Get Adobe Flash player

 

Český Krumlov

Český Krumlov leží v jižních Čechách v údolí řeky Vltavy, asi 25 kilometrů jihozápadně od Českých Budějovic. Dominantou starého města je hrad, později přestavěný na zámek, vypínající se na skalnatém ostrohu nad soutokem Vltavy a Polečnice, založený již v první polovině 13. století rodem Vítkovců. Po jeho vymření v roce 1302 převzali hrad páni z Rožmberka, kteří jej drželi až do roku 1601. Tehdy prodal Petr Vok, poslední Rožmberk, Český Krumlov císaři Rudolfu II. Z majetku císařského dvora přešel hrad do vlastnictví Eggenberků, po jejich vymření se stali majiteli Schwarzenbergové.
Město je od roku 1992 zaneseno do seznamu světového kulturního dědictví Unesco - díky tomu zde není nouze o turisty skutečně z celého světa, kteří zde obdivují nejen hrad, ale také staré město s úzkými uličkami, ležící v podhradí po obou březích klikatící se řeky Vltavy. Řeka sama je vyhledávaným cílem mnohých českých vodáků a pozorovat barevné lodě pokoušející se o překonání krumlovských jezů patří k oblíbeným zábavám zahraničních turistů.
Nemá smysl vyjmenovávat zde všechny krumlovské zajímavosti a pamětihodnosti, zmiňme tedy jen jednu. Vpravo od silnice I/39 ve směru do Volar se nachází bývalý grafitový důl. Po ukončení těžby se důl změnil na muzeum a místní horníci byli rekvalifikováni na průvodce. Po zaplacení nemalého vstupného 140 Kč tak každý návštěvník obdrží hornickou kombinézu, přilbu a baterku a úzkorozchodný vláček jej odveze do hlubin skály. Po vystoupení čeká návštěvníky téměř kilometrová cesta zpět, doplněná zajímavým a poutavým výkladem průvodce. I přes výši vstupného však lze návštěvu dolu jedině doporučit.
Od 20. 11. 1891 procházejí městem koleje železniční trati České Budějovice - Kájov, prodloužené již v následujícím roce do Nové Pece a 1910 pak do Nového Údolí a Volar. Železniční doprava zde má rekreační charakter, zatímco přes zimu postačují motorové vozy nejvýše s jedním vlekem, během letní sezóny nejsou výjimkou ani pětivozové soupravy, jejichž součástí je i vagón na přepravu kol, na některé vlaky jsou nasazovány zelenobílé osobní vozy tažené motorovou lokomotivou. Nabídku doplňuje přímý pár rychlíků Praha - Volary vedený každoročně v letním období.
Jen několik kilometrů od Krumlova, směrem proti proudu Vltavy, se nachází obec Větřní. Když v roce 1870 vyhořela papírna v Českém Krumlově, přesunula ji firma Spiro právě do Větřní do tzv. Pečkovského mlýna. Do dnešních dnů se z ní vyvinul velký papírenský závod, zaměstnávající lidi nejen z Krumlova, ale i z širokého dalekého okolí. S železniční sítí jej spojuje úvratí vedená vlečka zaústěná do stanice Kájov.
Autobus
Karosa B 932 (1C6 5192) na lince 330151 do Větřní ve výchozí zastávce Český Krumlov, žel. st.
(ti lidé na zastávce jsou většinou návštěvníci města, kteří právě vystoupili z vlaku od Českých Budějovic).
Foto Martin Janda (28. 5. 2004)

Městská doprava

Jako městská doprava je oficiálně označována pouze jediná linka 330150, ve skutečnosti zde však linek městského charakteru najdeme hned šest, jejich provoz zajišťují dva provozovatelé. Následující informace popisují postřehy z návštěvy autora v roce 2004, jízdní řády a základní dopravní informace jsou ovšem aktuální.

