Město Bílina leží v severozápadních Čechách na stejnojmenné řece na úpatí Českého středohoří, v okrese Teplice v Ústeckém kraji. První osídlení na místě dnešního města se datuje již do mladší doby kamenné, avšak hustší osídlení této oblasti přinesl až příchod Slovanů v průběhu 6. století. Dlouho byla Bílina spíš vesnicí, ale pak se začala přetvářet na město. To má v současné době přibližně 16 000 obyvatel. Má zachováno vzhledné historické centrum se zámkem, obklopené novější vilovou zástavbou a panelovými sídlišti. Dominantou města je skalnatá znělcová hora Bořeň. Stejně jako jiná sídla v této oblasti je i Bílina poznamenána průmyslovou činností, zejména povrchovou těžbou uhlí (hnědouhlený důl "velkolom Maxim Gorkij"). Dále zde funguje průmysl sklářský, textilní a potravinářský. Činnost průmyslu je poznamenána tvorbou škodlivin, což v případě Bíliny umocňuje ještě její umístění - mezi Mosteckou pánví a Krušnými horami je určitý výškový rozdíl, takže oblast, kde se Bílina nachází, je poměrně špatně větraná. I to je daň za uhlí, které přineslo regionu prosperitu. Na druhou stranu ale ve městě najdeme i něco, co bychom zde možná nečekali - lázně. Nacházejí se jihozápadně od centra a jsou známé pod názvem Kyselka. Zdejší léčivé prameny se používaly již od dávných časů (jejich užívání zmiňuje např. český kronikář Václav Hájek z Libočan), ale v roce 1712 byly vyčištěny a část z nich byla upravena k používání. Za dlouhou dobu jejich existence je navštívila celá řada různých osobností, např. J. W. Goethe nebo hudební skladatel Ludwig van Beethoven.

Bílinou prochází silnice 1. třídy číslo I/13 Karlovy Vary - Chomutov - Most - Teplice - Děčín - Liberec, ze které se zde odpojuje silnice 2. třídy II/257 Bílina - Kozly pokračující jako I/28 do Loun.
V minulosti zajišťoval většinu provozu regionální a dálkové autobusové dopravy v Bílině a okolí Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. a jeho předchůdci ČSAD BUS Ústí nad Labem a ČSAD Ústí nad Labem. Dálkovou linku Litvínov - Bílina - Louny - Praha provozuje dceřinná společnost tohoto dopravce DP Intercity s.r.o. Spory o výši dotací mezi Ústeckým krajem a Dopravním podnikem Ústeckého kraje však vedly k tomu, že od 9. září 2006 Dopravní podnik provoz výrazně omezil. Velká část linek má pouze jeden nebo několik spojů, které jedou jediný den nebo několik dní v roce, aby na tyto linky zůstala v platnosti licence. Ve výběrovém řízení byli vybráni pro zajišťování základní dopravní obslužnosti noví provozovatelé, takže po období provizorního zajištění dopravy je od 3. června 2007 dominantním dopravcem na Bílinsku Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, a.s.
Autobusové nádraží, na které jezdí i obě linky městské hromadné dopravy, se nachází v sousedství železniční stanice.

Bílina má i dobré železniční spojení. Přes město vede železniční trať číslo 130 Chomutov - Most - Oldřichov u Duchcova - Ústí nad Labem, která je dvoukolejná a elektrifikovaná stejnosměrnou napájecí soustavou o napětí 3 kV. Vedeny jsou po ní osobní vlaky, spěšné vlaky a rychlíky, které v Bílině všechny zastavují. Od této tratě se zde odpojuje trať číslo 131 Bílina - Úpořiny - Ústí nad Labem, která je rovněž dvoukolejná a elektrifikovaná, ale jezdí po ní pouze osobní (zastávkové) vlaky.

Městskou hromadnou dopravu v Bílině provozuje dopravce Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. Tato společnost vznikla v listopadu 2004 rozdělením dopravce ČSAD BUS Ústí nad Labem, a.s.

Provoz městské hromadné dopravy je zajištěn dvěma autobusovými linkami označenými licenčními čísly 587 001 a 587 002. Zkrácené označení čísly 1 a 2 se nepoužívá. V následující tabulce jsou uvedeny trasy linek. Nejsou vypsány všechny zastávky a nejsou vyznačeny varianty jednotlivých spojů.

Tato linka zajišťuje v podstatě základní obsluhu města. Začíná na sídlišti Za Chlumem, které je na západním okraji města a pokračuje kolem vlakového a autobusového nádraží do centra na Mírové náměstí, odkud dále vede na jih města na Újezdské a Pražské předměstí. Pak se vrací zpět do města a na Litoměřickou.

Linka 587 001 je v provozu v pracovní dny od 6.30 do 22.00 hodin a jindy od 6.30 do 20.00 hodin. Všechny spoje jsou vedeny v jedné 13 km dlouhé trase, jejíž ujetí trvá 50 minut. Ve špičkách pracovních dnů jezdí dva spoje za hodinu, jindy jeden spoj za hodinu (včetně víkendu). Intervaly jsou pravidelně 30 nebo 60 minut, někdy s odchylkou 5 minut.
Zastávky MHD jsou často označovány zkratkami. Kromě obvyklých "žel. st.", "aut. nádr.", "nám." či "sídl." se jedná i o zkratky, na jejichž význam člověk neznající město těžko přijde - např. "ZCH" - Za Chlumem, "PP" - Pražské Předměstí či "VMG" - Velkolom Maxim Gorkij.

