Get Adobe Flash player

Benešov

Masarykovo náměstí v centru Benešova
Masarykovo náměstí v centru Benešova.
Foto Lukáš Vrobel, 10. února 2006

Město

Okresní město Benešov leží ve Středočeském kraji v Benešovské pahorkatině, zhruba třicet kilometrů jižně od Prahy. První osada vznikla na jeho území již v 11. století, o skutečném městě se ale dá hovořit až od roku 1426, kdy zde byl na Karlově založen klášter. Patnácté a šestnácté století bylo obdobím rozvoje města, který zastavila až třicetiletá válka. V jejím průběhu Benešov utrpěl značné škody, ze kterých se zcela vzpamatoval až koncem 18. století. V 19. století se v Benešově rozvíjel kulturní život, charakter města však nadále zůstal převážně zemědělský. Benešov přímo sousedí se zámkem (původně hradem) Konopiště, které si koncem 19. století zvolil za své sídlo následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d'Este. Tato skutečnost však měla na město rozporuplný, snad dokonce přímo nepříznivý vliv. Za druhé světové války bylo město silně ovlivněno zřízením cvičiště zbraní SS, které zabíralo obrovský prostor západně od jeho zástavby. Po válce se sice rozvíjí stavební činnost, ani ve 20. století ale nedošlo k nějakému zásadnímu rozvoji průmyslu. Město je významné spíše svou polohou na hlavních komunikačních tazích.
Dnes má Benešov kolem 16 000 obyvatel, funguje zde průmysl potravinářský, strojírenský, stavebních hmot a papírenský. Nachází se zde několik historických památek, z nichž nejzajímavější je torzo minoritského kláštera.
Železničním cestujícím a zaměstnancům je město známo jako "Benešov u Prahy". Ačkoli tento rozšířený název budí dojem těsné blízkosti Prahy, po dráze je Benešov od hranic hlavního města vzdálen 32 km a jízda sem trvá z hlavního nádraží (podle grafikonu vlakové dopravy 2007/2008) osobním vlakem 70 a rychlíkem 53 minut.

Silniční doprava

Autobusové nádraží v Benešově
Autobusové nádraží v Benešově s vozy ČSAD Benešov.
Foto Roman Bezemek, 17. června 2004
Benešov leží na hlavní silnici I/3 Mirošovice (napojení na dálnici D1) - Benešov - Votice - Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí - Soběslav - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice - Kaplice - Dolní Dvořiště. Silnice je dnes vedena obchvatem po západní straně města, nicméně v těsné blízkosti zástavby. Postupně je v její trase uváděna do provozu nová pozemní komunikace, vedená částečně jako dálnice pod označením D3 a částečně jako rychlostní silnice R3.
Z ní zde odbočují silnice II/112 Benešov - Vlašim - Pelhřimov - Telč - Želetava (v úseku do Pelhřimova stará silnice do Brna, která sloužila pro dálkovou dopravu před otevřením dálnice D1) a opačným směrem II/106 do Týnce nad Sázavou, Kamenného Přívozu a Hradištka. Poslední ze silnic 2. třídy, číslo II/110, vede z Benešova do Sázavy.
Autobusové nádraží v Benešově se čtyřmi autobusy turecké výroby typu Mercedes-Benz Conecto Ü na regionálních linkách ČSAD Benešov.
Foto Lukáš Vrobel, 10. února 2006
Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy v Benešově provozuje ČSAD Benešov a.s. patřící do dopravní skupiny ICOM transport. V souvislosti s tímto dopravcem je zajímavé zmínit, že navzdory svému názvu má sídlo ve Vlašimi (Blanická 960), protože benešovské autobusové garáže jsou dnes již zrušené. Na jejich místě totiž stojí supermarket LIDL a zbyla z nich jen malá část, která je ovšem nevyužitá. ČSAD tak má v Benešově jen informační kancelář na autobusovém nádraží a provozovnu nákladní dopravy v Mariánovicích. Autobusové nádraží je umístěno přímo naproti železniční stanici, takže by se mezi oběma druhy dopravy dalo výhodně přestupovat, kdyby ovšem jejich spoje byly nějak vzájemně časově koordinovány a tarifně integrovány. Významnou zastávkou autobusů meziměstských linek je také Benešov, odbočka na přeložce silnice číslo 3 na západním okraji města.
Některé regionální linky ČSAD Benešov jsou od 9. prosince 2008 součástí systému Středočeské integrované dopravy, ve kterém spadá Benešov do tarifní zóny 67. V obvodu MHD Benešov a Vlašim se na těchto linkách přepravují cestující za tarif MHD.
Předchůdcem integrovaného dopravního systému byla od 1. září 2004 regionální autobusová linka číslo 200 001 Benešov - Chotýšany - Vlašim (dnes 200 011 resp. E11) označovaná jako Integrovaná doprava ČSAD Benešov. Integrace spočívala v tom, že linka byla rozdělena na tři tarifní pásma a jízdní doklad z této linky platný v příslušném pásmu bylo možno využít po dobu třiceti minut i na linkách MHD Benešov a Vlašim. Tarif MHD pro přepravu cestujících po Benešově a Vlašimi však na této lince neplatil, což bylo také uvedeno na cedulce na předních dveřích autobusu.
Dalšími dopravci v Benešově jsou například Connex Praha, s.r.o., ICOM transport a.s. Jihlava a ČSAD Jindřichův Hradec a.s.

Železniční doprava

Výpravní budova ŽST Benešov u Prahy
Výpravní budova ŽST Benešov u Prahy.
Foto Lukáš Vrobel, 10. února 2006
Železnice dorazila do města v sedmdesátých letech 19. století. Dnes se jedná o dvoukolejnou elektrifikovanou trať 221 z Prahy, která dále pokračuje jednokolejně pod číslem 220 do Tábora a Českých Budějovic. Po této trati jsou vedeny vlaky až do kategorie expres. V Benešově zastavují všechny. Z Benešova také vychází regionální trať 222 do Vlašimi a Trhového Štěpánova, která před výstavbou přehrady Švihov na Želivce vedla až do (původních a dnes zatopených) Dolních Kralovic. Trať číslo 222 je jednokolejná a neelektrifikovaná a jezdí po ní pouze osobní vlaky.
Benešov je také konečnou stanicí příměstských železničních jednotek, tzv. pantografů. Spojení s Prahou je zajištěno zastávkovými vlaky v intervalech 30 nebo 60 minut, rychlíky a expresy v intervalech 60 nebo 120 minut.

Městská hromadná doprava

Karosa B 732 (BNA 76-84)
Karosa B 732 (BNA 76-84) na konečné linky 2 Spořilov II - mat. školka.
Foto Lukáš Vrobel, 10. února 2006

Historie

Historie městské dopravy v Benešově se začíná psát pravděpodobně rokem 1970, kdy byla zavedena doprava po městě na dvou následujících linkách:
Linka 1 U jatek - Mírové náměstí - Železniční stanice - U nemocnice - závod BS - Pomněnice
provoz v pracovních dnech 4:30 – 22:20 a v sobotu 6:30 – 13:30
Linka 2Sklad plynu - Mírové náměstí - Železniční stanice - Závod ČKD - U Topolu - Konopiště
provoz v pracovních dnech 5:35 – 22:50
V počátcích provozu byly na linky nasazovány autobusy z meziměstských turnusů, takže nebyl problém spatřit na lince MHD i autobus Karosa ŠD 11. Městské autobusy ŠM 11 byly dodány zhruba až po roce. V roce 1977 byla zavedena ještě linka 3 U jatek - Černý les. Obsazenost spojů byla v prvních měsících provozu poměrně slušná, posléze slábla a i v polovině 80. let nebyl problém spatřit na lince zcela prázdný autobus, ovšem i frekvence spojů ani tehdy nebyla nijak závratná a s úspěchem lze říci, že dnešní linka 2 je vlastně spojení bývalých linek 2 a 3 ve druhé polovině 90. let. Ač zámek Konopiště byl vždy významným turistickým cílem, autobus tam jezdil téměř stále bez cestujících. Po připojení obce Chlístova (dnes opět samostatné) mezi autobusové linky provozované pouze po území města přibyla i linka U koberců - Železniční stanice - Chlístov, Racek (dnes 200 055), která ovšem nikdy nebyla začleněna do systému MHD.
Karosa C734 (BNA 45-58)
Karosa C734 (BNA 45-58) v zastávce na Bezděkově.
Foto Roman Bezemek, leden 2005

Současný provoz (2009)

Dnes městskou dopravu provozuje dominantní regionální autobusový dopravce ČSAD Benešov a systém je tvořen dvěma autobusovými linkami, jejichž trasy se vzájemně protínají na autobusovém nádraží. MHD jsou kromě jádra města obsluhovány také městské části Pomněnice a Mariánovice a poměrně odlehlá průmyslová zóna Černý les. Linky jsou označeny čísly 1 a 2, jejich licence pak nesou čísla 205 001 a 205 002. Linkové vedení je následující:
250 001 Konečná stanice - U jatek - Zapova - Táborská kasárna - Aut. st. - U nemocnice - Kaufland - Pomněnice
Ve směru tam 6 spojů, ve směru zpět 5 spojů.
250 002Aut. st. (tam) - Spořilov samoobsluha (tam) - Spořilov II-mat. škola - Spořilov samoobsluha (tam) - Penny Market (zpět) - Pražská - Aut. st. - ČKD - U topolu - Marianovice - Černý les
Ve směru tam 8 spojů (od 1. 7. do 31. 8. jen 7 spojů), ve směru zpět 7 spojů.
Obě linky jsou v provozu pouze v pracovní dny, a to linka 1 zhruba od 5.30 do 10.00 a od 13.00 do 17.30 hodin a linka 2 od 5.30 do 8.00 a od 13.30 do 16.30 hodin. V těchto obdobích jezdí na lince 1 jeden spoj za hodinu až za dvě a na lince 2 jedou 1 - 2 spoje za hodinu. Intervaly jsou nepravidelné. Jelikož je provoz značně slabý, pro náhodného cestujícího je systém prakticky nepoužitelný.
Každá linka má několik variant trasy. V jízdním řádu linky 1 je dosud uveden i léta neprojížděný úsek na Konopiště.

Tarif a odbavování

Plnocenné jízdenky MHD v hodnotě 6,- Kč zakoupené v předprodeji v květnu 2004
Plnocenné jízdenky MHD v hodnotě 6,- Kč zakoupené v předprodeji v květnu 2004. Horní lístek je znehodnocen rukou řidiče, ostatní strojkem.
Archiv Lukáše Vrobela
Do autobusů městské dopravy se nastupuje předními dveřmi a vystupuje se dveřmi ostatními. Jednotlivé jízdné MHD lze platit v hotovosti nebo čipovou kartou. Podle tarifu platného od 1. 1. 2006 činí při platbě v hotovosti u řidiče plné jízdné 9,- a zlevněné (děti 6 - 15 let) 4,- Kč pro jednu jízdu bez přestupu v celé síti. Plné jízdné platí také důchodci do 70 let. Se zlevněným jízdným se při platbě v hotovosti shoduje přepravné za větší zavazadla, kočárek bez dítěte a psa. Odpočítané mince se dávají řidiči do ruky a jízdenky jsou tištěny z pokladny.
Při platbě čipovou kartou stojí plné jízdné 7,- Kč, zlevněné 3,50 Kč a přepravné 3,- Kč. Zdarma se přepravují například děti do 6 let, občané nad 70 let, držitelé průkazky ZTP a ZTP-P, průvodce či pes ZTP-P a kočárek s dítětem.
Existují také časové jízdenky. Měsíční síťová jízdenka občanská stojí 160,- Kč, čtvrtletní 450,- Kč, zlevněná měsíční žákovská jízdenka 60,- a zlevněná měsíční jízdenka pro důchodce do 70 let za 100,- Kč.
Karosa C 734 (BNA 38-48)
Karosa C 734 (BNA 38-48) na Spořilově u mateřské školy.
Foto Roman Bezemek (leden 2005)
Do konce roku 2004 se provozech MHD ČSAD Benešov, tj. v Benešově a ve Vlašimi, používalo mechanizované odbavování cestujících při nástupu předními dveřmi. Jízdenky se prodávaly v předprodeji (plné jízdné 6,- a zlevněné 3,- Kč), případně byly k dostání ve voze s přirážkou 1,- Kč. Shodné jízdenky, jaké se používaly pro MHD v Benešově, platily i pro městský provoz ve Vlašimi.
Při nástupu u řidiče si byli cestující povinni znehodnotit jízdenky z předprodeje v mechanickém strojku. Ten vyznačoval do šachovnice na jízdence čtyřmístný kód. Některá vozidla, přejíždějící z regionálních linek, mechanické strojky neměla. V takovém případě měl podle poučení na rubu jízdenky řidič vyznačit do rubového číselníku datum, ale ve skutečnosti jen odtrhával šachovnici nebo její část.
V letech 2000 - 2005 provozovala společnost ČSAD Benešov také linku Pražské integrované dopravy číslo 401 Senohraby - Pyšely - Nespeky. Autobusy z této linky byly nasazovány zároveň do MHD Benešov a někdy byly proto vybaveny současně mechanickým i elektronickým označovacím strojkem.
Jízdenky MHD z předprodeje bylo i tehdy možno použít i na městských úsecích regionálních linek ČSAD Benešov. I zde řidič část jízdenky odtrhával. Kuriózní bylo poučení na rubu jízdenky, ve kterém stálo: "...můžete také předložit jízdenku k označení datem průvodčímu nebo řidiči autobusu". Kdy měly autobusy v této krajině asi naposledy průvodčí, pokud je vůbec někdy měly?

Vozový park

Mercedes-Benz Conecto Ü (BNJ 09-24)
Mercedes-Benz Conecto Ü (BNJ 09-24) na konečné linky 1 Autobusová stanice se současně vyvěšenými orientacemi "Linka č. 120575 Praha - Benešov - Divišov - Vlašim" a "Městská doprava".
Foto Lukáš Vrobel, 10. února 2006
V roce 2009 byly pro linky MHD dodány dva nízkopodlažní autobusy Mercedes Benz Conecto II. generace v bílém nátěru a s RZ 9S4 5287, resp. 9S4 5342. Vzhledem k tomu, že některé spoje městských linek jsou zajištěny přejezdy vozů z regionální dopravy, objevují se na linkách MHD i autobusy linkového dvoudvéřového provedení Karosa C 734, Karosa C 934, SOR C 9.5, Mercedes-Benz Conecto Ü a Mercedes-Benz Intouro. Všechny linkové autobusy mají podlahu v normální úrovni a mechanické převodovky.
Dříve byly v provozu dva vozy Karosa B 732 SPZ BNA 69-77 a BNA 76-84 v provedení s kulatým zadním čelem a továrním červeno-bílým městským nátěrem. V případě potřeby sloužily také v MHD Vlašim, ale po dodání nových Mercedesů Conecto se dočkaly vyřazení.
Karosa B732 (BNA 69-77)
Karosa B 732 (BNA 69-77) odbočuje na lince MHD na autobusové nádraží.
Povšimněte si opravdu "velké" obsazenosti autobusu.
Foto Roman Bezemek, 17. června 2004

Zastávky a jízdní řády

Zastávkové označníky MHD Benešov
Zastávkové označníky MHD Benešov - zleva "městská doprava" na Konečné stanici, klasický "zastávka" v zastávce U jatek a "městská doprava" na čekárně zastávky Spořilov II - mat. školka.
Foto Lukáš Vrobel, 10. února 2006
Zastávky městské dopravy jsou osazeny klasickými označníky ČSAD s kulatými terči, na kterých je nakreslen autobus a pod ním napsáno buď "městská doprava" nebo "zastávka" (při současném využití dalšími linkami). Tyto označníky na stříbrných sloupcích nahradily v nedávné době původní "ČSAD městská doprava" a "ČSAD zastávka" na červených nebo žlutých sloupcích. Na autobusovém nádraží používají linky MHD označník s číslem stanoviště.
Jen minimum zastávek je vybaveno například zálivem nebo čekárnou. Přístřešky jsou ovšem většinou v dost zanedbaném stavu, obstojnější se nacházejí na zastávce Na Bezděkově a na Spořilově. Ty jsou ale mladší a jiného typu než ostatní.
Kuriozitou je konečná zastávka linky 1 ve Vlašimské ulici, která je v systému MHD a všech jízdních řádech pojmenována pouze nicneříkajícím názvem „Konečná stanice" (vhodnější název by přitom byl právě Vlašimská). S příchodem obchodních řetězců do města byly naopak po mnoha letech modernizovány názvy zastávek Hydraulika (nyní Kaufland) a Sklad plynu (dnes Penny Market). Naopak zastávka u prodejny Lidl postavené na místě původní vozovny ČSAD Benešov si ještě na změnu názvu bude zřejmě muset počkat.
Zastávkový označník na autobusovém nádraží
Zastávkový označník "ČSAD městská doprava" na autobusovém nádraží v květnu 2004. Dnes je nahrazen klasickým označníkem linkové dopravy s číslem stanoviště.
Foto Lukáš Vrobel, 25. května 2004
Jízdní řády jsou shodného provedení s regionálními a dálkovými linkami a odlišují se od nich pouze již zmíněným přípisem "MHD Benešov linka 1" resp. "linka 2" mezi licenčním číslem a trasou linky. Lepí se přímo na plech označníku.
Využití městské dopravy není příliš vysoké, protože po městě se dá snadno chodit pěšky a jít pěšky je většinou snazší než se přizpůsobovat slabému provozu autobusů. Kromě toho mezi jednotlivými zastavěnými částmi nejsou výrazné výškové rozdíly. Dokonce i sídliště byla postavena v těsné blízkosti centra. Jedinou oblastí, pro kterou tedy současný systém MHD může mít význam, je kromě odlehlých Pomněnic, Mariánovic a Černého lesa snad jen průmyslová oblast ležící na "odvrácené" straně nádraží. Zde je ale přepravní poptávka logicky soustředěna jen na doby začátků a konců pracovních směn.
Jízdní řády linek MHD 1 a 2
Jízdní řády linek MHD 1 a 2.
Foto Lukáš Vrobel, 10. února 2006

A jak dál?

Při bližším pohledu na veřejnou autobusovou dopravu v Benešově (nejen MHD) je vidět, že celý systém značně ustrnul ve vývoji a byl naposledy koncepčně upravován někdy v osmdesátých letech minulého století. Dnes se tedy rozhodně nedá říci, že se jedná o moderní a promyšlený systém veřejné dopravy a že by město i kraj vydávaly prostředky na zajištění jeho provozu efektivně. Provoz MHD by za určitých okolností mohly v Benešově zajistit i posílené regionální linky do hlavních směrů Divišov, Vlašim, Bystřice, Neveklov, Týnec nad Sázavou, Poříčí nad Sázavou a Sázava, které by městem projížděly po prodloužených trasách a navazovaly by u nádraží na vlaky do/od Prahy (podobně například bude řešena veřejná doprava v nedalekých Říčanech). Na provozu by se společně podílely kraj i město a základní systém, který by si jistě našel více cestujících než současná MHD, by mohl vypadat například takto:
  • Vlašimská - Železniční stanice - Kaufland - (Pomněnice) - Poříčí nad Sázavou...
  • Černý les - Železniční stanice - Nemocnice - Týnec nad Sázavou
  • Spořilov - Železniční stanice - Konopiště - Neveklov
  • Spořilov - Železniční stanice - Křižíkova - (Mariánovice) - Bystřice...
  • Pomněnice - Kaufland - Železniční stanice - Vlašimská - Divišov/Vlašim
  • Mariánovice - Křižíkova - Železniční stanice - Spořilov - Sázava
Conecto na Spořilově.
Mercedes Benz Conecto II. generace nasazený na linku 2 stojí v zastávce Spořilov, MŠ.
Foto Roman Bezemek (30. 4. 2009)
Druhou možností, která by pro obyvatele a návštěvníky města byla ještě výhodnější, by bylo například zavedení dvou protisměrných okružních linek MHD ve směru Nádraží - Na Bezděkově - Vlašimská - Spořilov - Pražská - Nádraží, které by pravidelně navazovaly na všechny vlaky z/do Prahy a ve špičkách by byly podle potřeby od nádraží prodlouženy až do Pomněnic či Mariánovic nebo do průmyslové zóny Černý les. Linkové vedení by pak mohlo vypadat například takto:
  • (Mariánovice) - (Křižíkova) - Nádraží - Na Bezděkově - Vlašimská - Spořilov - Pražská - Nádraží - (Křižíkova) - (Mariánovice)
  • (Pomněnice) - (Kaufland) - (Nemocnice) - Nádraží - Pražská - Spořilov - Vlašimská - Na Bezděkově - Nádraží - (Nemocnice) - (Kaufland) - (Pomněnice)
Conecto na AN.
Mercedes Benz Conecto II. generace nasazený na linku 1 zachytil fotograf na autobusovém nádraží.
Foto Roman Bezemek (30. 4. 2009)
Podmínkou pro úspěšný provoz nového systému by byla jeho pravidelnost a vzájemná provázanost (zejména s vlaky) a v neposlední řadě samozřejmě také plná tarifní integrace železniční, městské autobusové a regionální autobusové dopravy v rámci Pražské integrované dopravy (PID) i Středočeské integrované dopravy (SID). Po zavedení systému by se pak mohlo ukázat, že náklady na jeho provoz byly jen o málo vyšší, ale nárůst využití a spokojenosti cestujících obrovský a v benešovských ulicích by se objevovalo o něco méně automobilů.
Autobus MHD v Heřmaničkách
Dopravce využívá své autobusy různě:
Tento kromě běžného provozu na lince MHD 2 slouží pro odvoz návštěvníků diskotéky.
Na snímku ovšem již odpočívá v Heřmaničkách
po náročné přepravě davů turistů z cíle pochodu Praha - Prčice.
Foto Ondřej Fábera, 21. května 2005
Schéma MHD

Fotogalerie

Karosa B 732 (BNA 76-84) na konečné linky 2 Spořilov II - mat. školka. L. Vrobel, 10. 2. 2006 Karosa B732 (BNA 69-77) MHD Benešov mezi regionálními autobusy na autobusovém nádraží. R. Bezemek, 17. 6. 2004 Zastávka MHD Na Bezděkově. R. Bezemek, 17. 6. 2004 ČSAD Benešov provozuje v rámci regionální dopravy i tuto Karosu C 934 (BNB 08-35) upravenou pro přepravu ZTP. R. Bezemek, 17. 6. 2004

Vyhledávání

Kalendář akcí

loader