ČSAD autobusy České Budějovice a.s., provozovna Český Krumlov

330150

(okružní linka)
aut. nádr. - Vyšný - žel. st. - Tovární - aut. nádr. - Plešivec, sídl. - Spolí, Otavan - aut. nádr.
Linka je provozována v pracovní dny v době od 8:00 do 14:00 a od 16:00 do 21:00 v pravidelném hodinovém intervalu. Některé spoje vynechávají zajížďku do Tovární ulice, některé vynechávají odbočku do Spolí k Otavanu. Spoj v pracovní dny v 11:00 zajíždí cestou z Tovární ulice k nádraží, naopak nezajíždí do Vyšného.
V sobotu a neděli pak jedou pouze spoje odjíždějící z autobusového nádraží v 8:00 (začíná ve Větřní v 7:45), 11:00, 13:00, 16:00 a 18:00.
Zajímavé je, že jízdní doba všech spojů je konstantně 55 minut bez ohledu na to, jakou jedou trasou a zda nějaké zastávky vynechávají. Jízdní doby různých spojů mezi dvěmi konkrétními sousedními zastávkami se tak u jednotlivých spojů mohou lišit i o několik minut.

330151

žel. st. - aut. nádr. - Plešivec - Větřní (- Větřní, točna)
Tuto linku můžeme považovat za páteřní linku krumlovské městské dopravy. V pracovní dny je provozována v poměrně krátkých intervalech od 4:55 do 22:28. V sobotu a v neděli pak jezdí 9 párů spojů mezi 7:20 a 21:16 ve značně proměnlivých intervalech (odhadem 45 minut až 2 hodiny 45 minut). Ocenit musíme i to, že při tvorbě jízdního řádu bylo dbáno na krátké přestupní doby mezi vlaky a autobusy na krumlovském nádraží. Pochybnosti vzbuzovala snad jen poznámka "spoj 29 vyčká na vlak 811 v období provozu vlaku do 4. 9. 1998", kterou jsme mohli v jízdním řádu najít v roce 2004/2005, v dalším roce již tato poznámka zmizela.
Většina spojů je vedena v základní trase nebo její části, na točnu do Větřní pak zajíždějí jen tři spoje v pracovní dny a jeden o víkendu.
V jízdním řádu najdeme také dva spoje Větřní, závod - Větřní s odjezdy v 6:05 a 22:05, ty zajišťuje autobus z linky 330059.

330152

Plešivec, sídliště - aut. nádr - (žel. st.) - Tovární
Linka je v provozu v ranní a odpolední špičce od 5:00 do 8:40 a od 12:40 do 18:15, k tomu jeden pár spojů v 21:10 od nádraží do průmyslové čtvrti a v 22:10 zpět z Tovární k nádraží. Do linky je dále z mě neznámých a nepochopitelných důvodů začleněn spoj jedoucí v sobotu a neděli v 7:20 z autobusového nádraží po trase linky 330151 do Větřní, jde o autobus, který pak po zbytek svého výkonu jezdí výhradně na této lince. Žádný jiný spoj této linky přitom do Větřní nejede.
Značná část spojů je vedena jen v části trasy, spoje zajíždějící k nádraží - ať už od Tovární nebo od Plešivce - jsou tam až na několik výjimek ukončeny.

330153

Spolí, Otavan - (Plešivec, sídl.) - aut. nádr. - (žel. st.) - Vyšný
Linka je v provozu v ranní a odpolední špičce pracovního dne od 4:50 do 7:55 a od 13:40 do 16:12, nabídku doplňoval v roce 2004/2005 spoj v 21:55 od Otavanu na aut. nádraží. Většina spojů je ukončena na autobusovém nádraží, k železniční stanici zajíždí jen několik málo spojů, ty jsou zde většinou ukončeny.
Naprosto nelogicky je součástí linky spoj v trase Větřní, závod - Větřní, jedoucí v sobotu a neděli ve 14:05. Jde o autobus linky 330059 z Horní Plané, který přiváží v 13:40 zaměstnance papíren na odpolední směnu do stanice Větřní, závod, zpět z Větřní se vrací ve 14:15.
Schéma městské dopravy
Plánek sítě MHD v Českém Krumlově, pocházející ze stránek ČSAD České Budějovice.

Ramvej Bus s.r.o.

Tato firma zajišťuje provoz na dvou linkách s městským charakterem. Jde však pouze o několik spojů v pracovní dny, vedených v časech a směrech atraktivních pro cestujících a tedy i finančně zajímavých pro dopravce. Pro pořádek dodejme, že zbývající linky této firmy zajišťují dopravní obslužnost obcí v okolí Českého Krumlova, jedna linka pak nabízí spojení v atraktivní trase "Český Krumlov - České Budějovice". Linky jsou provozovány v pracovní dny, několik spojů jede i v neděli, na ně pak postačuje jediný autobus.

330560

(Plešivec, sídliště -) aut. n. - Tovární
Provoz pouze v ranní a odpolední špičce - návoz a odvoz pracujících. Čtyři spoje ve směru TAM, dva ve směru ZPĚT, první ranní z Plešivce, poslední odpolední do Plešivce.

330561

(žel. st. -) aut. nádr. - Větřní
Opět jen ranní a odpolední špička pracovního dne, opět návoz a odvoz pracujících doplněný o spoje školního charakteru.
Autobus
SOR C 9,5 (1C3 3014) odjíždí z Větřní do Českého Krumlova. Vlevo stará část obce s kostelem, vpravo konečná s odstavenou Karosou B732 a sídliště. Ze snímku je patrné, že ani v sobotu si krumlovská MHD nemůže na nezájem cestujících stěžovat.
Foto Martin Janda (29. 5. 2004)
Cestující jedoucí mezi Českým Krumlovem a Větřním mohou využívat také dalších linek společnosti ČSAD autobusy České Budějovice. Jde o již několikrát zmiňovanou trojici spojů linky 330059 "Horní Planá - Černá v Pošumaví - Kájov - Český Krumlov - Větřní", určenou pro návoz a odvoz pracovníků papíren na 6., 14. a 22. hodinu.
Další linka, 330065, spojuje Český Krumlov s Větřním, Rožmberkem, Vyšším Brodem, Loučovicemi, Lipnem a Frymburkem, v úseku Krumlov - Větřní nabízí pět párů spojů v pracovní dny, po jednom páru pak v sobotu a neděli. Do Frymburku vede i linka 330066, z Větřní je ovšem směrována přes Světlík. Je provozována 3 - 4 spoji v každém směru v pracovní dny a jedním párem spojů v neděli večer. Ve Světlíku je ukončena i linka 330533 společnosti Ramvej Bus, provozovaná v pracovní dny čtyřmi páry spojů.
Ostatní linky vedené v trase Český Krumlov - Větřní mají spíše rekreační charakter, jde například o linky společností Bosák z Příbrami a Antonín Řezníček, vycházející z Prahy, pro místní dopravní obsluhu nemají prakticky význam.
Autobus
Karosa C 934 (1C6 5191) na lince 330153 "Spolí, Otavan - aut.n." v zastávce Spolí.
Foto Martin Janda (28. 5. 2004)

Tarif

Jak již bylo zmíněno, s výjimkou linky 330150 není žádná z výše uvedených linek oficiálně označována za MHD. Cestující tedy za svezení zaplatí cenu v závislosti na ujeté vzdálenosti, platí zde stejný ceník, jako v příměstských autobusových linkách. Na městské lince 330150 pak cestující zaplatí jednotné jízdné 7 Kč (od října 2005 - předtím se platilo 6 Kč) bez ohledu na projetou vzdálenost.

Vozový park

ČSAD autobusy České Budějovice a.s., provozovna Český Krumlov

Z pohledu náhodného nezasvěceného pozorovatele lze obecně říci, že vozový park českobudějovického ČSAD je na velmi dobré úrovni. Značná část provozovaných autobusů náleží k novějším typům Karos (930, 950), tyto vozy jsou v drtivé většině vybaveny čelními digitálními panely. Vozový park doplňují také 9,5-metrové autobusy SOR. V omezené míře se setkáme i se staršími karosami B 732, C 734, poslední C 744 byla na podzim 2004 prodána.
Autobusy jsou v jednotném firemním nátěru - bílá, doplněná o žluté, červené a modré pruhy. Setkáme se však i s reklamními nátěry, a to jak na městských, tak na příměstských autobusech. Při notné návce štěstí pak můžeme spatřit i autobus v klasické modro-bílé barvě (setkal jsem se s dvěmi takovými autobusy, C 734 a C 744 odstavené na autobusovém nádraží, pravděpodobně šlo pouze o záložní vozy).
Zvláštností je i to, že - snad v souvislosti s nějakou podnikovou reorganizací - obdržely všechny vozy se starými RZ nové, v číselné řadě 1C6 51XX - 52XX.
Na městské linky jsou nasazovány převážně městské autobusy B 732 a B 932, některé spoje jsou ale začleněny do turnusů příměstských linek a tam pak přicházejí ke slovu i autobusy C 734 / 934 / 954, resp. SOR C 9,5, příkladem je třeba sobotní nasazení autobusu z linky Český Krumlov - Frymburk.
Autobus
SOR C 9,5 (1C3 3014) přijel do Krumlova ráno v 6:35 na lince 330065 z Frymburka a než se v 13:35 vrátí zpět, bude nějakou dobu jezdit na lince 330151 do Větřní. V pozadí odstavená Karosa B 732.20 (1C6 5157). Je sobotní dopoledne.
Foto Martin Janda (29. 5. 2004)

Ramvej bus s.r.o., Český Krumlov

K vozovému parku této firmy nemám k dispozici žádné bližší informace - během pobytu v Českém Krumlově jsem spatřil jediný jejich autobus, Karosu C 734.
Autobus
Karosa C 734 (1C6 5217) na okružní lince 330150 se právě otáčí na obratišti Spolí, Otavan.
Foto Martin Janda (28. 5. 2004)

Závěrem

Systém MHD v Českém Krumlově je tvořen tak, aby dokázal pokrýt sítí linek celé město, zajistit dostatečnou četnost spojů odpovídající poptávce cestujících a nabídnout kvalitní spojení v požadovaných směrech. Do provozu jsou většinou nasazovány nové moderní autobusy odpovídající technickým standardům současné doby.
Až potud je vše v naprostém pořádku. Musíme si ale uvědomit, že nestačí zaměřit svoji pozornost jen na místní obyvatele. Jak již bylo uvedeno v úvodu, Český Krumlov není jen malé okresní město někde na jihu Čech, ale také městská památková rezervace zanesená v seznamech UNESCO. Díky tomu je prakticky celé město trvale okupováno stovkami turistů z Čech i ze zahraničí, z Evropy, Asie i Ameriky, v létě se k návštěvníkům města přidávají také stovky vodáků, připlouvajících na svých lodích po Vltavě, aby se ubytovali v kempu ve Spolí a mohli alespoň jeden den věnovat návštěvě města.
Autobus
Plně obsazená Karosa B 932 (1C6 5192) na lince 330151 "žel. st. - Větřní" sjíždí od nádraží do města - snímek ji zachycuje před zastávkou Špičák.
Foto Martin Janda (28. 5. 2004)
Tihle všichni lidé by mohli eventuelně také využít služeb MHD. Má to ovšem háček, dokonce hned několik háčků:
  • S výjimkou internetových stránek dopravce neexistuje nikde plánek sítě MHD - tam je ovšem návštěvníkům města víceméně k ničemu. Dokonce ani technicky vyspělí turisté z Japonska s sebou přenosný počítač s bezdrátovým připojením k internetu většinou nenosí.
  • Ze zastávkového označníku ani z vylepeného jízdního řádu není možné vyčíst, jak se ta konkrétní zastávka jmenuje. A jak si má pak cestující neznalý místních poměrů zjistit, kdy mu z této zastávky něco pojede? Radši půjde pěšky.....
  • Existence městské dopravy není nijak zdůrazněna, vždyť to oficiálně ani žádná MHD není. Pomohlo by třeba jen označení vozidel a zastávek čísly linek. No a pak ještě nějaký ten plánek sítě, samozřejmě…..
    A tak jsem kdysi dávno, ještě jako student gymnázia sjíždějící pod velením našich tělocvikářů na lodi Vltavu, šlapal pěšky přes celé město od kempu až k nádraží, protože mě tehdy ani nenapadlo, že by v takovém malém městě mohla vůbec nějaká MHD existovat a že má dokonce zastávku hned vedle kempu.
  • Nesmíme zapomenout ani na cizince - ne každý přece umí česky. Neškodily by také nějaké informace v cizích jazycích, v němčině a angličtině. Zde musím ocenit snahu skupiny zahraničních turistů - poté, co vystoupili na nádraží z vlaku, spatřili před nádražím zastávku a opodál autobus, i usoudili, že by je mohl odvézt do města k jejich hotelu. Pokusili se tedy zeptat řidiče, kam jede, ovšem bez úspěchu - alespoň částečná znalost angličtiny v této zemi rozhodně nepatří k základním znalostem každého člověka.
Věřme však, že jde v tomto případě jen o drobné nedostatky a dopravce přikročí dříve či později k jejich nápravě.

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader