolo trati 160, jaké jsou výsledky po dvou letech?

Z pohledu plánování linkového vedení, my můžeme říci, že situace je stabilizována. Nedostáváme z této oblasti připomínky, že by cestující nemohli cestovat někam, kam byli zvyklí cestovat, třeba vlakem. To znamená, že z relací, které dnes nejdou, nebo jdou pouze s obtížemi realizovat, např. Kryry – Pastuchovice nebo Vroutek – Plzeň, žádné připomínky nedostáváme, protože těch lidí bylo v daných vlacích, které jsme neobjednali, opravdu velmi málo. Hlavní spádové směry do Podbořan, do Žatce, ale i na Plzeň, s přestupem v Blatně, autobusová doprava umí, tak stížnosti či připomínky nedostáváme. Počty cestujících doplňte Vy, Martine.

 

Martin Duda: Počty cestujících jsou konstantní, jsou spoje mezi Žatcem a Podbořany, až Kryry, kam lidi jezdí hodně, samozřejmě dál je to o něco slabší. Slabší spoje budeme nadále prověřovat, ale žádné úplně prázdné spoje zde nejezdí.

 

Ing. Jeřábek: Všechno poznáme z prodaných jízdenek.

 

To je pravda, pokud řidič ty jízdenky vydává…

Věříme, že ano, nemáme v této oblasti tolik záchytů nevydaných jízdenek.

 

Mohu potvrdit, že v této oblasti se mi to nestává, ale jinde třeba ano.

Nestává se Vám, že by řidič nevydal jízdenku?

 

Ne, ne, v tomto směru jsou tam řidiči poctiví. Dá se tedy říci, že optimalizace proběhla v pořádku a že jsou uspokojivé výsledky?

Martin Duda: Ani v prvních dnech po optimalizaci nebyly významné problémy, časem se to usadilo, jako při ostatních optimalizacích. Jsou návaznosti v Žatci, v Podbořanech, v Blatně. Tam to funguje.


Když se točíme kolem trati 160, po internetu kolují zvěsti o možném zrušení rychlíků na trati 160, je na tom něco pravdy?

To nejsou nijak oficiální a podložené informace, ty rychlíky objednává Ministerstvo dopravy, to byste se musel zeptat tam. Jim ovšem nějaké škrtání hrozí vždycky, ale to koneckonců hrozí i na kraji. Nikde není řečeno, že všechny tratě, kde dnes jezdí vlaky, vydrží deset, dvacet let. Faktem je, že do konce roku 2014 rychlíky provozují České dráhy na základě vyhrané soutěže, která proběhla v roce 2003 nebo 2004, a do té doby je provoz zajištěn.
Předpokládáme, že pokud by poté mělo docházet k nějakým změnám, budeme spolu s Plzeňským krajem osloveni k jednání, abychom danou situaci vyřešili, jestli se bude něco omezovat, či to ministerstvo objedná celé.
Pro Vaši informaci, my spolu s Plzeňským krajem objednáváme dva páry vlaků a samozřejmě i spěšné vlaky Žihle – Chomutov. (Sp 1795 a Sp 1796 pozn. autora).

 

Dostali jsme se k železnici, jak vidíte budoucnost v malých lokálkách, například na trati 161 či 137?

My jsme v dopravním plánu stanovili orientační limit, odkdy se domníváme, že objednávat železnici je drahý luxus. Jde o 300 přepravených cestujících v obou směrech. Obě zmíněné tratě jsou pod tím číslem. Je otázka, jak dlouho bude kraj silný a bude zvládat ty tratě objednávat. Dále je tu otázka přínosu. I když jsme lehce pod limitujícím číslem, jestli daná trať není v něčem extra významná či důležitá, nebo zda-li nemá nějaké speciální vlastnosti, třeba že je o 10 až 15 minut rychlejší než jízda autobusem a při přechodu na autobus by se ztratily kvůli prodloužení jízdní návaznosti. Tyto vlivy můžou o zachování spolurozhodovat.
Ale řeknu rovnou, že na příští jízdní řád je plánován stejný rozsah.

 

Na návrh jízdních řádů na webu jsem se díval a byl jsem rád, že se nic nerušilo. Pokud by byla nějaká trať výrazně pod tím limitujícím číslem, neplánuje se nějak tu trať zatraktivnit pro cestující?