Provoz na lince 587 002 je ve srovnání s "jedničkou" dost nepřehledný a odpovídá tomu, že linka slouží hlavně k návozu pracovníků do průmyslových podniků a k jejich následnému odpolednímu rozvozu domů. Jezdí denně od 4.45 do 19.00 hodin a zavedeno je na ní pouze několik spojů ráno a odpoledne, více ve směru Sídl. ZCH Litoměřická - VMG I než opačně. Intervaly jsou nepravidelné. Za pozornost stojí, že v pracovní dny před 6. hodinou ranní jedou v úseku Sídl. ZCH Litoměřická - Sídliště tři spoje za sebou v intervalu 5 minut. Na rozdíl od linky 587 001 má linka 587 002 několik variant trasy. Nejdelší varianta měří 11 km a její ujetí trvá 35 minut.

Do autobusů městské dopravy se nastupuje předními dveřmi a vystupuje se dveřmi ostatními. Jízdné je třeba platit jednotlivě v hotovosti řidiči, čipové karty ani časové jízdenky (předplatní legitimace) se nepoužívají. Osoby od 15 do 70 let platí 7,- Kč, děti od 6 do 15 let 3,50 Kč. Zdarma se přepravují například děti do 6 let, držitelé průkazky ZTP a ZTP-P a průvodce ZTP-P. Za zavazadlo přesahující rozměr 20 x 30 x 50 cm se platí 4,- Kč, za kočárek 5,- Kč a za zásilku bez doprovodu 15,- Kč (dovozné shodné s regionálními a dálkovými linkami DP Ústeckého kraje).

Provoz MHD je zajišťován autobusy městského trojdvéřového provedení typů SOR B 9.5 CNG, SOR B 10.5 CNG, Karosa B 732 a autobusy linkového dvoudvéřového provedení (zejména Karosa C 734). Některé z těchto autobusů přejíždějí na regionální linky. Autobusy SOR jsou v provedení Ekobus s pohonem stlačeným zemním plynem - CNG. Tyto vozy mají sníženou podlahu (přední a střední dveře s jedním schodem a zadní se dvěma schody).
Všechny vozy jsou vybaveny mechanickými převodovkami.

Ekobusy jsou bíle natřené. Označení dopravce je na nich zcela nepatrné, o to větší jsou ovšem zelené nápisy Ekobus, které zasahují i na okna, a reklamní hesla na bocích a zádích vozů. Naftové autobusy Karosa B 732 a C 734 jezdí ve firemním nátěru Dopravního podniku, tzn. bílé se dvěma tmavými barevnými pruhy - spodním modrým a horním červeným. Oba pruhy jsou umístěny ve spodní části vozu bez souvislosti s původním továrním nátěrem. V zadní části vozu jsou zahnuty směrem vzhůru. Někdy je doplněn ještě tmavě modrý proužek pod okny.
Autobusy SOR jsou vybaveny čelní digitální orientací, zadní a boční digitální orientace nemají. Na dvéřovém boku vozů SOR B 10.5 je za prvním oknem za předními dveřmi držák pro plastovou orientaci. Ta je tvořena pouze bílou cedulí s červeným nápisem "MHD". Autobusy typové řady Karosa 700 mají na místě, kde bývá ve velkých městech číslo linky, někdy tutéž ceduli "MHD", někdy ne. V levé spodní části čelního skla v pohledu na čelo vozu je umístěna žlutá cedule (papír ve fólii) s trasou linky. Když u autobusu SOR nefunguje digitální orientace, přichází ke slovu stejné řešení.

Zastávky jsou opatřeny označníky shodnými se zastávkami regionálních linek DP Ústeckého kraje. Tyto označníky jsou jednotyčové, s plechem pro nalepení jízdních řádů. Na modro-bílém kulatém terči typu "ČSAD" je umístěno logo dopravce a nápis "zastávka".
Jízdní řády jsou shodného provedení s regionálními a dálkovými linkami dopravce, s vypsáním celých tras spojů. Že se jedná o linky MHD na nich není uvedeno, tarifní podmínky jsou vyjádřeny obvyklým "Na lince platí tarif vyhlášený dopravcem Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s., informace o tarify jsou zveřejněny ve vozidlech na lince." Aktuální zastávka není v jízdním řádu nikdy podtržena a jen zřídkakdy je její název uveden na cedulce nad jízdními řády, takže náhodný cestující má problém zjistit, který řádek s odjezdy spojů platí. Jízdní řády ale v podstatě nikdo nečte, většina cestujících si pamatuje odjezdy autobusů zpaměti a ostatní se jich zeptají. Papír s jízdním řádem je chráněn před působením počasí a vandalů fólií.

Spoje bílinské městské dopravy jezdí velmi slušně využité, na autobus délky 9,5 metrů někdy až příliš. Zkrácení intervalů by stálo za zvážení. Stálí cestující by jistě přivítali také možnost využití časových jízdenek. I přes některé současné nedostatky patří MHD Bílina mezi nejlépe fungující provozy své velikosti. Na hlavní lince jsou zavedeny pravidelné nebo téměř pravidelné intervaly, spoje jsou na ní vedeny v jedné trase se shodnou jízdní dobou, velká část provozu je zajištěna moderními ekologicky šetrnými autobusy a městská doprava je využívána ve velkém množství všemi skupinami obyvatel, není pouze nutnou službou pro školáky a důchodce, kteří nemohou jezdit autem.