Samozřejmě, je vždy více možností, ale v okamžiku, kdy obce v okolí neskýtají velký potenciál cestujících, tak se dá jednoduše spočítat, že si až tolik nepomůžeme. A pokud se bude sledovat nějaká redukce objednávky tratí, tak to bude z důvodů ekonomických. A tím, že to zatraktivníme, se stále nedostaneme přes tu nepříznivou ekonomiku drážní dopravy, kdy vlak je několikrát dražší než linkový autobus. Tím, že vlak je o tolik dražší, musí zde být opodstatnění pro objednávku. Musí být rychlejší, či potřebujeme jeho větší kapacitu, čili alespoň ve špičce musí být ve vlaku 50 – 60 cestujících.

 

V kraji celkem úspěšně funguje páteřní podkrušnohorská železniční síť, zejména v pracovní dny jezdí osobní vlaky plné, mezi Mostem a Kláštercem nad Ohří vídám ale řadu spojů prázdných, nechystá se zde nějaká změna do budoucna?

Zatím ne. V dopravním plánu je zveřejněna mapa s přepravními proudy celého dne, trať od Chomutova po Klášterec je, myslím, přes tisíc cestujících za den v obou směrech, což jsou poměrně slušná čísla, zejména když rychlíky jsou zvlášť. My to sledujeme podle toho. A co se chystá? Od podzimu tohoto roku budou na některých vlacích z Karlových Varů zajíždět motorové jednotky PESA až do Mostu, čímž se zmenší počet přestupů v Klášterci.

 

V dopravním plánu jsem viděl možnost zajíždění osobních vlaků od Děčína až do Kadaně. Nějak si nedokážu představit, jak by se takto dlouhá souprava vůbec do Kadaně (zvláště předměstí) vešla a zda-li by to bylo kapacitně výhodné?

K tomu je potřeba elektrizace tratě, která tam zatím není. V případě elektrifikace by pak docházelo i k úpravě nástupišť, třeba v Kadani předměstí. Také je otázkou, zda-li ta elektrizace nebude provedena jen do Kadaně. Pravdou je, že Ústecký kraj na elektrizaci zoufale čeká a potřebuje ji co nejrychleji, protože jednotky Panter jsou již realitou a velmi rychle se blíží, zatímco elektrizace v té Kadani stále není a není. Kraj by zcela určitě uvítal, kdyby SŽDC tento úsek elektrifikovalo co nejrychleji, byť třeba jen do té Kadaně.

 

Vraťme se zpátky k autobusům, jak se díváte na budoucnost autobusů na zavolání?

Autobusy na zavolání bychom rádi realizovali, protože některé oblasti, zejména tam, kde jsou na linkách různé zajížďky, se zde najdou. Vidíme v tom potenciál a prostor pro úspory, byť drobné. V případě, že se z obce nenahlásí žádný cestující a žádný tam nebude chtít vystupovat, tak autobus pojede po kratší trase. Na již zmiňovaném Kadaňsku je to například obec Hradec, ale i další a další, těch případů v kraji je spousta. Samozřejmě, musí se dořešit různé věci, jako vyúčtování výkonů, aby dopravce nefixloval a bylo ověřitelné, jestli tam někoho vezl nebo ne.

 

Včera jsem narazil na výsledky studie MasterCard česká centra rozvoje 2012, kde byla Ústeckému kraji vytknuta absence integrované dopravy. V současné době existuje pouze mezi Žatcem a městem Louny na linkách společnosti BusLine možnost zakoupit si časové jízdenky. Plánuje se rozšíření do celého kraje a kdy případně?

Ano, určitě se plánuje, nejpozději od 1. 1. 2015. Noví dopravci budou mít tyto parametry již povinně v soutěži. V původních soutěžích z roku 2006 tyto parametry nebyly, tudíž nyní mohou dopravci na nový systém přejít jen na bázi dobrovolnosti. Nová odbavovací zařízení a software do nich nejsou vůbec levnou záležitostí a dopravci, když nemusí, tak to dobrovolně dělat nebudou. Vyhovující odbavovací zařízení, které by umělo zónově-relační tarif, mají nyní Dopravní podnik Chomutova a Jirkova a Autobusy Karlovy Vary. Čili pokud bude nějaká vůle a bude kraj chtít nést nějaké náklady s tím spojené, tak by to bylo možné testovat ještě před rokem 2015, ale v těch jednáních jsme na začátku.

 

Budou se do integrovaného systému zapojovat i linky MHD?

Bude to na bázi dobrovolnosti jednotlivých měst. Kraj nemůže města jako suverénní objednavatele donutit, aby do toho systému přistoupily. A pokud město usoudí, že náklady s tím spojené, jsou natolik vysoké, že je město nechce nést, tak poté se nemusí zapojit do IDS. Je to celé pro širší diskuzi. Jinak si ale troufnu říci, že ve spoustě menších měst naše autobusy jsou postupně více a více navázány na vlaky, nebo projíždí skrz celým městem, jako například linka 589 v Kadani, kde pro spoustu relací není městská doprava potřeba. Cestující mohou využít pro dopravu po městě náš linkový autobus. Cestování dnes z oblasti Vilémova a Mašťova do Kadaně probíhá linkou 589 a cestující mohou vystoupit až na severním sídlišti, k čemuž by dříve museli jít pěšky či využít městskou dopravu.

 

Ve výběrových řízeních jsou nyní požadavky na částečně nízkopodlažní autobusy. Budou prioritou pouze ony i do budoucna nebo část vozů ve výběrových řízeních bude klasických s vysokou podlahou?

Předpokládáme samé částečně nízkopodlažní autobusy, protože požadavky na přepravu matek s kočárky, cestujících se sníženou pohyblivostí nebo cestujících na vozíku, jsou ze všech obcí a bylo by těžko obhajitelné, proč na některé lince jsme nízkopodlažní dopravu nezajistili. Je tedy smysluplnější mít plošný požadavek.

 

Já sám nízkopodlažní autobusy vítám, nicméně i když se autobus umí naklonit pomocí kneelingu, tak často chybí upravené zastávky, aby to bylo smysluplné.

Místní komunikace, chodníky, zastávky, jsou v pravomocích obcí. Kraj toto nemůže ovlivnit. Na krajském pozemku je pouze několik zastávek v polích či na rozcestích a není reálné zde budovat zastávky pro nízkopodlažní autobusy. Mnohem důležitější jsou ty v obcích a ve městech, ale ty musí upravit někdo jiný, než kraj.

 

A označníky?

Ty jsou v kompetenci kraje, protože většina silnic je krajských a označník je dopravní značka, která je součástí silnice. Kraj si tedy osazuje zastávky označníky na vlastní náklady, prostřednictvím Správy a údržby silnic. V tuto chvíli je hotové Litoměřicko, proběhlo Lounsko a Chomutovsko s tím, že se dodělává polepení zastávek, které na Kadaňsku, Podbořansku a Žatecku ještě není.

 

A vylepování přímo jízdních řádů?

To je v kompetenci dopravce.

 

Čili pokud cestující ví, že na označníku jsou staré a neaktuální jízdní řády, má psát dopravci

Pan Jeřábek přikyvuje.


Chystá se vydání knížečky jízdních řádů? V Karlovarském kraji kompletní jízdní řády vydávají, chystá něco Ústecký kraj?

My jsme takovýto jízdní řád vydali pro rok 2011, pro rok 2012 jsme to nestihli, ale pro příští rok bychom opět chtěli tyto jízdní řády vydat. Byly by k dispozici v informačních kancelářích dopravců.

 

Na závěr poslední otázka: jaký preferujete na cestách druh dopravy?

Já si myslím, že by to neměla být věc toho, co člověk preferuje, ale co se mu více hodí, co je rychlejší. V některých relacích jsem rád, že mohu jet autobusem, protože to je rychlejší a nabídne mi lepší spojení. Na delší vzdálenosti je určitě pohodlnější vlak, ale ne vždy může nabídnout své služby. Samozřejmě, člověk se někdy musí uchýlit k tomu použít auto, zvlášť když si vybere relaci, kde to spojení je špatné, pomalé, jede s rodinou, nebo přepravuje takové množství zavazadel, nebo nakupuje takové zboží, které cestování veřejnou dopravou nesnese. Za sebe mohu říci, že těžko preferuji nějaký druh dopravy, vždy podle příležitosti.

 

Pane Dudo, vidíte to stejně?

Martin Duda: Já si myslím, že to je logický názor. Z Ústí do Chomutova nebo do Žatce je na zvážení, jestli si vyberu auto nebo vlak. Nebudu si vybírat autobus, když tam spojení takřka není.


Ing. Jeřábek: Je také velký rozdíl v jízdní době. Když člověk spěchá, třeba na jednání nebo na služební cestu, často vybíráme auto, protože jsme tam za časy jiné, než tím autobusem.

 

Martin Duda: Například z Ústí do Prahy je ideální vlak. V podstatě, i kdybych potřeboval v Praze někam dál, ne jen do centra, tak je lepší jet vlakem a pak metrem, než jezdit po Praze autem. Ale samozřejmě existují místa, kam je to autem nejjednodušší a je to jediná možnost.

Děkuji za rozhovor.


 

Optimalizace linek na Kadaňsku - již bezproblémové cestování Poddoupovským regionem? II. díl

 

V minulém článku jsem načrtl původní dopravní situaci na Kadaňsku. Nyní se pokusím nastínit, jak doprava funguje po optimalizaci.

 

A hned na začátku při hledání spojů si můžu psát první mínus. Spoj 106 linky 522606 odjíždí z Podbořan v 7:10. Ve stejný čas přijíždí do Podbořan prázdninový spoj od Blatna. Naštěstí vyjma prázdnin jezdí spoj od Blatna o pět minut dříve, takže by se školáci nemuseli obávat, že jim spoj do Kadaně ujede. Hned na začátku pro jistotu upozorním, že optimalizace se nedotkla železnice v celé oblasti, proto se jí v článku nevěnuji.

 

Nicméně volím další spoj, jedoucí v osm hodin přesně. Spoje linek (522)606 a 608 jedou do Kadaně z podbořanského autobusového nádraží z čísla 7. Další linka (522589) ovšem jede z čísla 12. Informace o téhle lince navíc cestující nikde na autobusovém nádraží nenajde, jízdní řád nikde nevisí. Nezbývá než se zeptat paní na informacích. Píši si další mínus. A ještě jedno - na stejném autobusovém nádraží nové jízdní řády překrývají JŘ linky 520 001 dopravce DPÚK. To sice není vina optimalizace, nicméně cestující tyto problémy rozhodně nepotěší.

 

DSC 0077

Přelepený jízdní řád linky 520 001 v Podbořanech. Nějaký důvod k tomu jsem nenašel, na označnících bylo místa dost.
Martin Fencl

 

V první den změny (1. 8. - středa) vládl na Poddoupovsku chaos. Často jsem si připadal jako pochodující informační kancelář. Lidé nevěděli, jak jim co jezdí (z jakých stanovišť), většina nečekala tak velkou změnu uprostřed týdne. Bral jsem proto s rezervou, že autobusy jezdily zpožděné a sami řidiči často nevěděli, kudy kam mají jet. Přehlednosti nepomáhá, že na celém úseku optimalizace probíhají opravy vozovek, a je tedy nutné jezdit často objížďkami a mnohde musí autobus čekat na semaforech.

 

Na autobusovém nádraží v Kadani panovala podobná atmosféra jako na tom v Podbořanech. Linky jedoucí stejným směrem odjíždějí z různých stanovišť. Přehledu nepřispívá, že linka 522589 (Podbořany - Mašťov - Vilémov - Kadaň - Chomutov) odjíždí v obou směrech ze stejného čísla. Za idylické situace by to nebyl problém, ale snad u každého spoje linky se najde člověk, který vleze do autobusu v domnění, že autobus jede opačným směrem.

 

DSC 0079 copy
Kudy z Kadaně domů? Čísla již dávno nejsou aktuální, na snímku autor zachytil i Sorku C10.5 DPÚK po příjezdu z Klášterce n. O.
Martin Fencl
 

Naštěstí jsou obě skupiny, tedy řidiči i cestující rozumní a radí si navzájem. Lidem nejvíce vadí načasování jízdních řádů, mnohdy se nedostanou do práce načas, případně jim do obce nově nejezdí takřka nic. Řidiči spíše nadávají na nevyjezditelné jízdní řády, špatnou kvalitu silnic (k obojímu se dostanu za chvíli) a na to, že byli málo informováni. Ale najdou se i lidi, kterým nové jízdní řády vyhovují.

 

Mnozí doufají, že do září se podaří vychytat různé chyby. Zatím jezdí autobusy poloprázdné a jen tak tak se daří dodržovat jízdní řád. Až do provozu přibudou desítky školáků, bude se jezdit zákonitě pozdě. Jistým pozitivem by mohlo být nasazení více kapacitních autobusů. Na mnoho spojích jezdí krátké minibusy typu Iveco Daily, které jsem viděl jezdit už nyní dost plné. Nehledě na to, že nejsou příliš pohodlné. Musím ovšem podotknout, že si nikdo z cestujících na nasazované autobusy nestěžoval.

 

Mnohem více stížností se snášelo na častá zpoždění. Hlavně u linky 522 589 není problém přijet do Kadaně od Podbořan až s deseti minutami. V zimě to bude patrně ještě horší a to z několika důvodů. Například od Vinaří do Vilémova vede natolik úzká silnice, že se auto s autobusem nevymine, aniž by jeden z aktérů nestál v pangejtu. Od Radonic do Mašťova silnice zase pěkná stoupá do kopce a sami řidiči tvrdili, že "tady to v zimě bude hustý". Co s časy udělá nástup školáků, se teprve uvidí, ale pokud se do té doby neopraví všechny silnice na trase, nebude problém přijet do Kadaně/Podbořan s dvaceti minutami. Osobně jsem viděl jet sice na výše zmíněné lince autobus načas, nicméně řidič jel opravdu hodně ostře a lidí jelo zhruba 10.

 

IMG 4578

Ani s optimalizací nezmizely z oblasti minibusy jako na obrázku.
Martin Fencl

 

Načasovanost jízdního řádu ještě není to jediné, co dnes autobus zdržuje. Jak jsem již napsal, na mnoha místech se opravují silnice. Takto například se ještě stále dělá most v Pětipsech, nově se dělá silnice k Vinařům, po celé délce se opravuje silnice I/224, v Podbořanech teprve minulý týden skončila oprava Kadaňské ulice a například v Kadani se dělá kruhový objezd v Rokelské ulici, atd.

 

Nyní k tomu, co cestující chválí. Líbí se jim zejména radikálně vylepšené spojení na relacích Kadaň - Žatec a Kadaň - Podbořany. Zejména se líbí posílená přímá linka 606, která dříve jezdila jen o dny školního vyučování. Rovněž se líbí vylepšené a častější spojení Mašťova a Vilémova nebo třeba Poláků. A co se nelíbí, kromě výše zmíněného? Lidem chybí dopolední spoj do Pětipes, také vadí víkendové spoje, které cestou z Kadaně do Podbořan objede polovinu okresu a jízda stojí 46 Kč (nehledě na dobu jízdy). Já sám se podivuji nad tím, že z Podbořan jedou do Kadaně dva autobusy hned za sebou - jeden v osm hodin přes Pětipsy, druhý v 8:05 přes Vilémov. Logicky, ten druhý jede prázdný a s nulovým počtem cestujících jsem ho dnes viděl i přijíždět do Kadaně. Také jsem zaznamenal, že ve vsi Zahořany chybí označník zastávky.

 

Optimalizace oblasti jižního Kadaňska trvá již týden. Hlavní nápor cestující a tím řádné prověření optimalizace přijde až s příchodem nového školního roku. Doufejme, že se do té doby podaří vychytat většinu chyb a problémů.

 

-> První díl článku.

-> Třetí díl - rozhovor.

 

Optimalizace linek na Kadaňsku - již bezproblémové cestování Poddoupovským regionem? I. díl

 

Město Kadaň najdete na mapě velmi dobře ohraničené - z jedné strany to je vodní nádrž Nechranice a elektrárna Prunéřov, z druhé strany hranici vytyčuje vojenský újezd Hradiště. Stejně tak je dobře ohraničena oblast, na níž se dnes podíváme. Jde o jakýsi trojúhelník mezi Kadaní, městem Podbořany a Žatcem. Z části se však optimalizace dotkne i spojů vedoucí z Chomutova.

 

IMG 4564

Karosa C954E na lince z Podbořan do Radonic v zastávce Podbořany, náměstí.
Martin Fencl

 

Daný region charakterizuje velký počet sídel, z těch větších musíme zmínit alespoň Krásný Dvůr, Mašťov a Radonice, jakožto největší obec se zhruba osmisty obyvateli (bez přilehlých obcí). Právě Radonice jsou centrem zdejšího mikroregionu Radonicko. Není divu, že sem míří velká většina autobusových linek.

To je ale právě kamenem úrazu zdejší dopravní obslužnosti. Chybí rychlé a přímé spojení mezi městy Kadaň - Podbořany a Kadaň - Žatec. Když se podíváme na prvně zmíměný příklad, tak mezi Kadaní a Podbořany jezdí autobusy na linkách 522606 a 522611. Prvně jmenovaná linka vznikla po pádu DPÚK v roce 2006 a jistě ne náhodně kopíruje linku 520001 právě společnosti DPÚK. Dnes již to po několika změnách jízdních řádů není tak dobře vidět, ale právě spoje dnes vedené na lince 606 dříve jezdilo DPÚK. Toto přímé obou měst však funguje pouze ve dny školního vyučování, o prázdniny se lidi do práce takto nedostanou. A bohužel, několik spojů denně mezi Prahou, Podbořanami a Kadaní, které DPÚK jezdilo donedávna, je minulostí. Dnes na lince zůstal pouze jediný spoj jedoucí v neděli.

Druhou možností, jak se dostat z Kadaně do Podbořan tedy vede skrze linku 611. Ani zde však není cestování bez problémů. Jen několik málo spojů denně vede v celé šíři mezi oběma městy, ve velké většině případů je nutné přestoupit ve Vilémově. Tím se doba cesty značně prodlužuje a i prodražuje.

 

Mezi Kadaní a Žatcem je ovšem situace ještě horší. V této relaci jezdí linky 562747 a 562748. V obou případech ovšem v celé šíři jízdního řádu jezdí jen pár spojů. Do již zmíněných Radonic se dostanete ze všech sídel mnohem lépe. Z toho plyne, že do méně důležitých obcí jezdí mnohem více autobusů než do těch více důležitých. Nehledě na to, že mnohde jedou dva autobusy po hodině a poté tři hodiny nejede nic. Na druhou stranu, po optimalizaci linek na Podbořansku docházelo mnohde k ujetím spojů o několik minut, což se podařilo návrhem zaslaným dopravnímu odboru Krajského úřadu v Ústí nad Labem odstranit.

 

Podle nového návrhu by se měly výše zmíněné nešvary odstranit. Mezi městem Podbořany a Kadaní značně posílí linka 522606, která značně usnadní přímé spojení mezi oběma městy. Přidají se k ní také další dvě linky, které nabídnou spojení Chomutova - Kadaně - Vilémova - Krásného Dvora - Podbořan (522589) a linka 522608 jedoucí z Kadaně do Podbořan přes Radonice a Velikou Ves. V Podbořanech pak bude umožněn přestup na autobusy dalších linek či na rychlíky do Plzně. Samozřejmě ani relace Kadaň - Žatec nepřijde zkrátka. Linka 562747 rapidně posílí a bude jezdit i o víkendu. Ostatně, veškeré změny můžete najít na stránkách krajského úřadu nebo na Idosu, kde již jsou nové jízdní řády zaneseny. Není divu, změny vejdou v platnost 1.8. a my samozřejmě dáme vědět, jak se optimalizace povedla či nepovedla.

 

Ná závěr ještě poznámku - v současnosti většinu spojů obsluhují minibusy vzešlé z dodávek - jde o typ Iveco (Irisbus) Daily, výjimku tvoří několik "dospělých" autobusů. Klade se otázka, zda-li jsou tyto nízkokapacitní dodávky opravdu to nejlepší pro veřejnou dopravu, protože sice mají nízké náklady, nicméně uživatelský komfort zde velmi trpí a při případném nárůstu počtu cestujících jich navíc mnoho nepoberou. Některé typy nepoberou ani obyčejný kočárek.

 

IMG 4549

Iveco Daily v Podbořanech na autobusovém nádraží - sem se kočárek nebo školní výlet hned tak nevejde...
Martin Fencl

 

Pokračování článku zde.

 

Podkategorie

  • setright
    Kategorie setright automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • merona
    Kategorie merona automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • cyklobus

    Kategorie cyklobus automaticky dodana pri importu clanku

    Počet článků:
    0
  • jh_hertl
    Kategorie jh_hertl automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • wc_ticket
    Kategorie wc_ticket automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • reklama
    Kategorie reklama automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • studie_ml
    Kategorie studie_ml automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • fotopravo
    Kategorie fotopravo automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • politika
    Kategorie politika automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    2
  • eltrakce
    Kategorie eltrakce automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • hracholusky
    Kategorie hracholusky automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • kokasice
    Kategorie kokasice automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • skolspoje
    Kategorie skolspoje automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • dod_melnik
    Kategorie dod_melnik automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • konec_ik_280_08
    Kategorie konec_ik_280_08 automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • zkniha_md
    Kategorie zkniha_md automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • penize
    Kategorie penize automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • ekolo
    Kategorie ekolo automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    0
  • fotouvaha
    Kategorie fotouvaha automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • revizor
    Kategorie revizor automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • berounka
    Kategorie berounka automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • dod_probo
    Kategorie dod_probo automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • zruda
    Kategorie zruda automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader